Článek
Od hackera k „mecenáši“
Tomáš Jiřikovský, známý z provozu darknetového tržiště Sheep Marketplace, byl už v roce 2017 odsouzen na devět let za zpronevěru a obchod s drogami. Po podmíněném propuštění se znovu dostal do centra pozornosti, když domluvil s tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) dar v bitcoinech v hodnotě několika miliard korun.
Transakce, prezentovaná jako „dar státu“, vyvolala obrovskou vlnu kritiky a stála Blažka ministerské křeslo.
Oficiálně „nešlo o zlý úmysl“, ale politické škody byly nenapravitelné.
A co víc – v celé kauze je obviněn pouze Jiřikovský.
Umělá inteligence jako falešný viník
Část médií přinesla informaci, že policie při vyšetřování využila ChatGPT.
To vyvolalo dojem, že AI mohla poskytnout chybné informace a způsobit právní kolaps.
Prohlášení NCOZ ale ukázalo, že ChatGPT byl použit jen k doplňkové rešerši veřejně dostupných informací – nikoli jako zdroj důkazů nebo právní kvalifikace skutků.
Umělá inteligence se tak stala spíše mediálním symbolem – snadným terčem, který odvedl pozornost od skutečného problému.
Chyba, která prošla všemi
Závažnější než ChatGPT je fakt, že Jiřikovského policie obvinila podle odstavce, který v době skutku (2015) ještě neexistoval.
A co víc – této chyby si nevšiml ani státní zástupce, ani brněnský městský soud, ani odvolací krajský soud.
Na rozpor musela upozornit až obhajoba.
Policie poté v tichosti chybu opravila – a Jiřikovskému tak náhle nehrozilo deset let vězení, ale „jen“ osm.
To není bezvýznamný detail.
Právě výše hrozícího trestu je totiž jedním z hlavních faktorů při rozhodování o vazbě.
Jinými slovy – špatná právní kvalifikace mohla přímo ovlivnit, zda Jiřikovský skončil ve vazbě, či nikoliv.
Selhání, nebo řízená pojistka?
V běžném případu by se taková chyba mohla přičíst na vrub lidské nepozornosti.
Ale v kauze, kde se protínají velké peníze, politika a média, je to těžko uvěřitelné.
V úvahu připadají dvě vysvětlení:
1. Systémové selhání – nekontrolovaný, přetížený aparát, v němž chybí právní dohled.
2. Záměrné „přehlédnutí“ – někdo věděl, že kvalifikace neodpovídá době skutku, ale nechal to tak, protože to do budoucna umožní zpochybnit obvinění nebo ho zcela zneplatnit.
Druhá možnost působí cynicky – ale v kauze, kde figuruje i bývalý ministr spravedlnosti, se nedá úplně vyloučit.
Závěr
Kauza Jiřikovský tak nakonec vypovídá méně o darknetu a umělé inteligenci a mnohem více o fungování české justice a politických vazbách v pozadí.
Na neexistující paragraf nepřišli policisté, státní zástupce ani dva soudy – až obhajoba.
A chyba, která mohla ovlivnit rozhodnutí o vazbě, byla následně opravena potichu.
Ať už šlo o selhání nebo o záměr, výsledek je stejný – důvěra v právní stát utrpěla.
Dokud nebude jasně pojmenováno, jak k tomu došlo, budou se podobné případy vracet.
Ne proto, že chybuje umělá inteligence, ale proto, že chybuje systém, který ji má pod kontrolou.
💬 Co si o tom myslíte vy?
Byla tahle chyba jen důsledkem nepozornosti, nebo spíš záměrné procesní pojistky?
