Článek
Můj život je složený ze dvou světů. V prvním světě jsem máma. Každé ráno vstávám, připravuju snídani, balím svačiny, objímám své dítě a snažím se mu dát všechnu jistotu, bezpečí a lásku, kterou potřebuje. Vidět, jak moje dítě natáhne ruce pro objetí, je pocit, který mě drží nad vodou.
A pak je tu druhý svět.
Gambling mě láká, slibuje únik, pocit kontroly, když všechno kolem se zdá příliš těžké. A paranoidní schizofrenie? Ta mnou cloumá tiše, pod povrchem.
...
Bylo ráno a já už byla vzhůru, ještě než se svět kolem probudil.
Dítě spalo vedle mě, klidné a bezstarostné, a já jsem cítila tu nesmírnou lásku, která mě každý den drží nad vodou. Přesto moje hlava byla už plná napětí – myšlenky na minulou noc, na hazard, který mě opět vtáhl, a na strach, který mě pronásleduje od chvíle, kdy mi paranoidní schizofrenie začne šeptat své stíny.
....
Připravila jsem snídani, nasadila úsměv, který mé dítě potřebovalo, a snažila se skrýt vnitřní chaos. Smála jsem se jeho hloupým hláškám, hrála si s ním, četla pohádky – a v těch chvílích jsem byla jen máma.Silná, přítomná, opravdová.
Hra, uklízení, příprava oběda. Když vařím, poslouchám, jak vypráví své malé příběhy. Někdy se musím usmát, někdy potlačit slzy.
Když večer přichází a dítě usne, usedám sama. Ticho je příliš hlasité. Přemýšlím o své cestě, o svých pádech, o nemocech a závislostech, které mě svírají.
Bojuji s nemocí, s pokušením a vlastními slabostmi.
