Hlavní obsah

Chodily v kruzích, aby je policie nezatkla. Pak junta unesla zakladatelku Matek z Plaza de Mayo

Foto: CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/27392322

Argentinská junta zakázala shromažďování, tak začaly matky zmizelých dětí chodit po náměstí v kruhu. Za sedm měsíců unesla vůdkyni hnutí, další zakladatelky a dvě jeptišky. Ženám, kterým se říkalo „bláznivé matky“, se ale podařilo prorazit mlčení.

Článek

V sobotu 30. dubna 1977 stálo před Růžovým domem v Buenos Aires čtrnáct žen. Zhruba odpoledne se postavily proti vládní budově a chtěly vidět prezidenta Videlu. Chtěly vědět jediné: kde jsou jejich děti.

Před nimi stál policista. Platilo výjimečné nařízení a stání na veřejném prostranství bylo zakázané. Řekl jim to prostě: nesmíte tu stát, jděte, „cirkulujte“.

Ženy se na sebe podívaly a poslechly. Doslova. Vzaly se po dvou pod paží a začaly chodit v kruhu kolem náměstí. Policie nemohla zakázat chůzi.

Tak vznikl obraz, který z Argentiny obletěl svět: ženy s bílými šátky, které se každý týden vrací na stejné místo.

Žena, která řekla: samy nic nezmůžeme

Nápad přišel od Azuceny Villaflorové. Byla jí třiapadesát let, narodila se v roce 1924, od šestnácti pracovala jako sekretářka v obchodě s domácími spotřebiči a měla čtyři děti. Její syn Néstor zmizel 30. listopadu 1976 spolu s přítelkyní Raquel. Azucena obešla ministerstva i vojenského vikáře, ale nikdo jí nic neřekl.

Na úřadech i v kostelních předsíních potkávala další ženy v téže situaci. Podle deníku Perfil právě ona řekla větu, která se pak opakovala: „Jednotlivě nedokážeme nic.“

Do Růžového domu s ní šly Maria Adela Antokoletzová a další ženy, které dnes dokážeme pojmenovat jen částečně. Mezi čtrnácti zakladatelkami byly i čtyři sestry Gardovy, Berta Bavermanová, Mirta Baravalleová, Antonia Cisnerosová, Raquel Arcushinová nebo Kety Neuhausová. Některé zdroje píší, že nejdřív čekaly před sídlem arcibiskupství na biskupa Bonamína a když ten nepřišel, přešly na náměstí.

Zpočátku se scházely v pátek, později ve čtvrtek v půl čtvrté odpoledne. A chodily.

Bílý šátek a „bláznivé matky“

V říjnu 1977 se ženy vydaly na pouť do Luján. Podle Perfilu tam poprvé nasadily bílé šátky, aby se mezi tisíci poutníky poznaly. Podle jiné verze šátek představoval plenku dítěte, které jim vzali. Šátek se stal znakem hnutí.

Mezi první ženy se přidala Hebe de Bonafini. Bylo jí devětačtyřicet, byla hospodyní z La Plata a 8. února 1977 jí unesli syna Jorgeho, kterému bylo šestadvacet. Několik měsíců nato zmizel druhý syn Raúl, kterého unesli ze schůze odborů v Berazategui, a s ním i snacha. Nikoho z nich už nikdo nenašel.

Okolí si jich ale nevšímalo. Na ulici se o nich říkalo „las locas de la Plaza“, bláznivé ženy z náměstí. Jedinými novinami, které o nich psaly, byl anglicky psaný Buenos Aires Herald.

Nora, která nikdy nepřestala

K Matkám patřila i Nora Cortiñasová. Narodila se v roce 1930, vdala se v roce 1950 a stala se psycholožkou a univerzitní profesorkou. Její syn Gustavo, člen peronistické organizace, pracoval na ministerstvu hospodářství. Dne 15. dubna 1977 ho unesli v Castelaru. Už nikdy se nevrátil.

Nora později patřila k Línea Fundadora, křídlu hnutí, které vzniklo po rozdělení v roce 1986. Zemřela 30. května 2024 v Buenos Aires ve čtyřiadevadesáti letech.

