Článek
Tak už samotné zapálení cigarety byl obřad, její kouření požitek, umocněný ještě, pokud se cigareta kouřila k turkovi (a vůbec neplatilo, že by se při současném kouření a pití kávy požitky rušily). Pravda, toto platilo u první, či druhé cigaretě po snídani, dvacátá večer už byla asi jen touha po nikotinu bez prožitku. Nejvíce jsem si užil kouření poslední rok před definitivním ukončením, kdy jsem (samozřejmě po ránu najeden) zašel v práci do kantýny, koupil si turka a k tomu si zapálil jednu kusovku ameriku (tehdy ještě za 1.- Kčs běžně k dostání) a plně vychutnal. V té době již za celý den nenásledovala žádná další cigareta, aby se navršila chuť na příští ranní požitek.
Bohužel, dlouholeté kouření se projevilo na plících neustále se stupňujícím chrchláním a kašlem. Proto jsem kouření nejprve omezil z 20 cigaret na jednu cigaretu denně a po roce přestal úplně. I po 45 letech mně však neustále provázejí vzpomínky na požitek z prvních ranních cigaret.
Nakonec bych chtěl zdůraznit, že můj příspěvek není žádný chvalozpěv na kouření a chtěl bych naopak, každého mladého nekuřáka před ním varovat, protože nic neničí zdraví spolehlivěji než kouření, jak jsem si i já sám na sobě ověřil.
