Když přestanete kouřit, nezlepší vám to život. Je to přesně naopak

„To je škoda, že nekouříte, protože kdybyste kouřil, tak by pomohlo přestat.“ Touhle větou mě vítal můj praktický lékař, když jsem se u něj po bezmála sedmi letech ráčil ukázat. Zdvořile jsem se tomu zasmál, protože jsem věděl, že si dělá jen legraci. Vždycky jsem byl v dobrém fyzickém stavu a letos tomu nebylo jinak. Přimělo mě to však přemýšlet o tom, jestli by lidem, kteří kouří, skutečně tak moc změnilo život, kdyby s tím přestali. Když jsem si to rozebral ze všech možných úhlů, dospěl jsem k závěru, že je to trochu jinak. A kuřáci i lidé z jejich okolí to potřebují pochopit.

Když zjistím, že někdo z mého okolí kouří, hned se ptám, co ho k tomu vede. Za ta léta jsem nashromáždil řadu odpovědí, z nichž ovšem výrazně převažuje, že je to prostě zvyk, rituál, který člověka uklidňuje. Podobně jako když třeba já medituji nebo se ponořím do počítačové hry, je kouření pro tyto lidi taková maličká část světa, která je jen jejich, kam jim nikdo nevleze a nebude narušovat psychickou pohodu. Na druhou stranu když u nás kamarád, vášnivý kuřák, před pár lety hrál Monopoly, zvládl to dobré čtyři hodiny v kuse, aniž by si musel jít jen jedinkrát zakouřit. Prý na to prostě zapomněl. Už tady musí pozorný čtenář zavětřit první neklamné náznaky toho, jak to s tím kouřením vlastně je.

Pojďme dál. My nekuřáci to máme jednoduché, zvlášť pokud jsme cigaretu nikdy ani neochutnali. Laicky to vidím tak, že cigarety odporně páchnou a škodí zdraví, takže pokušení vyzkoušet je jsem nikdy nepocítil ani v nejmenším. O spoustě věcí mi lidé říkali, že jsou tím nejlepším, co kdy vyzkoušeli. Od nejrůznějších druhů alkoholu, přes marihuanu, kratom, pervitin až třeba po heroin. Nikdy jsem to však neslyšel o cigaretách. Němečtí letci za druhé světové války, kteří působili na extrémních misích, dostávali „energetický koktejl“ složený z metamfetaminu, léků proti bolesti a kokainu. Bezpochyby se jim pak válčilo o dost líp. Když do pekla, tak na pořádným koni. Pochybuji však, že by se cítili nějak zásadně lépe, kdyby si k tomu ještě zapálili.

Často citovaným důvodem je tlak okolí. Když mladý člověk, který snadno podlehne trendům, v práci vidí, že ostatní dostávají kuřáckou pauzu, zatímco on zůstává v budově a nemá se tam s kým bavit, snadno začne kouřit také. To je případ toho mého kamaráda. Kouřit začal až někdy ve 21 letech a od té doby se ho to bohužel drží. Začal pak dělat ještě další hrozné věci, třeba pracovat noční směny nebo se nezdravě přejídat, takže kouření u něj nastartovalo výrazně sestupnou kvalitu života. Pevně doufám, že se mu daří dobře. Slyšel jsem, že poslední dobou se snažil, i když extrémními prostředky, svůj život zlepšit.

Ten příklad s Monopoly je ale naprosto klíčový. Hráli jsme to tehdy ve čtyřech lidech, dělali jsme si ze sebe navzájem legraci, měli jsme k tomu dobré jídlo a vůbec to bylo nesmírně fajn odpoledne. Najednou cigarety nebyly potřeba. Najednou se člověk nenacházel ve stresové situaci, nepřemýšlel o problémech, o smyslu života, a kouřit prostě nepotřeboval. Užíval si života bez toho. Kuřák by jistě řekl „i“ bez toho, jenže co je na cigaretách proboha zábavného?

