Článek
Jsou mylné domněnky, že vznik brdského vojenského újezdu spadá do poválečného komunistického režimu. Bylo to mnohem dřív, v roce 1926 jako dělostřelecká střelnice. Vojenský prostor vznikl jako obranný systém, kde by se armáda, především dělostřelectvo mohlo zdokonalovat v bojovém umění.
Zvlněný horský terén i poměrně nízké osídlení bylo mimořádně vhodné. Někdejší vojenská střelnice se pak proměnila k všestrannému výcviku armády.
Pozor, střílí se
Střelba z děl všech možných ráží, probíhaly zde tankové a protitankové střelby z ručních zbraní, házení granátů, letecké střelnice pro piloty k výcviku ve střelbě z palubních zbraní a shazování bomb.
Všeho do času
Změna režimu po sametové revoluci znamenala uvolnění podmínek ve Vojenském újezdu Brdy. Sílila tendence zrušení vojenského prostoru a také převažovala nutnost ochrany výjimečné brdské přírody a krajiny.
Existence vojenského prostoru na kahánku, pak jeho zrušení
Místo střelby atraktivní akce. Závody džípů na Bahnech si získaly u veřejnosti značnou popularitu, dobývání pevnosti Jordán, dobrovolná cvičení záložníků. Mezi tím probíhala jednání pro a proti, až 1. ledna 2016 byl Vojenský újezd Brdy zrušen a ke stejnému datu a na stejném místě vznikla Chráněná krajinná oblast Brdy.
Tady se nestřílí
Možná se budeme bát, ale jen trochu… Zalesněná krajina, opředená pověstmi. Tiché i tajemné pohoří bylo jako stvořené ke vzniku legend a tajemných příběhů. Oblast, která vynikala hlubokými temnými lesy, prastarými skalami i zříceninami a proslavenou vojenskou činností, to vše obohatilo místní lidovou slovesnost.
Zde jsou jako na podnosu nabídnuté nejznámější legendy a pověsti z Brd:
Pověst o Třemšínském duchovi
Třemšín je jedním z nejznámějších vrcholů brdského pohoří. Je hojně ověnčen pověstmi o duchu bývalého pána hradu, který ostražitě střeží poklad.
Je mnoho verzí, ale podle jedné z nich se měl rytíř na Třemšíně dostat do křížku s temnými silami a za to byl potrestán smrtí, kde nenalezl klid a odpuštění. Za mlhavých a chmurných nocí se údajně zjevuje přízrak rytíře na koni se světlem v ruce, bloudí mezi ruinami hradu a hledá vykoupení.
Poklad na Třemšíne: Oslepnete, zblázníte se, anebo navždy zmizíte
Kdo má čisté srdce a nebojí se tmy, může do skalního sklepení sestoupit a poklad si odnést. Ale pozor! Má to jeden háček. Zakletý poklad můžete spatřit pouze na Velký pátek o půlnoci. Podle pověsti to mnozí zkusili, ale dopadli velmi zle. Oslepli, zbláznili se, a v tom nejhorším případě, zmizeli navěky. A víte proč? Trest byl za to, že se chtěli zmocnit pokladu z touhy a pýchy.
Padrťská smrtka
Padrťské rybníky a příroda kolem je krásná, ale dost děsivá. Legenda praví, že zde docházelo často k utonutí pytláků a pašeráků, kteří se v horkém létě chtěli zchladit a nebo zamaskovat svůj lup a ve zrádné vodě utonuli. Vodní hladina je tady neklidná, protože duše těch zloduchů nenašla klid.
A legenda také praví, že se někdy v zimě na zamrzlé vodní hladině zjevuje postava ženy v černém, která láme led pod nepozornými pocestnými.
Rytíř Záviš a hrad Valdek
Hrad se datuje od 13. století, kdy byl významným sídlem. Pověst vypráví o rytíři, který prý padl za oběť kletbě. Záviš se zamiloval do dívky z podhradí, ale otec tomuto vztahu krajně nepřál. Dívka byla zabita a Záviš ztratil rozum, bloudil lesy a stále volal její jméno. Dodnes u Valdeku za nocí kvílí meluzína a vítr, jako Závišovo hlas, a sovy houkají jméno jeho dívky.
Tajemné ohně na Houpáku
Už od dob Rakouska-Uherska byl vrch Houpák využíván k vojenským účelům. Tradice však už dávno před tím vyznívala tak, že se zde v noci objevovaly modré ohníčky tančící po stráních. Lidé věřili, že jde o duše padlých vojáků z husitských válek nebo z dob třicetileté války, kteří tam kdysi zemřeli.
Čarodějnice z Brd
Údajně se scházely u Dlouhé louky mezi Dobříší a Teslíny. Za úplňku se nad loukou objevoval ohnivý kruh, a tam čarodějnice z brdských lesů tančily, zpívaly a zaklínaly. Vesničané byli pověrčiví a raději se tomuto místu po setmění vyhýbali.
Pohoří Brdy jsou a vždy budou nevyčerpatelnou studnicí krásy a inspirace.
Zdroj: Publikace BRDY ZNÁMÉ I NEZNÁMÉ, autoři Petr David a Vladimdír Soukup
Osobní poznatky z tohoto kraje, z hradů a zřícenin
