Článek
Světové potravinové trhy v současnosti čelí hned několika tlakům, a jen část z nich se dostává do hlavních zpráv. Tady je pár z nich, včetně mechanismu, jakým se mohou v dalších měsících a letech propsat do cen jídla a do inflace.
O ropě jsme slyšeli všichni. Méně se už mluví o tom, že její cena ovlivňuje potraviny přes logistiku a přes zemědělství, kde diesel pohání traktory i kamiony a je surovinou pro výrobu hnojiv.
U dieselu je ovšem příběh ještě spletitější. Nižší cena ropy totiž automaticky neznamená levnější diesel. Ten se musí nejdřív vyrobit v rafineriích, a ty jsou pod palbou nejen na Blízkém východě, ale i v Rusku. I kdyby ropy bylo dost, zpracovatelé ji nemusí být schopní přeměnit na palivo, které zemědělství a logistika potřebují.
Významnou roli hrají také přístavy Ruska a Ukrajiny v Černém moři, kterými normálně proudí do světa pšenice, kukuřice, ječmen a další komodity. A že zrovna tyto dva státy jsou pro globální komoditní trhy v obilí klíčové netřeba připomínat. Tyto přístavy odbavují zhruba 70 % ruských a 90 % ukrajinských obilných exportů. Vzájemné útoky srazily vývoz na obou stranách dlouhodobě o desítky procent.
A ani počasí letos zemědělství nepřeje. Sucho, požáry a vlny veder jsou přesně to, co plodinám neprospívá. Dopad však nekončí u pole, ohrožená je i logistika a energetika. Hladina Rýna v Německu klesla tak nízko, že po něm nemohly plout plně naložené lodě. V Maďarsku dodává jedna jaderná elektrárna 40 % elektřiny v zemi, jenže kvůli nedostatku vody na chlazení jela jen na 10 % výkonu. Rýn i Dunaj se letos v srpnu propadly na nejnižší hladinu za posledních pět let. Nedávné deště pomohly. Uvidíme, co přinesou další dny.
Ještě silněji může potravinové komodity zasáhnout pacifický jev El Niño. Oceánská anomálie, která ovlivňuje proudění vzduchu nad Pacifikem a po celém světě spouští extrémní výkyvy počasí, ať už sucha na jednom místě, nebo záplav na druhém. A její letošní projevy mohou být jedněmi z nejsilnějších v historii měření. Nejvíc ohrožené komodity jsou kakao, káva, cukr nebo rýže. OSN odhaduje, že kvůli El Niňu může akutní nejistota s jídlem zasáhnout až 49 milionů lidí, tedy o 22 % více než v minulosti.
Že se na trhu s potravinami něco děje, je už nyní vidět na cenách: cukr jen od konce července vzrostl o 36 %, káva od června o 25 % a o 16 %. Zdražení potravin na celém světě se může projevit i v Česku. Nejvíc to ovšem pocítí země, kde jídlo tvoří větší část rozpočtu domácností, typicky v Africe a Asii. V USA a Velké Británii dávají domácnosti na jídlo méně než 10 % příjmu, v Kolumbii, Mexiku nebo Argentině je to 20-30 % a v Nigérii až 60 %.
Jak vážný dopad to nakonec bude mít, je zatím otevřená otázka – a odpověď na ni budeme znát až s odstupem času. Ne všechny tyto události probíhají zároveň a se stejnou silou. Omezení v Hormuzu i v černomořských přístavech je realitou už několik měsíců, El Niño má svůj vrchol teprve před sebou. Některé země mají předzásobeno a dopad dokážou utlumit, některá z rizik se možná nenaplní v očekávané míře a jiné události je naopak mohou vyvážit. Přesto platí, že tohle je téma, které si zaslouží víc pozornosti, než kolik se jí teď dostává. A nejspíš se dřív nebo později propíše i do rozhodování centrálních bank nebo výsledků firem.
