Článek
Představte si New York devadesátých let 19. století. Elektrické lampy teprve začínají osvětlovat Broadway, na Wall Street se tlačí koně s povozy a burzovní makléři pokřikují s horečnou energií. Atmosféra je napjatá, všichni chtějí vydělat. V té tlačenici se objevuje žena, která působí jako přízrak. Malá, hubená, v černých šatech, jež dávno ztratily barvu i tvar. Lidé ji míjejí, někdo se po ní ohlédne, někdo se uchechtne. Netuší však, že právě tato žena má v rukou víc peněz než celé bankovní domy dohromady.
Hetty Greenová. „Čarodějnice z Wall Street“. Přezdívka, která ji provázela životem. Někdy s posměchem, jindy se strachem.
Americký tisk si jejího zjevu všiml už tehdy. Jeden z novinářů listu New York World napsal roku 1905:
„Vypadá jako chudá vdova, která zabloudila mezi bankéře. Ve skutečnosti je však jednou z nejbohatších osob na celém kontinentu.“
Dívka z rodu velrybářů
Hetty se narodila roku 1834 v New Bedfordu v Massachusetts, městě, které tehdy zbohatlo na velrybářském průmyslu. Její rodina byla hluboce zakořeněná v obchodu. Otec Edward Robinson patřil mezi muže, kteří věřili, že peníze se mají držet pevně a točit ještě pevněji.
Hetty už od malička vyrůstala v prostředí, kde se počítal každý dolar. Když její otec ztrácel zrak, četla mu finanční zprávy. V devíti letech už znala ceny lodních akcií i pohyb státních dluhopisů. V dětství se tak neučila baletním krokům nebo hudbě, ale mechanismům, které hýbaly americkou ekonomikou.
Dědictví a vstup do světa mužů
Když otec zemřel a krátce poté i bohatá teta, Hetty zdědila majetek, o kterém si drtivá většina žen té doby mohla nechat jen zdát. V roce 1865 získala kontrolu nad více než sedmnácti miliony dolarů, to je ekvivalent 330 až 340 milionů dolarů v dnešní době. Byla to doba, kdy ženy neměly prakticky žádná práva v byznysu a jejich místo bylo v salónu či domácnosti.
Hetty se však rozhodla jinak.
Vstoupila do světa mužů, bankéřů, spekulantů, železničních magnátů. Tam, kde ostatní ženy poslouchaly, Hetty vyjednávala. A místo aby se objevila v drahých róbách, vstoupila do banky v prostých černých šatech, které nosila, dokud se úplně nerozpadly.
List Chicago Tribune o ní později napsal:
„Paní Greenová přichází do banky v šatech, které by jiná žena dávno vyhodila. Avšak když začne mluvit o penězích, poslouchají ji i největší finančníci Ameriky.“
Spodní prádlo, které nikdy nevyměnila
Její osobní život se stal legendárním. Nejen že nosila jedny šaty a nechtěla kupovat nové, ale dokonce si sama ušila spodní prádlo. Jednoduchý kus látky, který podle vyprávění nosila po celý život. Ve světě, kde se dámy předháněly v nejjemnějších krajkách z Paříže, byla Hetty výsměchem i záhadou.
Často se říkalo, že se na ulici vyhýbala veřejným záchodům, aby nemusela zaplatit poplatek za použití. Jídlo kupovala nejlevnější možné, někdy se omezila jen na ovesnou kaši ohřívanou v plechovém hrnci. Zatímco její vrstevníci pořádali plesy a hostiny, ona seděla sama nad účty.
Satirický časopis Puck o ní napsal s typickou ironií:
„Kdyby se dalo šetřit i dýcháním, paní Greenová by patrně dýchala jen každý druhý den.“
Portrét Hetty Greenové z roku 1897.
Amputovaná noha jejího syna
Někdy její šetrnost hraničila s krutostí. Když její syn Ned utrpěl poranění nohy, Hetty odmítla platit soukromého lékaře. Odvedla ho do chudinské nemocnice a snažila se tvářit, že nemají peníze. Lékaři ji poznali a odmítli. Nedova rána se zhoršila, až nakonec přišel o nohu.
