Článek
Ne, tohle nebude příspěvek ekologa bojujícího za zelenou planetu, ale také ne toho, kdo by se na ekologii vykašlal a všechen domácí odpad cpál do komunálního odpadu. Troufnu si říci, že jsem zástupce běžného člověka v Česku, který žije v rodinném domě a třídí odpad, jak se dá.
Na zahradní kompost dávám rozložitelný odpad, který po rozložení využiju na záhonech. Nepotřebný bioodpad (např. kůru citrusových plodů aj.) dávám do hnědé popelnice, která se přes rok (mimo zimu) pravidelně odváží.
Topíme se v plastovém odpadu, je ho čím dál tím více
V kuchyni třídím odpad na papíry, plasty (tetrapak a kovy, tedy podle svozových instrukcí) a sklo. A co se nevejde nikam, končí v komunálním odpadu.
Jsme čtyřčlenná rodina a často ani za týden nenaplníme klasickou kovovou popelnice. Víte proč? Hlavně proto, že využívání plastů enormně narůstá. A všimnete si toho hlavně v těch obcích a městech, kde neexistují centrální sběrné kontejnery, ale kde se plastový nebo papírový odpad sváží v pravidelných intervalech. Lidé před domy vytáhnou naplněné pytle s papíry nebo plasty, a to je dostatečný důkaz o tom, že spotřeba plastů v běžném životě až neúměrně narůstá.
Pytlů je až dvakrát tolik
Pokud žijete ve městech, maximálně zaregistrujete, že jsou kontejnery na plast a papír často beznadějně plné. Odpad přetéká a vyloženě čeká na to, až jej někdo odveze. Já ve svém bydlišti mám zveřejněný svozový kalendář, a když se blíží datum, nachystám si žluté pytle, zavážu či zalepím páskou a připravím před svou nemovitost.
Když se plasty sbírají do pytlů, jde nárust plastového odpadu vidět doslova před očima
Podotýkám, že stlačuji všechny lahve, pytel prošlapu, stlačím a plním až po okraj, abych využil maximum místa. Pytle se u nás sváží jednou měsíčně a běžně jako čtyřčlenná rodina vyprodukujeme za měsíc dva pytle plastového odpadu. Ano, teď do toho zasáhly i Vánoce, kdy bylo obalového odpadu více než jindy, ale když jsem před plot postavil šest pytlů, samotného mě to znechutilo: „Kde se vzalo najednou tolik odpadu?“
Nejhorší je na tom, že v tom nejsem sám. Sousedé, kterým běžně stačily dva až tři pytle, jich mají podstatně více. Bytové domy měly dřív pět až šest pytlů, dnes je tam hromada, kde se ani člověk nedopočítá.
A tento vzestup plastů je vidět jen za posledních pár let. Ano, někdo mohl vynechat předchozí svoz a najednou se mu nakupil větší počet pytlů, ale když to samé vidíte v rámci ulic či větší části města, je to až k nevíře. Kam jsme to v době plastové dopracovali?
Plasty jsou všude
Spotřeba plastů v domácnostech přitom rok od roku roste. V roce 2024 se podle statistik spotřebovalo na každého člověka v republice 18,1 kg plastů, a to jsou do těchto statistik započítány i děti, nemluvňata a novorozenci.
Nákupy si dnes bez plastů prakticky nedokážeme představit. Plastové tašky, mikrotenové sáčky, samotné plastové obaly, v nichž jsou potraviny zabalené, plastové lahve – prakticky všude je plast. A často zbytečně.
Vždy když jdu do obchodu, mrazí mě z toho – okurky zabalené v plastu (ano, prodlouží se jejich čerstvost, ale na úkor generování odpadu), pomelo v plastu a v síťce nebo třeba sušenky, které jsou zabalené v plastu, ten je v papírové krabičce a ještě celé je to v plastu. A to platí o řadě maxi balení sladkostí, kdy je plastový obal součástí dalšího plastového obalu. Ze stejného úhlu pohledu nechápu balení čajů do plastových sáčků, které jsou ještě v krabičkách (půlka je vzduch) a někdy ještě překryté plastem. Nebo jsou plátky parmské šunky nakrájené tak natenko, že mezi nimi ještě musí být kousek plastové fólie – jinak by se vám prakticky rozpadly v ruce.
Ano, někdy je plast záležitostí drobnějších porcí, které jsou rychle po ruce, jindy je to ale čistě jen marketing a reklama. Když dětem chystám snídaně nebo večeře a pak vidím množství plastového odpadu (prázdné obaly), je to až neuvěřitelné.
Papírová brčka, dřevěné jednorázové vidličky nebo připevněná víčka k lahvím - to k omezení plastového odpadu nijak výrazně nepomáhá
Nehledě na to, že plasty jsou natolik nedílnou součástí našich životů, že jsou úplně všude. Mikroplasty a nanoplasty jsou často dostupné i v běžné kohoutové vodě, ale daleko vyšší koncentrace byla naměřená v plastových lahvích.
Podle Světového fondu na ochranu přírody sní člověk týdně zhruba pět gramů plastů, což zhruba odpovídá snězení kreditní karty. A to je něco, co by nikdo rozhodně dělat neměl a také nechtěl.
Plasty jsou všude a do těla je dostáváme nejen z vody, ale i z piva, soli a potravin, například z korýšů. V mořích existují velké odpadní skvrny, které obsahují hlavně plasty. Tzv. Velká tichomořská odpadková skvrna mí rozlohu větší, než je dvacetinásobek rozlohy ČR. Odhadem obsahuje 79 až 129 tisíc tun plastů!
Regulace se míjejí účinkem
Topíme se v plastech a bohužel to vypadá, že s tím nic rozumného nejde udělat. Regulace se navíc míjejí účinkem – místo špičatých plastových vidliček můžeme používat tupé dřevěné jednorázové vidličky, na které nenapíchneme vůbec nic. A místo plastových brček? Stačí, aby jednou papírové brčko nasálo limonádu, a za pár minut se pokroutí nebo se dokonce rozpadne.
A přidělávání plastových víček na plastové lahve, které vás při pití škrábou do obličeje a pokud je utrhete, můžete se i pořezat? O tom snad ani není co dodat. A já se obávám, že plastového odpadu ubývat v dohledné době nebude, spíše naopak…
Zdroje:
https://csu.gov.cz/produkty/produkce-odpadu-vloni-vzrostla-o-sest-procent
https://www.samosebou.cz/2025/07/11/trideni-a-recyklace-plastu-v-roce-2024/
https://www.greenpeace.org/czech/clanek/21422/mikroplasty-kruta-dan-veku-plastu/
https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-mikroplasty-jako-riziko-dnesni-doby-jak-minimalizovat-jejich-usazovani-v-organismu-40468141
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/clovek-zkonzumuje-pet-gramu-plastu-tydne-uvadi-studie-mnozstvi-odpovida-snedeni-kreditni-karty-62978
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_tichomo%C5%99sk%C3%A1_odpadkov%C3%A1_skvrna
