Článek
Když přes hranice cestuje kamion plný reproduktorů, zesilovačů a dalšího vybavení rockové kapely, celník nevidí nic mimořádného. Hudebníci cestují a technika cestuje s nimi. Pro Howarda Markse to představovalo něco mnohem cennějšího než samotnou hudbu. Představovalo to dokonalé krytí pro pašování.
Marks začal využívat hudební svět jako součást svých operací. Konopí ukryté mezi vybavením mohlo překračovat hranice společně s nákladem, který na první pohled vypadal zcela legitimně. Marks navíc dokázal využít skutečnost, že koncertní šňůry znamenají velké množství lidí, vozidel, firem a přesunů. Čím složitější byla cesta, tím snadněji se v ní mohl ztratit další náklad.
Nebyla to jeho jediná metoda. Právě naopak. Hudební aparatura byla jen jedním z prostředků, kterými postupně vybudoval pašerácký systém fungující mezi Evropou, Asií a Spojenými státy.
A Marks už tehdy pochopil něco podstatného: nejlepší pašerák není ten, který se umí dobře schovat. Je to ten, kdo dokáže přesvědčit okolí, že vůbec není důvod ho hledat.
Oxfordský student objevil výnosný obchod
Na začátku přitom nesměřoval ke kariéře šéfa mezinárodní pašerácké sítě. Studoval fyziku na Oxfordu a pohyboval se v prostředí, kde se experimentovalo s drogami stejně jako s hudbou a novými společenskými postoji.
Konopí začal nejprve užívat a později prodávat. Z malého obchodu se však postupně stal velmi výnosný podnik. Marks zjistil, že mezi pěstiteli, překupníky a odběrateli existuje obrovský trh, zatímco přeprava přes hranice zůstává problémem.
Začal tedy budovat síť pašeráků. Potřeboval lidi, kteří zboží získali, lidi, kteří ho přepravili, lidi na druhé straně hranice a lidi, kteří peníze dostali zpět k těm, kteří stáli na začátku. Marks přitom nemusel být osobně u každé zásilky. Jeho skutečnou hodnotou se stalo spojování jednotlivých částí obchodu.
High Street v Oxfordu. Vpravo The Queen's College, vpředu All Souls' College a věž University Church of St Mary the Virgin, vlevo University College.
Čtyřicet tři jmen
Jedním z nejpozoruhodnějších prvků jeho kariéry byl počet identit, které používal. Marks později uváděl, že během své pašerácké kariéry používal 43 různých jmen.
Každá falešná identita potřebovala vlastní dokumenty, zaměstnání, kontakty a vysvětlení, proč její nositel cestuje právě tam, kam cestuje. Marks proto vytvářel celé příběhy kolem lidí, kteří ve skutečnosti neexistovali.
K tomu měl síť společností a telefonních linek. Jedna firma mohla vypadat jako běžný podnik, jiná mohla zajišťovat přepravu a další poskytovat potřebné kontakty. Jednotlivé části systému tak nemusely na první pohled působit jako součást jediného obchodu.
Jedno z jeho jmen bylo Donald Nice.
Právě z něj vznikla přezdívka Mr Nice, která se po jeho zatčení změnila z krycího jména v obchodní značku jeho legendy.
Z několika kilogramů se staly tuny
Marksův obchod postupně nabral rozměry, které už neměly mnoho společného s představou pašeráka převážejícího drogy v kufru automobilu. Konopí se přesouvalo ve velkých zásilkách a Marks se dostával k dodavatelům v různých částech světa.
Jedním z důležitých zdrojů se stal Pákistán. Odtud mělo konopí putovat přes prostředníky na západní trhy a část zásilek směřovala až do Spojených států. Marks později hovořil o množstvích v řádu desítek tun.
Právě zde je vidět rozdíl mezi obyčejným překupníkem a organizátorem velkého pašeráckého obchodu. U desítek tun už nestačí najít kupce. Je nutné vyřešit přepravu, skladování, lidi, peníze i riziko, že někdo promluví.
Marks proto využíval prostředníky a komplikované přepravní trasy. Rozsah jeho aktivit však postupně přitáhl pozornost amerických vyšetřovatelů.
V roce 1973 se Marks dostal do problémů v Nizozemsku. Byl zatčen kvůli případu spojenému s pašováním drog. Ve vězení se každopádně nenapravil a po propuštění se jeho život naopak stal ještě komplikovanějším.