Tento případ se dostal do novin a udělal z Hetty symbol nelidské lakoty. Byla karikována v tisku a stala se terčem posměchu. Jeden komentář v New York Times tehdy poznamenal:
„Je zvláštní ironií doby, že žena, která může koupit půl města, nedokáže zaplatit lékaře vlastnímu dítěti.“
Královna investic
Hetty však byla zároveň investičním géniem. Její strategie byla jednoduchá a smrtelně účinná: nakupovat, když se všichni bojí a prodávat, když vládne euforie.
V době občanské války investovala do federálních dluhopisů, když je ostatní považovali za riskantní. V krizových letech skupovala levné nemovitosti a železniční akcie.
V roce 1907, během velké finanční paniky, půjčovala bankám i městu New York miliony. Za tvrdých podmínek, ale přesně ve chvíli, kdy to nejvíce potřebovaly.
Ekonomický list Wall Street Journal o ní tehdy napsal:
„Paní Greenová má pověst skrblíka, ale ve chvíli finanční nouze je jedním z mála lidí v Americe, kteří mají hotovost.“
Kontrast doby: filantropové a skrblík
Amerika prožívala „Gilded Age“, zlaté období. Magnáti jako Andrew Carnegie stavěli knihovny, John D. Rockefeller financoval univerzity a muzea. Filantropie se stala cestou, jak si bohatí získávali úctu společnosti.
Hetty šla opačným směrem. Odmítala dát peníze na charitu a tvrdila, že je to jen způsob, jak si bohatí kupují obdiv veřejnosti. Pro ni byly peníze zbraní a štítem. Nepotřebovala společenskou prestiž, potřebovala jistotu.
Žena mezi muži
Její přezdívka „Čarodějnice z Wall Street“ nebyla jen o lakotě. Byla i o tom, že byla ženou ve světě mužů. A ženou, která je porážela jejich vlastními zbraněmi.
Muži ji nenáviděli, protože nebyla slabší. Veřejnost ji odsuzovala, protože nebyla ochotná hrát roli, kterou jí společnost předepsala.
Konec jedné legendy
Když roku 1916 zemřela, zanechala majetek přes 100 milionů dolarů. V dnešních penězích přibližně 3 miliardy dolarů. Její děti jmění zdědily a část nakonec rozdělily mezi různé instituce. Ironií osudu tak její peníze nakonec přece jen skončily ve filantropii.
Hetty Greenová však zůstala symbolem ženy, která se vymykala. Nejbohatší žena Ameriky, která si sama šila spodní prádlo a chodila v jedněch šatech, dokud se nerozpadly.
Byla zosobněním paradoxu: přísná, lakomá, ale neuvěřitelně schopná. Žena, kterou společnost nazývala čarodějnicí, ale Wall Street ji respektovala jako jednoho z nejtvrdších a nejchladnějších hráčů své doby.
Seznam použitých zdrojů:
1. Haagensen, E.: Who Was Hetty Green? Investopedia [online]. Updated 1. 9. 2024 [cit. 17. 9. 2025]. Dostupné z: https://www.investopedia.com/hetty-green-5214747
2. Eschner, K.: The Peculiar Story of the Witch of Wall Street. Smithsonian Magazine [online]. 21. 11. 2017 [cit. 17. 9. 2025]. Dostupné z: https://www.smithsonianmag.com/smart-news/peculiar-story-hetty-green-aka-witch-wall-street-180967258/
3. Menand, L.: She Had to Have It. The New Yorker [online]. 23. 4. 2001 [cit. 17. 9. 2025]. Dostupné z: https://www.newyorker.com/magazine/2001/04/23/she-had-to-have-it
4. Henrietta „Hetty“ Green. New Bedford Whaling National Historical Park / National Park Service [online]. [cit. 17. 9. 2025]. Dostupné z: https://www.nps.gov/nebe/learn/historyculture/hettygreen.htm
5. Hetty Green, the „Witch of Wall Street“ was Born. Library of Congress [online]. [cit. 17. 9. 2025]. Dostupné z: https://guides.loc.gov/this-month-in-business-history/november/hetty-green-born
