Pumpaři se nestydí a zdražují rychlostí blesku, bohužel nejsou jediní

Když USA a Izrael zaútočily na Írán, svět se výrazně změnil. Dodnes je problémem letecké cestování přes Blízký východ, vzrostly hypoteční sazby, zdražil plyn i pohonné hmoty.

Letos však pumpaři zdražovali velmi ochotně – ceny rostly o jednotky korun, přestože drahá ropa byla (a možná stále je) v tankerech nebo rafinériích. Je s podivem, že to nikdo neřeší, protože toto zdražení nemá žádné opodstatnění.

Těsně před útoky jsem zajel na místní pumpu pro naftu. Litr mě stál 30,90 Kč, dnes je to úctyhodných 41,50 Kč. Za 14 dní cena nafty vystoupala o 10 korun na litr! Zdražení je neuvěřitelné už jen proto, že pumpaři ochotně zdražovali stávající „levnou“ naftu.

Zdražují kvůli tomu, že cena ropy stoupá – ale stoupá cena té ropy, která se teprve těží a prodává, nikoli té, která už je zpracovaná a v nádržích českých čerpacích stanic.

Cenu jsem po vypuknutí konfliktu bedlivě sledoval u místní pumpy. Prakticky hned po zahájení útoku cena vystoupala na 35,90 Kč – proč? Protože je válka. To je vysvětlení, které každý pochopí. Další den 37,90 Kč. Den poté byla cena stejná, ale na stojanu na pár hodin problikla cena 39,90 Kč, pak se zase vrátila na 37,90 Kč aby za pár dní opět poskočila o několik korun nahoru.

Nevím jak vy, ale tohle mi nepřipadá jako úplně opodstatněné zdražení. Ano, drahá ropa se do cen pohonných hmot určitě promítne, ale to bude zřejmě skokové, a až tehdy, když ji začnou zpracovávat rafinerie a až se dostane do běžného oběhu.

Pumpy v Německu a Česku promítají růst cen ropy a velkoobchodních paliv do maloobchodních cen „preventivně“ dopředu, zatímco v jiných zemích si pumpaři dávají více na čas a ceny jsou více sladěné se skutečným vývojem nákladů na výrobu paliv. Jenže v takovém případě by měly pumpy podobně „preventivně“ i zlevňovat – a to je něco, co u čerpacích stanic napříč Českem rozhodně nevídám. Když platí A, mělo by platit i B.

Podle odhadů umělé inteligence může trvat 45 až 55 dní, než „drahá“ ropa opustí přístav, projde ropovody a rafinériemi a doputuje na čerpací stanici. Vezmeme-li v úvahu i omezení provozu Suezského kanálu a omezení v Perském zálivu, tato ropa snad ještě musí být na moři nebo v rafinériích. Ceny přitom už dávno utekly realitě.

Světe div se, všímají si toho i v nejvyšších místech. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konflikt v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží. Rychlost zdražování je však mimořádná i podle premiéra Andreje Babiše.

Když ropa zdražuje, ceny na pumpách vystřelí nahoru téměř okamžitě – když ale ropa zlevní, ceny klesají výrazně pomaleji. Podle jeho vyjádření nicméně marže nejsou natolik nepřiměřené, aby musel stát zasáhnout. Otázkou zůstává, kde leží hranice oné „nepřiměřenosti“.

Důležité budou kontroly, které začínají od 16. března. Provozovatelé čerpacích stanic musí ministerstvu financí denně zasílat údaje o cenách a zároveň poskytnout data o maržích za předchozí měsíc, aby byl patrný vývoj cen před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Po prvním vyhodnocení bude jasné, jak na tom jsme – a na tyto výsledky se velmi těším.

Podle některých analytiků se mohou do cen promítat i možné výpadky dodávek v případě dlouhodobého trvání konfliktu. Jako spotřebiteli, který chce tankovat za co nejnižší cenu, mi to příliš do hlavy nejde. Cena ropy na trzích navíc minulý týden v úterý poklesla, ale na čerpacích stanicích se to nijak neprojevilo.

A ještě jedna statistika: v Česku zdražily pohonné hmoty 11× výrazněji než v sousedním Slovensku. Kam až mohou ceny růst? Údajně až k 50 korunám za litr.

Česko se podle dat Evropské komise řadí na 8. místo mezi zeměmi s největším růstem cen paliv v důsledku probíhajícího konfliktu. Francie, která zaznamenala nižší růst cen, už nahlas hovoří o zastropování cen pohonných hmot.

Nejde však jen o ropu, ale také o plyn. Po zahájení války na Ukrajině se mnohé evropské země postupně a úspěšně vyvázaly ze závislosti na Rusku.

Plyn se přepravuje po moři do terminálů, a při narušení dodávek LNG z Kataru jeho cena výrazně vzrostla – zdražil až o 50 % a cena za MWh překročila 50 EUR, což je nejvyšší hodnota od února loňského roku. Já jsem vlastně rád, že mám od podzimu zafixováno na dva roky, protože i cena plynu může růst skokově.

Dražší plyn ovlivní i dostupnost dusíkatých hnojiv, bez nichž by bylo možné uživit pouze polovinu světové populace. Protože se přibližně dvacet procent světové produkce plynu určeného k výrobě amoniaku nachází v zemích Perského zálivu, může aktuální konflikt výhledově zasáhnout i ceny potravin.

Hormuzským průlivem (nejužší místo Perského zálivu mezi Íránem a Ománem), kde probíhá námořní blokáda, prochází 60 % světového exportu síry a 30 % globálně obchodovaných dusíkatých hnojiv. Tato situace zdraží hnojiva, což se zákonitě promítne do vyšších cen potravin.

A pak jsou tu hypotéky. V letošním roce mnoha lidem končí výhodné fixace sjednané ještě před válkou na Ukrajině a banky v Česku přistoupily ke skokovému zdražení hypoték.

Kdo dosud nezafixoval za relativně nízkou sazbu, zjistí, že sazby během pár dní poskočily o 0,5 %. Proč? Válka v Íránu zdražuje zdroje, z nichž banky hypotéky financují. Dotkne se to jak refinancování, tak stávajících hypoték.

Kdo má fixaci na několik let, může být v klidu, kdo ji nemá, stojí před dilematem: ještě chvíli počkat, nebo to raději neodkládat?

Zdroje:

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ekonomika/paliva-vyrazne-zdrazila-dle-ministerstva-prodejci-situaci-nezneuzivaji-371223

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-ministerstvo-si-posviti-na-marze-pumparu-40566178

https://zpravy.kurzy.cz/853313-v-cesku-pohonne-hmoty-zdrazily-v-reakci-na-valku-v-iranu-11krat-vyrazneji-nez-na-slovensku/

https://www.newstream.cz/nazory/lukas-kovanda-valka-v-iranu-uz-zdrazuje-cechum-hypoteky

https://www.hrot24.cz/clanek/konflikt-iran-plyn-evropa-zdrazovani-domacnosti-H2vaN

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/skryta-cena-za-bombardovani-iranu-zdrazit-muze-komodita-bez-ktere-se-nikdo-neobejde/

Vlastní zkušenosti