Článek
Tento týden Američany čekají volby do Kongresu. Odhady výsledků nechejme predikčním platformám, sázkařům a agenturám veřejného mínění. Nicméně, když na chvíli pustíme z hlavy, kdo bude mít na příští dva roky většinu ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu, uvidíme signály, které Spojené státy mohou ovlivnit na mnohem delší dobu. Jde o instituce – pravidla hry – které byly klíčové pro to, že se ze Spojených států stala světová velmoc.
To, že prosperita a ekonomický růst stojí na kvalitních institucích, dnes ekonomy nepřekvapí. Nepřekvapí to ani Královskou švédskou akademii věd, která za tohle téma udělila hned několik Nobelových cen. Namátkou Ronald Coase (1991), Douglass North (1993) nebo Daron Acemoglu, Simon Johnson a James A. Robinson (2024).
Růst závisí i na geografii, přírodních zdrojích, kultuře nebo počasí. Jenže to samotné nevysvětlí, proč se tak rozdílně vyvíjela Severní a Jižní Korea nebo město Nogales, které leží napůl v Mexiku a napůl v USA. Stejní lidé, stejné klima, stejné přírodní zdroje, a přesto úplně jiné ekonomické výsledky. Popisují to Acemoglu s Robinsonem v knize Why Nations Fail z roku 2012. Podobné dvojice najdeme i blíž, třeba Východní a Západní Německo během 20. století.
Rozdíl dělají pravidla hry, jak instituce popsal ekonom Douglass North. Jsou to hranice chování, která si lidé sami nastavili a která určují, co se smí a co ne. Ronald Coase vysvětlil, proč na pravidlech tolik záleží. Čím jasnější a spolehlivější jsou, tím jednodušeji spolu lidé obchodují, domlouvají se a vymáhají dohody. Ekonomové říkají, že instituce snižují transakční náklady.
Pravidla mohou být formální, jako je ústava, zákony a další předpisy. Katastr nemovitostí, pravidla silničního provozu nebo smlouva určují, jak se chováme, a kdo je poruší, dostane sankci. Vedle nich existují neformální pravidla, zvyky a normy, které nikde napsané nejsou. Fronta na poště, spropitné nebo uvolnění místa v tramvaji. Nikdo nás k nim nenutí, přesto díky nim fungují komunity a respektujeme je i ve velkých skupinách.
U voleb je to stejné. Formální pravidla určují, kdo může volit, jak se sečtou hlasy a kdy musí nový Kongres složit přísahu. Ta neformální nejsou tolik vidět. Poražený uzná porážku, kampaň má nějaké morální hranice a výsledek se respektuje. Žádný zákon nenařizuje, aby poražený kandidát večer pogratuloval soupeři nebo alespoň uznal porážku, avšak právě na takových gestech stojí důvěra, že se moc dá předat v klidu.
Hluk okolo voleb často přehluší radost vítěze i nářky poražených. Jenže výsledek platí jen do příštích voleb. Pro dlouhodobou prosperitu země je důležitější, jestli zafungovala psaná i nepsaná pravidla a země dál pokračuje s kvalitními institucemi. Tedy třeba jestli volby proběhly důstojně a výsledek všichni respektují.
Nedůvěra má svoji cenu. Spojené státy si půjčují levněji než většina světa a dolar je hlavní rezervní měnou. Je to také proto, že investoři věří americkým institucím – pravidlům hry. Věří, že předání moci proběhne v klidu, soudy rozhodnou podle zákona a centrální banka nebude tisknout peníze na politickou objednávku. V zemích, kde se pravidla nedodržují a instituce jsou slabé, se platí prémie za nedůvěru. A to, zda země je či není důvěryhodná, se může v čase měnit.
U těchto voleb je navíc v sázce víc kvůli americké roli ve světě. Americké akcie tvoří zhruba 70 % světového indexu MSCI World a americké státní dluhopisy jsou pro celý svět měřítkem bezpečného aktiva. Kdyby politická nejistota začala nahlodávat důvěru v pravidla, přes akciové a dluhopisové trhy by to zaplatila celá světová ekonomika.
O složení Kongresu se rozhodne během pár dní. V těchto volbách se však zároveň testuje, jak důvěryhodný je volební systém v největší ekonomice světa. Kdo chce vědět, jak test dopadl, neměl by se ve středu ráno dívat jen na mapu výsledků. Napovědět může, jestli poražení v těsných soubojích uznají porážku, jestli státy výsledky v klidu potvrdí a jestli nový Kongres složí přísahu bez soudních tahanic. A výnosy amerických dluhopisů a kurz dolaru mohou být indikátor, kde by se případná ztráta důvěry ukázala poměrně brzy.
