Článek
Co všechno zahrnuje pojem „sexuální výchova“?
Je to vzdělání, které by nás mělo připravit na dospělý život, na vztahy a intimitu. Zahrnuje vztah k vlastnímu tělu, vědomí si vlastních hranic a já osobně je považuji za naprosto zásadní část vzdělání.
Jak se tohle vzdělání změnilo za posledních třicet let?
Naše generace vyrostla s povědomím o tom, jak se chránit před nechtěným početím a ve strachu z HIV. O pocitech, emocích, komunikaci nebo konsentu nepadlo dřív ani slovo. Každého hosta svého podcastu Šimrání se ptám, zda jej rodiče uvedli do problematiky sexuálního života a odpovědi jsou vážně pestré. Někdo dostal diskrétně knihu, s někým rodiče mluvili relativně otevřeně a potkala jsem i ženy, které netušily, co je menstruace, dokud ji nedostaly. Domnívaly se, že jsou vážně nemocné a jde jim o život! Sex education neleží na jedněch bedrech. O těchto tématech by se mělo mluvit v rodinách, ale určitě toto téma patří také do škol.
V jakém věku je dobré dítě seznamovat se sexualitou a intimitou? Co který věk unese, aby na něj nebylo příliš brzy, ale taky příliš pozdě?
Zde platí, že nikdy není brzy, vždy je ale nutné respektovat individualitu každého jedince. Děti zkoumají své tělo od narození, kdy si ještě vůbec neuvědomují souvislosti. Je na rodičích aby je tím vším provedli a dali jim bezpečný rámec. To znamená, že je důležité aby děti chápaly, že je v pořádku to zkoumat, ale že je to intimní věc, která patří do soukromí. Stejně tak je důležité vést děti k vědomí vlastních hranic, což jim může velmi pomoct v případě, kdy se setkají s nějakou formou sexuálního obtěžování. Proto si myslím, že prostor pro rozhovory o tělesnosti, odlišnostech mezi lidmi a jejich přijímání je skutečně již v útlém věku.
Co má dělat rodič, když se dítě ptá na věci, na které ještě ale není připravené?
Je dobré dát dítěti odpověď. Nevyhýbat se tomu. Můžete být upřímní a říct, že to je výborná, ale složitá otázka na kterou v danou chvíli neumíte dát odpověď. Můžete si dát na čas a odpověď s někým zkonzultovat nebo se na tento rozhovor lépe připravit. Dětem často stačí velmi jednoduchá odpověď, nemusíte připravovat složitou přednášku. Varuju ale všechny rodiče před vymýšlením alternativních odpovědí. Nedávno jsem mluvila s jedním mužem, který se jako dítě ptal babičky na prezervativy, které viděl v samoobsluze u pokladny. Dostal odpověď, že jsou to gumičky pro kluky. On vůbec nechápal, proč by ty gumičky nemohly nosit holky, když mívají dlouhé vlasy častěji…
Mluví se s dětmi a dospívajícími o konsentu při sexu?
Osobně jsem velmi ráda, že se na problematiku sexuální výchovy upírá více pozornosti. Jen ten, kdo má dostatek informací, se může dobře rozhodovat a nenechat ublížit sobě či neubližovat ostatním. Pro rodiče je na trhu řada kvalitních materiálů, na základě kterých mohou své děti dobře připravit do života. Školám s touto problematikou pomáhá mnoho neziskovek, které mají pro děti připravené špičkové vzdělávací programy. Mohu zmínit například Hnutí za aktivní mateřství, Konsent nebo projekt Lajfr. První dvě zmíněné organizace se budou účastnit Intimity Festivalu 14. a 15. listopadu v Praze. Tématu sexuální výchovy bude na festivalu věnována část programu.
Jak moc dokážou rodiče s dětmi tohle téma otevírat?
Na to bohužel nedokážu obecně odpovědět, je to velmi individuální. Myslím, že i mnoho rodičů se potýká s mnoha nejasnostmi a místy v této problematice sami tápou. Naplněné vztahy a intimita jsou nezbytnou součástí šťastného života a na to často zapomínáme. To, jak se v intimní oblasti daří nám, se samozřejmě odráží i v tom, co jsme schopni předat svým dětem.
Jak edukovat o sexualitě vlastní dítě, když nás nikdo needukoval a my jeli v režimu samospád-pokus, omyl, pár nebezpečí, a pro své dítě tohle nastavení nechceme?
Je důležité, abychom toto téma netabuizovali. Abychom i my sami věnovali čas a pozornost vlastní i partnerské intimitě. Existuje mnoho knih, podcasty, nebo akce na které lze vyrazit. Možností, jak si pustit do života inspiraci, potěšení i vědomosti a znalosti je hrozně moc. Podle mě je skvělou příležitostí právě Intimity Festival, na kterém se budou návštěvníci bavit i vzdělávat. Prozkoumají nečekaná zákoutí a získají bezpečný prostor pro objevování vlastních tužeb i potřeb.
Kdo hraje hlavní roli v edukaci?
Myslím, že hlavní roli by měli hrát rodiče a škola by měla být kvalitním partnerem.
