Článek
Založili to pod názvem I. Českomoravská nezávislá hudební společnost, což bylo strašně dlouhé, takže je přátelé brzy přestali takhle nazývat. V roce 1996 už jim na to jméno nikdo neměl náladu – a tak se prostě stali Čechomor.
Zakládající sestavu tvořili Jiří Břenek (housle, zpěv), František Černý (kytara, zpěv), Jiří Michálek (harmonika) a Antonín Svoboda (housle). Jejich první album Dověcnosti vyšlo kolem roku 1991 a obsahovalo 18 lidových písní, které většina lidí neznala – ideální start pro čerstvý vítr na scéně.
Na přelomu tisíciletí přišla zásadní proměna – název kapely se zkrátil, zvuk zhustěl a posluchači to ocenili. Deska Čechomor (2000) byla hit a obsahovala skladbu Proměny, která se rychle stala kultovní. Hostovala Lenka Dusilová a bubnoval David Koller.
Tohle album s sebou přineslo i další kouzlo – symfonii – doslova. V roce 2001 Čechomor vystoupil v Rudolfinu s komorním orchestrem Collegium českých filharmoniků pod taktovkou Jaze Colemana. A výsledek? Album Proměny – tři ceny Anděl: skupina, album i píseň roku. A pak ten film – Rok ďábla – mockument s Nohavicou a Colemanem, oceněný Českým lvem za hudbu.
Čechomor ale nebyl jedna deska a film. V letech 2008–2010 přišla trojice koncept alb o hradní pověstech a zámcích: Čechomor oživoval příběhy z Čech, Moravy i Slezska – ale v jeho stylu – po svém, osobitě.
Co dělá Čechomor tak speciálním
Jedním z největších kouzel Čechomoru je jejich schopnost vzít obyčejnou lidovku a dodat ji nový život. Můžeš použít Čechomor akordy jako metaforu – když kapela přidá akordy k tradiční melodii, vznikne něco moderního, něco, co rezonuje i s mladšími generacemi.
Vznikli na ulici – vzpomínky je vedly na holešovické tržnice, kde hráli za symbolické odměny, postupně se propracovali do klubů i velkých prostorů – z lidové krojové lidové scény až na festivaly v Evropě, Severní Americe, Rusku, Číně, Mongolsku a Austrálii.
Členové se střídali, ale jádro zůstalo. František Černý je sympatická konstanta. Dnes hrají v sestavě: Karel Holas (housle, od 1994), Martina Pártlová (vokál), Lukáš Čunta (basa), Matěj Lienert (bicí) – a samozřejmě František Černý.
Mají za sebou spoustu spoluprací – světová jména jako Suzanne Vega, Tony Levin, irský zpěvák Iarl Ó’Lionaird, japonský hráč na šakuhači Joji Hirota či Jaz Coleman jim otevřely dveře i za hranicemi folkloru.
K jejich největším úspěchům patří nejen trojitý Anděl a Český lev, ale i multiplatinová alba, koncerty s orchestrem a výjimečné live nahrávky. Dokument k třicátinám kapely „Čechomor 30 let“ mapuje jejich cestu – od tržnic až po Rudolfinum – a ukazuje, jak moc dokázali lidovou hudbu oživit.
Jejich hudba ale není nostalgie. Často vzniká spontánně, jak na to přijde nálada a dobrý nápad – a „Čechomor akordy“ pak rozezvučí i ty nej starší písně novýma ušima. V rozhovorech František Černý říká: „…čekáme na impuls, a když se dostaví a výsledkem je dobrá píseň, zařadíme ji vedle těch folklorních“. Tedy prostě: tlačíme to umělecky tak, aby to bylo autentické, ale i svěží.
