Článek
Soubor čtvrtého a dvanáctého týmu druholigové tabulky měl papírově jasného favorita. Podle sázejících měla tři body brát jednoznačně Opava.
Varováním však byl podzimní zápas v Kroměříži, kde zvítězili domácí – a šlo o vůbec první prohru SFC Opava v první polovině druholigového ročníku. I přesto jsem domácím věřil, že by se konečně mohli znovu naladit na vítěznou vlnu, a to před blížícími se „zápasy pravdy“ s Artisem Brno a Táborskem, přímými konkurenty Opavy v boji o barážové příčky.
Příchod na stadion, domácí fanoušci měli velká očekávání
Počasí na fotbal? Ideální. 23°C, slunečno, bezvětří. Fotbalisté v květnu si asi nemohli přát víc.
Za mě byla překvapivá volba rozhodčího – zatímco v předešlých článcích jsem volal po prvoligových sudích, tentokrát jsem byl vyslyšen. Jenže pan rozhodčí Pechanec prostě neodpískal dle očekávání; laťku nastavenou Daliborem Černým podle názoru domácích fanoušků rozhodně nepřekonal.
Všimly si toho i tribuny, které ke konci prvního poločasu spustily skandované nadávky – a to se nestává ani u méně zkušených druholigových rozhodčích.
První gól hostů padl po domnělém faulu na domácího hráče, který se nezvedal. U druhého gólu zase polovina stadionu volala po odpískání ofsajdu. Protesty se však minuly účinkem.
Nástup na hrací plochu
V čem byl problém? Spousta neodpískaných faulů na domácí, zatímco pouhý dotyk na opačné straně sudí pískal – podle domácích fanoušků – příliš úzkostlivě.
Došlo ke sporné situaci, kdy se mohla zahrávat penalta; pan rozhodčí neviděl údajnou ruku ve vápně hostů (polovina stadionu mu dávala hlasitě vědět, že ji viděla), ani další ruku při souboji u postranní čáry. Hosté zdržovali: při střídání volili delší cestu ze hřiště a podobných prohřešků bylo více.
Z protiútoku je srovnáno - 1:1
Ale výmluvy na rozhodčího by nemusely být, kdyby si opavští uměli přihrát. Tolik nepřesností domácích jsem opravdu dlouho neviděl.
Křížné přihrávky létaly na tribunu, centry mířily místo vzduchem po zemi (a často na nohu soupeře) a hráči měli problém si přihrát i na pár metrů – z toho přirozeně pramenily laciné ztráty míče. První gól padl poté, co sudí neodpískal faul na domácího hráče. Z centru skóroval hostující Hlinka, který překonal brankáře Ciupu.
Papalelé srovnal hlavičkou na 1:1, hosté si však do poločasu vzali vedení zpět
Na světelné tabuli svítila 17. minuta a do té doby to byla od Opavy velká bída. Domácí však vyrovnali prakticky z rozehrávky a protiútoku – do luxusního centru se hlavou položil Papalelé a srovnal pod břevno. Gólman Vajner neměl šanci: 1:1. Kdo by čekal, že se domácí proberou a začnou kombinovat, ten se hodně mýlil. Mnoho akcí končilo na krajích; na levém byl hvězdný Papalelé často v obležení tří hráčů, přes které neprošel. Útočníci Opavy byli při centrech dobře pokrytí a u odražených míčů vždy o setinu sekundy pozdě.
Do odchozů zavítalo přes 1600 fanoušků
Když pak ve 31. minutě hlavičkoval Večeřa po rohu, míč po odrazu od břevna – a snad i od tyče – zůstal hodně překvapivě v bráně. Tlak domácích před koncem poločasu nebyl žádný a do šaten se šlo za stavu 1:2. Z pohledu domácího fanouška to rozhodně nebylo ono.
Půjčím si slova seniorů sedících poblíž na tribuně: „To je velká bída“, „Jako by snad ani nechtěli vyhrát“, „Když si nepřihrajou, tak to je pak těžké…“
Poločas dopadl ve prospěch hostů - 1:2
Kdo promeškal nástup druhého poločasu ve frontě na pivo nebo klobásu, přišel o utajenou střelu, která skončila na břevně domácí branky.
Následoval tlak opavských, který však neměl žádné vyústění. Střely šly vedle, hlavičky nad branku nebo je hosté zablokovali; část byla uspěchaná a letěla hodně vysoko. Jiskřičku vykřesal Štěpánek, který v 80. minutě nikým nehlídaný naskočil na roh a hlavou nekompromisně zavěsil. Na více se však domácí již nezmohli.
Slibné útoky nebo obcházení soupeře hatily odpískané fauly. Žlutit se začalo vlastně až po přestávce, kdy hostující hráč zastavil rukou domácího a rozhodčí tasil žlutou kartu. Z tribun se ozývalo: „No konečně, poprvé dobře.“ Obrana opavských byla hodně nejistá a po závěrečném hvizdu byli nadšeni rozhodně hosté. A také všech sedm fanoušků, kteří do Opavy vážili cestu.
A je srovnáno - 2:2. Na více už se domácí (ani hosté) nezmohli
Domácí dopředu mnoho nepředvedli a příliš nepomohla ani střídání; od domácích to byl hodně nervózní výkon, po kterém se baráž jistě ale pomalu vzdaluje.
Hlavně chybělo tempo, chuť vymyslet něco nečekaného (i přešlapovačky Papalelého mají soupeři načtené a zdvojují jej či dokonce ztrojují), hráči se nenabízeli, „nežrali trávu“ a finální přihrávky byly nepřesné.
Pro opavského fanouška, který by se mohl potenciálně těšit na baráž o první ligu třeba s Baníkem, to byl smutný pohled.
Od Opavy se čekala výhra, ale vybojovaná remíza nic neřeší. Karty o baráž jsou rozdané jasně, a trumfy má v rukou Artis a Táborsko
Artis remizoval, takže se Opava mohla dotáhnout na jednobodový rozdíl. Bohužel se tak nestalo a chléb se bude lámat až při domácím utkání s Artisem (11. května) a venkovním zápase s Táborskem (16. května).
Pokud chce SFC skutečně pomýšlet na baráž, musí zvládnout oba zápasy vítězně – a to je po výsledcích z poslední doby (se záložními celky Sparty, Baníku a Slavie vytěžila Opava jediný bod) zřejmě dost nereálné.
