Tip na výlet: Nejen Štramberská Trúba a uši, parkování budete proklínat

Do Štramberka jsem kdysi jezdíval se školou. Autobus nás vysadil na náměstí, vyšli jsme si na Štramberskou Trúbu, koupili uši a suvenýry - a pak zase zpět domů. Jenže doba se hodně změnila. Když jsme teď chtěli dětem ukázat krásy tohoto malebného městečka, skončilo to pokutou, kterou jsme museli vyřizovat přes víkend na Městské policii v Kopřivnici (ve Štramberku nikdo přes víkend není). Chtějí zde vlastně turisty, nebo je nechtějí? Pokud ano, proč jim hází klacky pod nohy?

Ve Štramberku jsme strávili dvě noci a ubytovaní jsme byli hned na okraji centra. Konkrétně na místě, kam se z druhé strany dostanete jednosměrkou, která ještě v zimě není udržovaná. Je tedy logické, že zaparkujeme poblíž a věci si odneseme na ubytování. Jenže kde? Na náměstí je pár parkovacích míst (v tu dobu obsazených turisty, kteří dorazili před námi), spousta vyhrazených míst pro místní obyvatele využívající parkovací karty a pro turisty jsou k dispozici dvě záchytná parkoviště a několik menších. To ale znamená, že se budete z obou stran hodně šplhat do kopce.

S dětmi jsme absolvovali jednu pěší túru ze spodní části až do centra ulicí Horní Bašta a měli jsme s výstupem po kamenité cestě co dělat. I některá auta stála v kopci tak strmě, že jsme si říkali, že se zde spoléhání jen na ruční brzdu nemusí vyplatit.

Nakonec nás zastavil místní pán s tím, že můžeme zaparkovat na místě, kde on běžně parkuje. Viděl rodiče se dvěma dětmi ověšenými batohy a taškami. Stáli jsme mimo jakýkoliv zákaz a evidentně na místě, kde se díky vyježděným kolejím často parkuje. Přijeli jsme v pátek a v neděli časně ráno mě za stěračem přivítala upomínka Městské policie z Kopřivnice.

Pokud dostanete pokutu, připravte se na to, že na místě nic nevyřešíte a musíte se vydat na slušnou zajížďku. V Kopřivnici jsme se dozvěděli, že na vjezdu do Štramberka jsou informační cedule ohledně zákazu stání na místech, která nejsou vyhrazená jako parkoviště. Neberu ani argument o bezplatných odstavných plochách při jednom z vjezdů do města. Pro děti a seniory je pěší chůze do centra prostě nemožná.

Ani při odjezdu jsem si cedule v protisměru nevšiml, paní policistka však vytáhla důkazní fotografie přímo z míst, kde cedule najdete. Určitě jsme nebyli první ani poslední, kteří do této „pasti“ spadli. Vstřícnost k turistům, kteří do Štramberka přijedou a utrácejí zde peníze, si představuji trochu jinak.

Když překousnete to, že vás ve Štramberku vlastně jako turistu moc nechtějí, centrum města je hodně zajímavé. Hlavním středobodem je náměstí s malebnými historickými domy a centrální kašnou. Od ní můžete po schodišti, které navazuje na prodejny se suvenýry, vystoupat na tzv. Hrad Štramberk, jehož dominantou je věž - Štramberská Trúba.

K ní se dostanete i navečer, stačí jen vystoupat několik kamenných schodišť, projít brankou a nahoře vás čeká tvrz obehnaná nízkou zídkou s výhledy do okolí. Ty nejzajímavější jsou až z vrchu rozhledny, která ale byla navečer zavřená. Na stejné místo jsme se tak vypravili druhý den v 9:00 ráno.

Za rodinné vstupné zaplatíte 250 Kč, jinak vychází dospělý na stovku, dítě za 50 Kč. Čeká vás celkem 195 schodů a skvělý rozhled do údolí. Na hradě jsou i dvě občerstvení, v jednom z nich jsme si po návratu z vyhlídky dali kávu a dětem koupili babyccino. Po návratu zpět jsme si na okrajové louce všimli pasoucích se ovcí.

Když jsme došli zpět na náměstí, prošli jsme si několik prodejen se suvenýry, do nichž se přeměnily domy na náměstí. Dřevěné meče a mače bychom ještě pochopili, plastové kachny, pikachů a labubu už rozhodně nezapadají.

Na náměstí je i městský pivovar, děti budou zajímat hlavně Štramberské uši. Jejich prodejnu najdete na náměstí a můžete si vybrat klasické, sypané nebo plněné, a to v celé řadě způsobů a příchutí. Na náměstí je i samostatná pekárna, tu další jsme našli při cestě na náměstí, kde můžete přes pootevřené okno vidět, jak probíhá výroba uší. Pro děti je určena i stálá expozice Aqua Terra - přímo na náměstí mohou za 20 Kč zavítat na stálou výstavu akvarijních a terarijních zvířat.

Po obědě můžete vyrazit na procházku Štramberkem, z náměstí kolem kostela sv. Jana Nepomuckého směrem k vyhlídce nad městem nebo okolo kopce Kotouč. S dětmi jsme se pak vydali i z historického centra směrem na Kopřivnici. Před církevní budovou byl zrovna výprodej knížek, za které jsme mohli zaplatit dobrovolný příspěvek do kasičky. O něco dále jsme narazili na květinářství-kavárnu, kde jsme si dali kávu a čaj. Kdybyste šli dál, dojdete až ke vstupu do Národního parku. Parkem vystoupáte až k jeskyni Šipka, na podzim si však musíte dát pozor na kluzké listí. V parku najdete vyhlídky, sochy i pomníky a rozhodně stojí za návštěvu.

Je tu ale problém s tím, že tu a tam chybí chodníky, a tak když jdete s dětmi, musíte je držet za ruku a být hodně opatrní, protože tudy projíždí hodně aut. A když jste řidič, musíte zase počítat s tím, že vám mohou turisté vstoupit do cesty.

Štramberk je zajímavou turistickou destinací, ale po zkušenostech z loňského listopadu nám to stačilo. Kdyby šlo ve městě lépe zaparkovat, odjížděli bychom s daleko lepším pocitem, než když jsme se vydávali na policejní služebnu řešit pokutu. Chápu, že v kopcovitém terénu není místa nazbyt, ale represe v podobě víkendové policejní kontroly a odkazování se na cedule na kraji obce - to jsem jinde v Česku asi nezažil.