Článek
Stojíte na břehu Loiry v zimě roku 1793. Noc je bezhvězdná, voda černá jako dehet a ve vzduchu visí tíha, kterou nelze popsat. Z úst se valí pára – jako by se už rozpouštěla v nádechu smrti. Ticho přerušuje jen zvuk dřeva dřeného o molo, šplouchání vody o boky člunů a vzdálené křupnutí zmrzlého štěrku pod botami. Řeka páchne bahnem a rozkladem. Ze tmy přivádějí další dvojici – mladý muž, snad ani ne dvacetiletý a vedle něj dívka, sotva starší. Nemluví. Jsou svázáni k sobě v objetí, paže sepnuté provazem, hrdla bledá. Zítra by mohli být manželi. Dnes jimi budou — jen na několik posledních minut života. Vítá je říční svatební lože, dřevěná pramice, která se s nimi naposled zhoupne, než se řeka stane jejich rakví.
Rok 1793 znamenal vrchol Francouzské revoluce, ale také její nejtemnější stránku. Po pádu monarchie se nový revoluční režim pokoušel zničit každou stopu roajalismu a náboženského tradicionalismu. Ve Vendée, silně katolickém a monarchistickém regionu, vypuklo roajalistické povstání. Národní konvent vyslal do oblasti represivní síly, jejichž úkolem bylo zlomit odpor „kontrarevoluce“.
Carrier byl jakobín. Komisař Konventu. A muž bez slitování. Měl jediný úkol: potlačit roajalistické povstání ve Vendée. A vykonával jej s metodickou zuřivostí. Gilotina mu byla příliš pomalá. A tak vymyslel metodu, kterou nazval „národní koupel“ – le bain national. V praxi to znamenalo, že tisíce vězňů — odhady hovoří o čtyřech až deseti tisících — byly naloženy na lodě, spoutány ve dvojicích a uprostřed Loiry svrženy do vody. Hromadně, tiše, bez hluku a bez svědků – kromě těch, kteří měli v ruce vesla a hlídali, že nikdo nevyplave zpět.
A právě z této metody se zrodila jeho nejzrůdnější inovace: svatební topení.
Byla to podívaná. Surová, teatrální, pečlivě řízená. Někteří svědci vyprávěli, že vojáci si z obětí tropili zlomyslnou legraci, předstírali svatební obřad, drželi fiktivní řeči, přáli novomanželům štěstí a házeli na ně kousky květin nebo listí, jako by to byla rýže. Jeden ze svědků, H. Gannet, později uvedl: „Viděl jsem, jak dívky prosily, aby zemřely samy. Ale vojáci se smáli a svazovali je k mladíkům, jako by to byl tanec.“ Jiní je prostě svázali, dotlačili na loď a bez řečí svrhovali do vody. Provazy byly utažené pevně – nebylo cesty zpět. Některým se dařilo chvíli zůstat nad hladinou, ale jen do chvíle, než tíha druhého těla rozhodla za ně.
Loira mlčela. Vody té řeky – dříve klidné, živé – se staly hrobem pro nepočítané množství lidí. Mnišky, mladé ženy, sedláci, roajalisté, ale i ti, kdo byli „podezřelí z fanatismu“. Stačilo málo. Stačil pohled, křížek, slovo.
Je zaznamenán případ, kdy byla ke svému „ženichovi“ přivázána těhotná žena. Další svědectví mluví o tom, že několik dvojic bylo před popravou donuceno se svléknout, aby se ještě zvýšilo jejich „ponížení“ před smrtí. Jindy byli manželé svázáni do kříže – napříč, tělo přes tělo, ve tvaru X. Nebo byla do středu připevněna železná závaží, která obě těla strhla ke dnu rychleji než stačili vykřiknout.
Byly to časy, kdy se brutalita stala každodenností. Nantes v zimě 1793–1794 bylo městem smrti. Lidé se vyhýbali nábřeží. Loira páchla, ryby hynuly, voda byla nepitelná. Těla vyplavovaná na břeh se musela zpět shazovat do vody, nebo se pohřbívala v mělkých jámách. Děti se učily mlčet. A dospělí přestali doufat.
Carrier, který vše organizoval, byl později obviněn, odsouzen a popraven gilotinou. Ale sám tvrdil, že „jen jednal podle příkazů Revoluce“. Tvrdil, že šlo o obranu Republiky, o očistu od zrádců. Jeho „republikánské svatby“ se však do historie zapsaly jako jeden z nejděsivějších paradoxů moderní doby – když byla láska zneužita k vraždě, svazek k ponížení a voda k masakru.
A tak si představte ticho nad Loirou. Pramice se pomalu vzdaluje od břehu. Dva mladí lidé, svázaní k sobě v objetí, hledí do tmy. Už necítí chlad. Už necítí nic. Jen čekají, kdy přijde pád.
A voda je pohltí.
Seznam použitých zdrojů:
1. The World History Encyclopedia. Drownings at Nantes. [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné z: https://www.worldhistory.org/Drownings_at_Nantes/
2. Historic Mysteries. Republican Marriage: The French Revolution's Brutal Execution. [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné z: https://www.historicmysteries.com/history/republican-marriage/28537/
3. Wiktionary. Citations:republican marriage. [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné z: https://en.wiktionary.org/wiki/Citations%3Arepublican_marriage
