Článek
Je leden a v našem skleníku se to začína pomalu zelenat. Jaro sice ještě neklepe na dveře, ale den se pomalu prodlužuje a při svitu sluníčka stoupají denní teploty ve skleníku nad 10 stupňů Celsia.
Můj skleník z polykarbonátu tloušťky 8mm
V loňském roce jsem nechal jednu rostlinu raného hlávkového salátu vykvést a vysemenit se. Stejně tak nechávám každoročně ve skleníku vysemenit i polníček a další zeleninu a bylinky (rajčata, celerovou nať, bazalku, měsíček lékařský aj.).
Kozlíček polníček ze samovýsevu již pěkně roste
Salát i polníček začaly ve skleníku ze samovýsevu růst ještě v listopadu, přes zimu se jim růst prakticky zastavil. Abych mladé sazeničky salátu uchránil před mrazy, nastlal jsem na ně 2 vrstvy bílé netkané textilie a – světe div se – přečkaly i ty největší mrazy, které u nás atakovaly –15 stupňů Celsia. Voda v konvi, kterou jsem ve skleníku zapomněl, zmrzla. Skleník nijak nevyhřívám, vypomáhá mi jen již zmíněná bílá netkaná textilie. Polníček přečkal mrazy bez přikrytí, je velmi odolný a roste mi v rohu skleníku ze samovýsevu již 4. rokem.
Sazeničky hlávkového salátu ze samovýsevu
Nyní čekám, až odezní ty největší mrazy, a plánuji sazeničky salátu rozsadit, aby mohly pokračovat v růstu.
Kromě raného hlávkového salátu a polníčku existuje ale řada dalších plodin, které přečkají i menší mrazíky a které si můžete ve skleníku již nyní v lednu vysít.
Vždy doporučuji vysetou zeleninu přikrýt bílou netkanou textilií, která rostlinám vytvoří příjemné mikroklima vhodné pro růst.
Vaši výsatbu chraňte bílou netkanou textilii
Méně odolným druhům, které vysévám brzy, již koncem ledna, například cukrovému hrášku, zajišťuji kromě bílé netkané textilie i ochranu foliovníčkem umístěným ve skleníku. Cukrový hrášek vysevám každoročně velmi brzy a koncem března sklízí děti první lusky hrášku, které patří k jejich nejoblíbenější zelenině.
Foliovník ve skleníku pro časně vysetý hrášek
Pokud hlásí mrazy, nezalévejte – rostlinám to může spíše uškodit. Mé sazeničky hlávkového salátu jsem nezalil již tři týdny a přitom si spokojeně pomalu rostou.
A co si můžete kromě hlávkového salátu a polníčku vysít do nevyhřívaného skleníku už v lednu?
Každoročně vysévám špenát, který velmi dobře snáší nízké teploty. Při vyšších teplotách jde brzy do květu.
Rukola je vděčný listový salátek, u nás velmi oblíbený v kombinaci s jinými druhy listového salátu, například dubáčkem nebo již zmíněným polníčkem.
Ředkvičky doporučuji vysévat po týdnu vždy jeden řádek – zajistíte si tak postupnou a delší sklizeň. Při lednovém výsevu budete první ředkvičky sklízet již koncem února.
Semínka přichystána, čas výsevu je tu
Ranou mrkev můžete také již vysít, stačí i jeden řádek a brzy zjara se pak můžete těšit na první šťavnaté mrkvičky, které potěší vaše chuťové pohárky. Existují i kulaté druhy s krátkým vegetačním obdobím, kdy mrkvičky velikosti ředkvičky sklízíte již za necelé dva měsíce.
Do salátku se vám bude hodit i jarní cibulka, která nižší teploty také bez problémů zvládne.
Rané kedlubny a květák se chystám už také vysít. Na jaře budu mít krásnou vlastní sadbu, kterou si pak rozsadím a dopěstuji.
Vloni jsem ke konci zimy zasadil do skleníku na zkoušku pár kusů brambor, ale neosvědčilo se mi to, a letos to tedy již zkoušet nebudu.
Kromě těchto odolnějších druhů zeleniny si doma za oknem můžete koncem ledna vysít a předpěstovat sadbu i teplomilné zeleniny – celer, papriky a lilky. Ostatní má ještě čas, výsev neuspěchejte, sazeničky jsou pak zbytečně tenké a vytáhlé.
Ale jaro tu bude co nevidět – už jste si zkusili vypěstovat vlastní meloun? Není to těžké, tak to letos zkuste.
Zdroje:
Vlastní zkušenosti
https://permakulturnioaza.cz/zahrada-v-lednu/