Je pořád trochu tabu učit děti o sexu a intimitě? Rodiče spoléhají na učitele a učitelé na rodiče. Jako by se každý moc rád zbavil zodpovědnosti…
Učitelé tráví s dětmi hodně času a otevírat toto téma je pro ně někdy nepříjemné. Je skvělé, že je tu nabídka vzdělávacích programů řady organizací, díky nimž s tímto tématem přichází neznámí lidé, což poskytuje jistou anonymitu a dětem i učitelům to může být příjemnější. Ne všechny školy však dávají této problematice stejnou důležitost. Je pak na rodičích, aby kladli ty správné otázky a vyvíjeli tlak na to, aby byla sexuální výchova ve školách kvalitní.
Jak se sexuální výchovou počítá metodika MŠMT?
Ministerstvo se této problematice věnuje. Nyní je ale vydaná pouze doporučující metodika. Školy tedy nemají závazný pokyn, a proto je naplňování této metodiky spíše na přístupu ředitelů a zřizovatelů.
Co ví dospívající o láskyplném sexu jako součásti vztahu a komunikace?
Láskyplný sex je bohužel něco, o čem ví málo nejenom dospívající. Je totiž složité ho sdílet. Protože je hlavně o pocitu, a ten z médií, filmů nebo okolí jen těžko navnímáme. Ženy mají v tomto směru snazší to, že jsou se svým okolím sdílnější. S blízkými přítelkyněmi nemají problém toto téma probírat a tak zjišťovat „jak to kdo má“. Z mých zkušeností bohužel vyplývá, že muži tuhle otevřenost nemají, ani se svými nejbližšími kamarády. Tím vzniká mezi pohlavími nerovnost, která pak může mít vliv i na očekávání, která od partnerského života máme. Tohle platí bez ohledu na věk.
Je třeba také zmínit, že děti se učí nápodobou, tedy, co doma vidí a cítí, to se do nich otiskne…
Rodiče hrají i v tomto případě obrovskou roli. Nejenom tím, jak s dětmi o tématu komunikují, ale zejména tím, jak komunikují mezi sebou. Pokud děti ve své blízkosti vidí jako vzor rodiče, kteří spolu komunikují láskyplně a fungují i jako partneři v rámci intimity - například letmých doteků během dne, času stráveného pouze společně atd., tak získají realistický pohled na to, jak partnerství s funkční intimitou vypadá. A opět bych ráda zdůraznila, že se nebavíme jen o intimitě z pohledu sexuality, ale zejména blízkosti.
Jaký vliv má porno na představy mladých o sexu?
Pornografie je jednoznačně největším problémem digitálního prostoru. Je to něco, čemu se děti a dospívající v současné době nevyhnou. Je třeba na to brát ohled a na expozici pornografií je připravit. Konzumace tohoto obsahu totiž vyvolává nereálná očekávání a může způsobit hodně frustrace. Skutečný sex vypadá jinak, naše těla fyziologicky vypadají i fungují jinak a to je důležité vědět.
Je důležité si uvědomit, že tato nereálná očekávání porno vzbuzuje jak v chlapcích, tak v dívkách. Zejména první sexuální zážitky mohou být obrazem, který si dospívající v hlavách vytvořili na základě pornografie, velmi ovlivněny. Jako velmi problematické vidím zejména to, že se porno často zaměřuje pouze na uspokojení muže a potěšení ženy v něm nebývá zobrazeno. Dívky tak mohou mít pocit, že jsou pouze objektem, který má partnerovi posloužit. To může vést i k zážitkům, které nejsou založené na plném konsentu. A tyhle zážitky pak formují celý další intimní život…
Co všechno v oblasti sexuality, intimity a lásky narušil digitální prostor?
Narušení můžeme hodně vnímat v oblasti komunikace, zejména té v rámci seznamování. Sociální sítě a zejména seznamovací aplikace jako Tinder nebo Bumble sice usnadnili možnost „potkat“ nové lidi, ale zároveň umožnili brát seznamování na lehkou váhu. Problematický je zejména ghosting, přerušení komunikace bez sdělení důvodu, které může citlivějším jedincům způsobovat velké problémy s vnímáním vlastní hodnoty. Při opakované zkušenosti může vést až k pocitu podobnému vyhoření, kdy lidi o další seznamování naprosto ztratí zájem.
Těmto tématům se věnuje Institut moderní láska. Jeho zakladatelka, Markéta Šetinová bude v rámci Intimity Festivalu mluvit o tom, jestli v dnešní době ještě vůbec někdo stojí o závazek, byť jen komunikační, nebo jestli jsme se digitálním zjednodušením interakcí dobrali spíš lhostejnosti.
V čem může naopak pomoct?
V digitálním prostoru je snazší najít komunity, které sdílí stejné preference. Ať už se jedná o preference genderové, nebo v rámci různých kinků, libůstek, které lidi v intimní oblasti baví a vzrušují. Tím, že najdeme sobě podobné, se stírá pocit, že je s námi něco špatně, pokud máme specifické choutky. Jsem přesvědčená, že pokud se v sexuální oblasti realizujete v legálních mezích způsobem, se kterým aktivně souhlasí všichni zúčastnění, tak nic není špatně.
Za dobu vysílání mého podcastu se ke mě dostalo mnoho příběhů o tom, jak lidem jeho poslech změnil život tím, že zjistili, že „nejsou špatně“ a že si můžou dovolit své touhy prožívat.
Zdroj:
autorský rozhovor s Markétou Faberovou