Matka, která učila budoucího papeže

Esther Ballestrinová de Careaga se narodila v roce 1918, studovala chemii v Asunciónu a v roce 1947 musela z Paraguaye utéct před vojenskou vládou. V Argentině se provdala a měla tři dcery. Pracovala v laboratoři v Buenos Aires, kde kolem roku 1953 dohlížela na šestnáctiletého praktikanta Jorgeho Bergoglia. Když přeskočil opakovaný test, trvala na tom, aby ho udělal znovu, protože přesnost je základ. Pozdější papež František o ní řekl: „Naučila mě přemýšlet. Myslím politicky.“

Dne 13. června 1977 unesla junta její dceru Anu Maríu. Bylo jí šestnáct a byla několik týdnů těhotná. Držela ji téměř čtyři měsíce a 30. září ji propustila, v sedmém měsíci těhotenství. Zeť Esther zmizel už dřív. Esther dcery poslala do ciziny, sama ale zůstala a každý den se potkávala s ostatními matkami.

Prosinec 1977

Do skupiny matek se v té době vetřel mladý muž, který se představoval jako příbuzný zmizelého z Mar del Plata a říkal si Gustavo Niño. Pomáhal, nosil papíry, vypadal jako jeden z mnoha ustaraných příbuzných. Byl to Alfredo Astiz, důstojník námořnictva.

Matky sbíraly podpisy a peníze na celostránkovou reklamu v novinách. Jejich text se jmenoval „Žádáme jen pravdu“. Dne 8. prosince 1977, po schůzce v kostele Santa Cruz v Buenos Aires, unesli Esther Ballestrinovou, Mary Ponceovou de Bianco a francouzskou jeptišku Alice Domonovou. Odvezli i další, včetně Angely Auadové a Patricie Oviedové. Wikipedie píše o dvanácti lidech.

Inzerát vyšel 10. prosince v deníku La Nación a podepsalo ho kolem 2 500 lidí. Jméno Gustavo Niño se podle Perfilu opakuje ve třetím sloupci. Téhož dne unesli z domu Azucenu Villaflorovou a druhá francouzská jeptiška, Léonie Duquetová, zmizela z kaple v Ramos Mejía.

Všechny odvezli do ESMA. Alice Domonovou tam podle výpovědí přeživších mučili, vyfotografovali ji s transparentem Montoneros a donutili ji napsat dopis o spojení s partyzány. Podle Wikipedie je 17. nebo 18. prosince „převedli“, což byl eufemismus pro vraždu, a pravděpodobně je z letadla vhodili do moře.

Dne 20. prosince 1977 vyplavilo moře u Santa Teresita a Mar del Tuyú několik těl. Pohřbili je jako neznámá na hřbitově v General Lavalle. Pravdu o nich zjistil až tým forenzních antropologů, který exhumace začal v roce 2003. V roce 2005 identifikoval pět žen, mezi nimi Villaflorovou, Ballestrinovou a Duquetovou. Ostatky Alice Domonové se nenašly.

Villaflorové popel pohřbily děti u paty Májové pyramidy, kolem které matky chodily.

Astiz byl v roce 1990 v Paříži v nepřítomnosti odsouzen na doživotí za mučení a zmizení obou jeptišek. V Argentině ho v říjnu 2011 odsoudili za zločiny proti lidskosti rovněž na doživotí.

Mundial 1978

V červnu 1978 přijel do Argentiny svět. Konalo se mistrovství světa ve fotbale a junta ho chtěla využít jako důkaz, že je vše v pořádku. Matky si ale uvědomily, že nikdy neměly tolik zahraničních kamer.

Enriqueta Maroniová plakala u sebe v kuchyni, zatímco manžel sledoval zápasy. Její děti unesli v dubnu 1977. Později řekla nizozemské televizi o vnoučatech, která se narodila v zajetí: „Víme, že se narodila.“

Marta Moreiraová de Alconada Aramburúová prosila nizozemského novináře: „Vy jste naše poslední naděje.“ Buenos Aires Herald napsal o dalším dni, že nizozemské, belgické a anglické televizní štáby natáčely matky před Růžovým domem, že přijela dvě policejní auta a že zasáhli policisté v civilu. Kamery zachytily policistu, který matkám nařizuje „cirkulovat“. Neposlechly. Podle Perfilu zachycené obrazy vyvolaly poprvé trvalý diplomatický tlak na vládu a zahraniční média začala slovo „zmizelý“ psát bez uvozovek, které chtěla junta.