Zmizel.
Pašerák bez jména
Marks se v dalších letech pohyboval mezi různými zeměmi a identitami. Jednou byl podnikatel, jindy obchodník nebo člověk spojený s hudebním průmyslem. Jeho skutečná činnost přitom pokračovala v pozadí. Tady se ukázalo, proč pro něj falešná jména nebyla jen způsobem, jak uniknout policii. Byla součástí celého systému.
Když člověk na jednom konci operace znal pouze prostředníka a na druhém konci existovala jiná firma, jiný telefon a jiné jméno, bylo mnohem těžší spojit všechny části dohromady. Marks mohl měnit identity rychleji, než vyšetřovatelé skládali jednotlivé stopy.
A přesto udělal další chybu. Jeho obchod začal být příliš velký.
Howard Marks (Mr. Nice) na výstavě Cannabusiness v Německu, 2000
DEA proti Mr Nice
Americká Drug Enforcement Administration postupně získávala informace o síti, která dopravovala konopí do Spojených států. Vyšetřování se soustředilo také na Howarda Markse. Pro americké vyšetřovatele nebyl problém pouze v jednom pašerákovi. Marks se stal jedním z článků rozsáhlejšího mezinárodního obchodu.
Vyšetřovatel Craig Lovato na případu pracoval několik let. Marks mezitím žil na Mallorce. Měl rodinu, dům a život, který na první pohled vypadal úplně jinak než jeho minulost. Jenže americké vyšetřování pokračovalo.
V roce 1988 přišel konec.
Do jeho domu dorazili španělští policisté společně s americkými vyšetřovateli. Marks byl zatčen a po vydání do Spojených států odsouzen k 25 letům vězení. Pašerácký obchod, který budoval více než deset let, skončil.
Marks si nakonec odpykal přibližně sedm let. V roce 1995 se dostal na svobodu a mohl začít úplně nový život. Jenže právě tehdy udělal něco, co by jeho bývalé obchodní partnery nikdy nenapadlo.
Začal o tom všem vyprávět.
V roce 1996 vydal autobiografii Mr Nice. Z jeho minulosti se stal příběh. Z falešného jména titul knihy. Z pašerácké sítě legenda.
Marks už nemusel nic pašovat. Místo toho prodával vlastní vzpomínky na dobu, kdy konopí cestovalo v nákladech vydávaných za hudební techniku a kdy se přes hranice pohybovaly zásilky v tunách.
Muž, který se roky snažil skrýt svou skutečnou identitu, nakonec vydělal nejvíc na tom, že ji všem prozradil.
Seznam použitých zdrojů:
1. BBC NEWS. Hunting Mr Nice: Who was the notorious cannabis smuggler Howard Marks? [online]. 2024 [cit. 2026-09-30]. Dostupné z: https://www.bbc.co.uk/news/articles/c4gz3yll6w6o
2. CAMPBELL, Duncan. Howard Marks obituary. The Guardian [online]. 10. 4. 2016 [cit. 2026-09-30]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/books/2016/apr/11/howard-marks-obituary
3. FALLOWELL, Duncan. Making a bit of a hash of things. The Independent [online]. 7. 9. 1996 [cit. 2026-09-30]. Dostupné z: https://www.independent.co.uk/arts-entertainment/books/making-a-bit-of-a-hash-of-things-1362095.html
4. GRILLO, Ioan. How Howard Marks Helped Revolutionize the Drug Trade. Time [online]. 12. 4. 2016 [cit. 2026-09-30]. Dostupné z: https://time.com/4290174/howard-marks-obituary-drug-trade/
5. IRISH TIMES. On Your Marks. The Irish Times [online]. 1996 [cit. 2026-09-30]. Dostupné z: https://www.irishtimes.com/news/on-your-marks-1.84085
6. PATTERSON, Sylvia. Howard Marks: ‚Prison isn't very high on the list of life tragedies‘. The Guardian [online]. 27. 5. 2013 [cit. 2026-09-30]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/books/2013/may/27/howard-marks-prison-lifes-tragedies
7. PELLLEY, Rich. One last thing… Howard Marks. The Guardian [online]. 1. 10. 2010 [cit. 2026-09-30]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/culture/2010/oct/02/one-last-thing-howard-marks
