Článek
📌 Časová osa:
1. Městský bazén byl vyprojektován v roce 1977 a postaven v roce 1983.
2. V roce 1989 došlo k poškození střechy a nutnosti její opravy.
3. V roce 1991 došlo k výstavbě nové sedlové střechy, která byla postavena na původní střeše pomocí lepených vazníků. Toto řešení bylo technologicky poplatné své době a nemohlo dlouhodobě odolávat vlhkosti, rozlepení trámků a hnilobě sloupů.
4. Již v roce 2010 dle zprávy znalce začíná docházet k počáteční hnilobě sloupů . Dle zprávy znalce nebyly prováděny pravidelné prohlídky nosných konstrukcí , které by hnilobu odhalily.
5. V roce 2018 byla provedena rekonstrukce bazénu – bazénová vana se vyměnila za menší nerezovou a zmodernizovala se úpravna vody.
6. Bazén měl od té doby 4 dráhy po 25 m, dětské brouzdaliště a vířivku pro 15 osob. Dále vnitřní saunu a venkovní saunové sruby. Denně ho navštěvovalo v průměru 125 osob.
7. Od podzimu 2023 do září 2024 proběhly tři návštěvy statika. V září 2024 se také objevila kapající černá voda na podlaze bazénu.
8. V listopadu statik vydal zprávu o havarijním stavu střechy. Rada města rozhodla o uzavření bazénu od 1. prosince na neurčito.
9. Koncem roku Správa sportovních zařízení (SSZ) propustila či neprodloužila smlouvy 7 zaměstnancům. Na bazéně zůstává na plný úvazek ředitelka a účetní, technik údržby na částečný úvazek.
10. Druhého prosince odmítla koalice (vedená M. Pospíšilovou) zařadit na jednání zastupitelstva bod programu k bazénu.
11. Následně až 27. ledna zastupitelstvo města zaúkolovalo radu města, aby připravila analýzu příčin havarijního stavu a sestavila časový plán nápravy situace.
12. Čtrnáctého dubna představil na zastupitelstvu zprávu o příčinách stavu Ing. Novák (neplést s vedoucím stavebního odboru). Z ní vyplynulo, že hlavní příčinou poškození dřevěné nosné konstrukce bylo špatné provedení parozábran a prostup vlhkosti do tepelné izolace, která vedla k hnilobě dřevěné konstrukce střechy. Dále sdělil, že dle jeho názoru bude nutné sejmout celou střechu a prosklenou stěnu, přičemž odhadovaný náklad a čas na opravu je nejméně 3 roky a nejméně 30 milionů korun.
13. M. Pospíšilová na jednání uvedla, že rozpočet SSZ v letošním roce nebude nijak ponížen.
14. Šestého května chtěl finanční výbor projednat hospodaření SSZ, M. Sipplová (ředitelka) se z něj dodatečně omluvila z důvodu dovolené. Výbor se dozvěděl, že za 1. čvrtletí byly náklady organizace 2 542 tisíc, což je 23 % příspěvku města na chod organizace. (Celkové příjmy za stejnou dobu byly jen 11 tisíc.)
15. Jedenáctého června proběhlo pracovní jednání zastupitelstva, na kterém Ing. Steinhainzl, jenž se podílí i na rekonstrukci prachatického bazénu, představil další možnosti vývoje – výstavbu nového, pouze základní opravu (výměna střechy a prosklené stěny) nebo opravu s rozšířením o výukový bazén či sauny. Všechna řešení budou trvat nejméně tři roky od zadání.
16. Investiční náročnost všech variant se pohybuje od desítek milionů až po hrubý odhad 150 milionů za nový bazén. Ředitelka byla pověřena dodat radě do 14 dnů přehled jednotlivých variant.
Na závěr pro vás máme dvě otázky k zamyšlení:
I. Je časový průběh přípravy oprav adekvátní?
II. Z jakých zdrojů uhradí město opravu či rozšíření?
Co dál?
Rozhodování o budoucnosti bazénu nás teprve čeká. Sledujte dění, ať víte, co se ve Volarech kolem bazénu opravdu děje!
Tomáš Válek, zastupitel města