Jeden otřepaný vtip říká, že přijde člověk k doktorovi, že by se chtěl dožít stovky let. Doktor se na něj s úsměvem podívá a povídá mu: „No, pane Nováku, tak to musíte přestat kouřit, pít alkohol a souložit.“ – „Pane doktore, a vážně se pak dožiju stovky let?“ – „Možná ne, ale rozhodně vám to tak bude připadat.“ Tenhle vtip je hloupý, protože míchá naprosto nesourodé věci. Kouření není zábavné, pití alkoholu také není zábavné a koneckonců zas takový zázrak není ani sex sám o sobě. Je to jako se vším: když máte dobrou společnost, je jedno, co děláte. Pokud ji nemáte, jste ve stresu a děláte špatná rozhodnutí, kterými se snažíte si ji podvědomě zajistit. Začnete kouřit, začnete pít víc alkoholu, začnete třeba přehnaně sledovat pornografii. Když to děláte sami, k ničemu vám to není. Výsledkem je závislost na naději, totiž na droze. Dál už to asi znáte.

Člověka, který kouří, zpravidla přiměje přestat až bezprostřední ohrožení vlastního života, tedy když se u něj projeví nemoci způsobené tímto mnoholetým zlozvykem. Tehdy už ale může být pozdě. Hrozba toho, že by to jednou mohlo nastat, zpravidla bývá nedostatečná. Ženy někdy uvádějí, že přestanou, až otěhotní, ze své zkušenosti mohu ovšem říct, že se to moc nestává. V posledních letech řada z nich vyměnila závislost na kouření za závislost na telefonu, což je méně škodlivé přinejmenším pro jejich okolí.

Jinými slovy, pokud chcete přestat kouřit „jen tak“, pravděpodobně to nedokážete. Kouření totiž není původcem vašich problémů, je jejich symptomem. Pokud vám v životě něco podstatného chybí, zejména hluboké propojení s ostatními lidmi, možnosti seberealizace (tak nějak to je v té Maslowově pyramidě potřeb, ne?) a celková spokojenost s tím, jak na tom jste, stejně zase začnete. Není to přímo projev deprese, ale stejně jako nezdravým jídlem, alkoholem nebo třeba dlouhodobým ponocováním se prostě pomalu zabíjíte.

A vidíte, stačí taková maličkost, jako zahrát si Monopoly ve fajn společnosti, a rázem kouřit nepotřebujete. V nadpise tvrdím, že když přestanete kouřit, nezlepší vám to život. Je to pravda. Přestanete totiž kouřit až tehdy, když si zlepšíte život. Až budete mít kolem sebe lidi, kterým na vás bude záležet, se kterými budete prožívat naplněné přátelské i partnerské vztahy, až budete dělat to, co máte rádi, a budete si užívat, že jste na světě, nebudete cigarety potřebovat.

Tak tyhle věci pomalu hledejte. Hýčkejte si lidi, kterým na vás opravdu záleží. Dělejte věci, které vás baví. Zařazujte fyzickou aktivitu, skvělé jídlo a dostatek spánku. Pořiďte si domácího mazlíčka – ten jednak prokazatelně snižuje míru stresu, jednak budete mít potřebu se o něj přednostně starat (nakrmit, vyvenčit, učesat apod.), což skvěle léčí jakoukoli závislost. Nakonec se totiž můžete vyléčit jedině tak, že vyléčíte svůj život. Ze stresových situací nebudete potřebovat utíkat, protože budete vědět, že ať už to dopadne jakkoli, vždycky budete mít někoho, komu se svěřit, a kdo vás podpoří. Tomu se říká žít smysluplný a naplněný život.

Na úplný závěr ještě jedna vědomostní otázka.
Víte, který živočich má největší potřebu kontaktu s ostatními jedinci svého druhu ze všech?

Je to člověk.

Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů:

vlastní zkušenosti autora s osobami s cigaretou a dlouhá léta filozofických úvah o daném tématu

Proč lidé kouří? (v angličtině)
https://www.mentalhealth.org.uk/explore-mental-health/a-z-topics/smoking-and-mental-health https://veterans.smokefree.gov/nicotine-addiction/reasons-people-smoke

Ženy začínají kouřit více než muži (v angličtině)
https://www.bbc.com/news/health-68844329

Jak přestat kouřit?*
https://www.lidovky.cz/relax/zdravi/jak-prestat-kourit-chce-to-pevnou-vuli-recept-nenexistuje.A150302_152123_ln-zdravi_ape

* recept vám dá jen Tom Scorpion