Článek
S rodinou jsme se při toulkách jižní Moravou dostali i do Mikulova.
Město je pro nás symbolické tím, že když byl syn malý, fotili jsme si selfie s mikulovským zámkem v pozadí. Tuto fotku máme v albu a po letech jsme k ní přidali stejnou fotografii – ze stejného místa, se stejným pozadím, ale s dětmi, které už o dost vyrostly. A myslím, že nám tím začala zajímavá kratochvíle, protože v Mikulově je i při opakované návštěvě co vidět.
Dopravní hřiště v areálu Amfiteátru
Pro nás byl ovšem prvním problémem parking, protože ve městě buď není mnoho parkovacích míst, nebo se jedná o placená stání. Už tehdy zde bylo spousta lidí a ani si to nedokážu představit v sezóně. Nakonec jsme dostali tip na bezplatné parkování hned vedle amfiteátru.
A skutečně – při našem příjezdu jsme hned vedle cesty zaparkovali na vysypaném štěrku, řidič autobusu nám potvrdil, že se zde stojí zdarma, a když jsme odjížděli, bylo parkoviště úplně plné.
Cena je však jen jednou věcí – při vyjíždění je třeba dávat velký pozor, protože projíždějící auta padesátku zdaleka vždy nedodržovala.
Areál Amfiteátru, na vše dohlíží kamery, a je tady i WC
Díky zadní brance za amfiteátrem, v němž se pravidelně konají kulturní akce, jsme se dostali do areálu, kam lze vzít děti včetně kol a koloběžek a nechat je projet se na dopravním hřišti. Slečny zde při našem průchodu cvičily na hudbu, děti se však rozběhly k místnímu hřišti. Bylo sice určeno pro menší děti, ale od šikmého kolotoče se nechtěly odtrhnout.
Zřícenina Kozí Hrádek je kvůli rekonstrukci zavřená
Od amfiteátru jsme pokračovali pěšky do centra města. Vedla nás šipková značení, museli jsme ale vynechat cestu kolem zříceniny Kozí hrádek, která se právě rekonstruuje. Jeřáb vedle zříceniny je více než výmluvný.
Výhled na poutní místo nad Mikulovem
Cesta do centra zabrala jen pár minut chůze, načež jsme dorazili k přechodu se semafory, kde proudila hustá automobilová doprava. Až při výjezdu z Mikulova bylo jasné, že tudy vede jedna z hlavních výpadovek – nešikovně umístěná hned vedle historického centra.
Náměstí s kašnou a Sousoším Nejsvětější trojice. Když vyjde počasí, je tady odpočinek a posezení doslova „za odměnu“
Za chvíli jsme vstupovali na náměstí plné obchůdků, kaváren, vinoték, posezení, stánků se zmrzlinou a hlavně spousty turistů. A to podotýkám, že jsme zde ještě nebyli v sezóně. I tak jsme kvůli terasám, zahrádkám a židlím na chodníku museli několikrát vkročit na dlážděnou vozovku. Upřímně si ani nedokážu představit, jak přeplněné to zde bude v létě.
Vstup do Dietrichsteinské hrobky
Dominantou náměstí jsou historické budovy, kašna a také Dietrichsteinská hrobka – krásný a zachovalý kus historie.
Pokud bude venku extrémní horko, můžete se v hrobce příjemně ochladit, pozor ale na otevírací dobu. Až do května je otevřena pouze v soboty, neděle a svátky.
Nepočítejte s tím, že je hrobka otevřená každý den. Minimálně mimo turistickou sezónu to neplatí
Centrum Mikulova bylo už nyní velmi živé. Vydali jsme se proto do klidnější části – zámecké zahrady. Ta byla právě v plném rozkvětu (květiny i stromy) a díky pěknému počasí to byl skvělý zážitek.
Vstup do zámeckého parku
S dětmi jsme obcházeli kašny a zamířili do zadní části parku, odkud je nádherný výhled na celé okolí – například na místní poutní místo, Kapli svatého Šebestiána, na níž se i za horka šplhaly desítky lidí.
Mapa zámeckého parku
V zadní části parku jsme narazili i na uměleckou instalaci a děti si hodily do kašny korunu pro štěstí. Z parku bylo vidět i návštěvníky procházející zámkem, kteří měli podobný výhled jako my, jen z větší výšky.
Jaro v plném rozpuku
Samotný zámek je dnes sídlem Regionálního muzea v Mikulově a nabízí hned několik zajímavých expozic, komentované i nekomentované prohlídky a různé sezónní výstavy.
Kašna v zámeckém parku
Když skončil park, ocitli jsme se na druhé straně majestátního zámku, který jsme obcházeli. Nakonec jsme zavítali i na nádvoří, kde je na první pohled vidět, že zámek stojí přímo na skalách.
Nechyběla tu ani umělecká instalace - Hvězdář (čtyřmetrová socha Jaroslava Róny)
Zhlédli jsme historický lis i gotickou zámeckou studnu. Odtud se lze vydat na prohlídku nebo pokračovat dál a zámek opustit z druhé strany.
Poutní místo nad Mikulovem lze nejlépe vidět ze zámeckého parku. Na tu dálku dokonce můžete vidět i osoby, které se právě blíží k vrcholu
Při návratu se před námi doslova zjevila věž Kostela svatého Václava, na kterou lze vystoupat a mít ještě velkolepější výhled do okolí.
Zámek je skutečně postavený přímo na skalách
Je zde toho k vidění opravdu mnoho, a když pocítíte únavu, můžete si odpočinout v místních kavárnách a cukrárnách.
Gotická studna ze 13. století
My si při odchodu z centra dali kopečkovou zmrzlinu, která chutnala skvěle, a pak se vydali zpět k autu.
Centrum města rozhodně stojí za návštěvu, berte jej ale spíše jako rozcestník toho, co vše lze v Mikulově zažít.
Historický lis na víno
Příště máme v plánu vydat se Křížovou cestou až na vrchol a sejít z něj na druhé straně poblíž Lomu u Mariánského mlýna.
I po této trase se nabízí malebná vyhlídka, a pokud vyrážíte ve skupině, část může jít pěšky, zatímco zbylá část (nebo třeba řidič) počká u lomu na parkovišti.
A příště bychom chtěli zvládnout i Jeskyni Na Turoldu, poblíž níž vede naučná stezka.
Pokud vám nestačí výhled z parku nebo ze zámku, můžete vystoupat i na vyhlídku, která je v kostelní věži. Vedle ní je vidět poutní místo
Mikulov může být i základnou pro ubytování, protože z něj lze podnikat výlety po celé Pálavě nebo zavítat do malebných rakouských vesniček.
Státní hranice je odtud jen co by kamenem dohodil. Přímo na hranici s Rakouskem se můžete z Valtic vydat na Stezku bosou nohou, kterou si užijí děti i dospělí.
Nudit se zde rozhodně nebudete.
Zdroje:
https://www.mikulov.cz/turista/sluzby/turisticke-cile/prohlidkovy-objekt/zamek-mikulov
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ctyrmetrovy-hvezdar-jaroslava-rony-vyhlizi-ze-zamecke-zahrady-na-mikulov/2426923
vlastní zážitky
