Kde se vyrábí mléčné výrobky a uzeniny, co jíme? U margarínu to nezjistíme

Všechny potraviny živočišného původu mají v Česku (a také v EU) povinné takzvané „označení zdravotní nezávadnosti“. Jedná se o jakési oválné razítko se zkratkou země, veterinárním schvalovacím číslem podniku (každý závod má specifické) a značkou ES (evropský hospodářský prostor). Toto označení slouží k tomu, aby spotřebitel věděl, ve kterém podniku došlo k poslední „hygienicky podstatné manipulaci s potravinou“.

Ačkoli vám toto razítko přímo nesděluje zemi původu, dá se od něj velmi dobře odvodit. Hygienicky podstatná manipulace s potravinou často znamená významný proces ve výrobě, a proto se tato informace „neoficiálně“ vztahuje i k místu výroby. Není to sice stoprocentní, ale u mléčných a masných výrobků je to velmi důležitý parametr.

V praxi si to můžete u českých produktů potvrdit při srovnání označení razítka a výrobce, který je uvedený na obalu.

Pro mě je to důležité hlavně u privátních značek obchodních řetězců, u nichž se často dozvíte název dovozce do ČR nebo subjekt, pro který byla konkrétní potravina vyrobena. To sice splňuje legislativu, ale pro mě jako spotřebitele je důležité určit, kde konkrétně byla potravina vyrobena.

Zkratka země ve štítku je výrazným ukazatelem země původu, přičemž samotné označení konkrétního provozu a značky si můžete dohledat v databázi – například pokud vám některé výrobky určitého závodu nechutnají nebo na ně naopak nedáte dopustit.

A bavíme se o široké kategorii produktů, razítko najdete např. u sýrů, salámu, šunky, mléka, masa, paštik, jogurtů, apod.

V Česku spravuje databázi takzvaných registrovaných subjektů Státní veterinární správa. V této databázi můžete snadno vyhledávat subjekty podle razítka na výrobku, ale jen za předpokladu, že se jedná o produkty z Česka.

Dozvíte se zde typ závodu, datum schválení, kraj působnosti i přesný název a adresu provozovny. V době psaní tohoto článku bylo v databázi 3 471 jednotlivých subjektů.

U zahraničních subjektů si většinou pomůžete zadáním přesného označení do webového vyhledávače. Už z obalu sice víte, že je potravina vyrobená třeba v Polsku, Francii nebo Itálii, ale při zadání celého označení se dozvíte název a adresu provozovny, kde potravina vznikla.

Může se jednat o nadnárodní koncerny nebo jen o lokální výrobce – a to vše se dozvíte z toho povinného označení u živočišných produktů nabízených v EU.

U vajec se na vnějším obalu (platu) často dozvíte, pro koho byla vajíčka vyrobena, popřípadě zemi, číslo balírny a třídírny. Jednoznačný původ vajec však označí až razítko, které je uvedené na každém vejci.

Teoreticky tak vejce s nápisem „Česká vejce“ s balírnou v ČR (poznáte podle zkratky CZ xxxx) mohou být klidně vejce polská. Při výběru vajíček už nyní určitě běžně kontrolujete, zda nejsou extrémně znečištěná nebo prasklá, důležité je však vytáhnout i jedno vejce z platu nebo si jej alespoň otočit, abyste viděli jeho označení.

To vypadá ve stylu 1 CZ 1234. První číslice označuje technologii chovu nosnic:

Pro konzumenty je v poslední době často důležitý kód chovu.

Je jasné, že trojka je u vajec nejméně vyhledávaným číslem. U běžných „marketových“ vajec zřejmě nejčastěji převažuje dvojka – alespoň v mém případě.

Velmi důležitý (alespoň pro mě) je kód producenta, kde vyhledávám primárně česká vejce (CZ). Osobně mám dobré zkušenosti i se slovenskými vejci (SK), naopak polská vejce (PL) a litevská (LT) nechávám v regálu. To je samozřejmě na zvážení každého spotřebitele.

Případná zkratka AT značí Rakousko, DE Německo. U italských vejcí byste viděli označení IT, u francouzských FR, u španělských ES, u holandských NL, apod.

Závěrečné čtyřčíslí značí registrační číslo hospodářství, respektive chovu. Skutečně se jedná o poslední čtyři čísla označení subjektu (kompletní označení má osm číslic), která můžete opět zadat do této databáze. Tímto si vyhledáte konkrétního producenta vajec v Česku. V případě zahraničních producentů jsem však žádnou ucelenou databázi nenalezl.

V Polsku jsou vajíčka pro domácí trh značená trochu jinak – mezi jednotlivými položkami jsou pomlčky nebo lomítka a číslo provozovny má kompletních osm číslic. Podobné ucelené databáze u zahraničních producentů vajec jsem však nenalezl.

Na druhou stranu často bude stačit i regionální kód. A vy se rozmyslíte, zda chcete koupit s přihlédnutím k ceně zahraniční nebo česká vejce.

V obchodech však v těsné blízkosti uzenin a mléčných výrobků narazíte i na potraviny, u kterých se přesný původ nedozvíte. Pokud bych měl vybrat jeden příklad ze všech, jsou to snadno roztíratelné margaríny v plastových dózách, které všichni určitě velmi dobře znáte.

Mají krátká chytlavá označení (ale i varianty privátních značek), ohánějí se ve svém složení kombinací tuků a také vitamínů, jenže se často nedozvíte ani zemi výroby, natož konkrétní závod. Jednoduše proto, že se nejedná o živočišný produkt.

A tak jsem jako spotřebitel využil infolinku jedné nadnárodní společnosti (nebudeme jí dělat reklamu), abych se dozvěděl, kde se vlastně její produkty vyrábějí.

Konkrétně mě zajímaly v ČR prodávané margaríny. A dostal jsem hodně širokou odpověď. Továrny mnou vybraného margarínu má firma v Rakousku, Maďarsku a v Itálii.

Nic více jsem z infolinky nedostal. A můžete si sami tipnout, odkud se k nám asi bude margarín dovážet.

A když už jsme u margarínů, dejte si pozor i na másla, která vlastně nejsou žádnými másly. Před Vánoci byl jejich největší boom, protože byla levnější než opravdová másla. A podobně tomu určitě bude i před Velikonocemi, kdy se opět bude péct cukroví.

Při výběru potravin tak věnujte zvýšenou pozornost tomu, co kupujete.

I toto malé označení, na které si někteří budou muset vzít brýle, vám o výrobci produktu (třeba u privátní značky) hodně prozradí.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ozna%C4%8Den%C3%AD_zdravotn%C3%AD_nez%C3%A1vadnosti

https://www.svscr.cz/registrovane-subjekty-svs/

https://www.akademiekvality.cz/clanek/kod-na-vejci-ukaze-nejen-zemi-puvodu

https://www.mtd-ustrasice.cz/vyhledavani/

https://foodfakty.pl/zasady-dotyczace-znakowania-jaj