Článek
Nemůžete ho přehlédnout. Pomníček vás upoutá na krajnici cyklistické stezky, za ním se zelená kousek trávníku s výhledem na řadový dům ve Škroupově ulici v Chomutově, kde tehdy velitel 2. pěší brigády osm roků bydlel. Na pomníku je kromě jiného vytesáno:
V domě č. 36 žil armádní generál Karel Kutlvašr.
Ve své době byl opěvovaný generál. Ale čtyři desítky let komunistické vlády nemilosrdně vymazaly zásluhy a vzpomínku na osobnost, která zasvětila svůj život vzniku Československé republiky.
Armádní generál in memoriam Karel Kutlvašr vstoupil mezi prvními do České družiny, jež zakládala jednotky Československých legií. Zúčastnil se všech významnějších bitev jak proti armádám Rakousko-Uherska a Německa, tak později i proti bolševickým jednotkám na Sibiři. Po návratu do vlasti byl jedním z nejmladších generálů československé armády.
Velitel Pražského povstání
Vstupem do povstání si generál Kutlvašr posvětil svůj další osud až do konce života, ke své osobní škodě a doslova k záhubě. Jedním takovým signálem špatných časů byly spory v České národní radě. Ale začalo přituhovat. Komunistická koalice mu nechtěla odpustit účast společně s dr. Kotrlým na jednání s K. H. Frankem a další účast, ještě závažnější, na jednání o německé kapitulaci v Praze, podobně jako všem ostatním signatářům protokolu z 8. května 1945.
Šeříky ještě neodkvetly…
a na ministerstvu zahraničních věcí v Černínském paláci ležela sovětská nóta požadující odstranění a potrestání osob, které podepsaly kapitulaci Němců, včetně generála Kutlvašra. Označila je za nepřátele Sovětského svazu, neboť tito lidé umožnili, aby půl miliónu německých vojáků přešlo do americké zóny, což posílilo potenciálního nepřítele Sovětského svazu.
Obviněn z velezrady
V únoru roku 1948 byl propuštěn z armády a koncem téhož roku zatčen. Psal se rok 1949 a verdikt soudu zněl: Doživotní odsouzení se ztrátou vyznamenání a degradace.
Po jedenácti letech žaláře byl Karel Kutlvašr na základě amnestie prezidenta republiky propuštěn.
Vrátil se k manželce Jelizavetě do velmi nuzných podmínek, a co hůř, s chatrným zdravím.
Živil se jako hlídač v Jízdárně Pražského hradu, ale i odtud musel odejít do ústraní. Nakonec našel uplatnění v Nuselském pivovaru.
Zemřel náhle 2. října 1961, ve svých šedesáti šesti letech, pouhý rok po propuštění z kriminálu.
Odešel voják - tělem i duší, generál gentleman, in memoriam zproštěn absurdní obžaloby, ale o jeho rehabilitaci se dlouhá léta nespravedlivě mlčelo.
Před sedmi lety prezident Miloš Zeman ocenil Karla Kutlvašra řádem nejvyšším, udělením in memoriam Řád Bílého lva.