Co zůstalo

V roce 1979 zvolily Hebe de Bonafini předsedkyní. V roce 1980 přijala heslo „Aparición con vida“, tedy „Objevte je živé“. V roce 1986 se hnutí rozdělilo. Línea Fundadora vedla Nora Cortiñasová. Asociaci matek vedla Bonafini a Wikipedie ji označuje za radikálnější. Bonafini byla výrazná i sporná: po útocích z 11. září 2001 je obhajovala a v roce 2011 skončila spolupráce s bratry Schoklenderovými, kteří řídili vládou financovaný projekt bydlení a čelili obvinění ze zpronevěry. Zemřela 20. listopadu 2022 v La Plata ve věku 93 let.

Hnutí chodí kolem pyramidy dodnes. Holocaust Museum Houston píše, že přestaly po třiceti letech, v roce 2006, ale podle Irish Times se scházely každý čtvrtek i později a jejich 40. výročí v roce 2017 skupina Bonafini oslavila pochodem kolem náměstí.

Zdroje:

Hace 45 años, las Madres de Plaza de Mayo comenzaron a caminar Perfil Dostupné z: https://www.perfil.com/noticias/sociedad/hace-45-anos-las-madres-de-plaza-de-mayo-comenzaron-a-caminar.phtml

Madres de Plaza de Mayo: se cumplen 45 años de la primera ronda en busca de sus hijos desaparecidos La Capital Dostupné z: https://www.lacapital.com.ar/informacion-general/madres-plaza-mayo-se-cumplen-45-anos-la-primera-ronda-busca-sus-hijos-desaparecidos-n10014230.html/amp

El grito de las Madres y Abuelas ante la prensa extranjera que rompió el muro de la dictadura Perfil Dostupné z: https://www.perfil.com/noticias/politica/el-grito-de-las-madres-y-abuelas-ante-la-prensa-extranjera-que-rompio-el-muro-de-la-dictadura-a35.phtml

La prensa internacional y las Madres de Plaza de Mayo Papelitos Dostupné z: https://papelitos.com.ar/nota/la-prensa-internacional-y-las-madres-de-plaza-de-mayo

Las Madres de Plaza de Mayo no querían el Mundial 78 Papelitos Dostupné z: https://papelitos.com.ar/nota/las-madres-de-plaza-de-mayo-no-querian-el-mundial-78

Hace 30 años secuestraban a la fundadora de Madres Perfil, 7. 12. 2007 Dostupné z: https://www.perfil.com/noticias/politica/hace-30-anos-secuestraban-a-la-fundadora-de-madres-20071207-0044.phtml

Azucena Villaflor Wikipedie (anglicky) Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Azucena_Villaflor

Nora Cortiñas Wikipedie (anglicky) Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Nora_Corti%C3%B1as

Esther Ballestrino, la química paraguaya desaparecida por la dictadura argentina BBC News Mundo, 21. 4. 2025 (přetištěno na Acento) Dostupné z: https://acento.com.do/bbc-news-mundo/esther-ballestrino-la-quimica-paraguaya-desaparecida-por-la-dictadura-argentina-que-fue-clave-en-la-formacion-politica-del-papa-francisco-9487395.html

Esther Ballestrino Wikipedie (anglicky) Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Esther_Ballestrino

Alice Domon Wikipedie (anglicky) Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alice_Domon

Alfredo Astiz Wikipedie (anglicky) Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alfredo_Astiz

Hebe de Bonafini Wikipedie (anglicky) Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Hebe_de_Bonafini

Former seamstress who led Argentina's Mothers of the Disappeared and defied the dictatorship The Irish Times, 26. 11. 2022 Dostupné z: https://www.irishtimes.com/obituaries/2022/11/26/former-seamstress-who-led-argentinas-mothers-of-the-disappeared-and-defied-the-dictatorship

Argentina, 1976–1983 Holocaust Museum Houston Dostupné z: https://hmh.org/education/argentina-1976-1983/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz