Článek
Nemám rád, když někdo vyvolá válku. Ta se lehko začne, ale když se konflikt rozhoří, těžko se pak ukončuje. Jak vidíme na rusko ukrajinské válce, je těžké přimět obě strany, aby vůbec usedly ke společným jednáním. A když už se mírové rozhovory znesvářených stran podaří uskutečnit, trvají třeba - jako v případě války ve Vietnamu (s Američany) - několik let, během nichž se nadále bojuje. A také jsem toho názoru, že pokud nějaká země zaútočí vojensky na druhou, je to z její strany porušení mezinárodního práva, agrese a zločin proti míru. Bez ohledu na to, jestli se jmenuje Rusko, Izrael nebo USA. Pádné důvody si vždycky útočník najde. Otázkou vždy je nakolik jsou pravdivé.
Dle agentury Reuters je rozhodnutí amerického prezidenta provést v noci na neděli útok na tři íránské provozy zatím největší zahraničně politický hazard republikánského prezidenta. Dle CNN nelze říci, co bude následovat. Od úterý sice nastala optimistická verze příměří mezi Američany a Íránci, ale budou ji všechny strany dodržovat? Nepokusí se Íránci o nějakou masivnější odvetu? Tohle přeci nemohou nechat jen tak. Svět se obával, že zablokují Hormuzský průliv, což je úzké hrdlo, kudy proudí ropa a plyn z Perského zálivu do oceánu. Protéká tudy čtvrtina světové ropy a pětina plynu. Pokud by k tomuto došlo, ceny ropy a plynu na světových trzích by šly výrazně nahoru.
Byl Írán blízko získání jaderné zbraně?
Pak jsou tady důvody, kterými se americký útok odůvodňuje. „Prezident nepředložil veřejnosti ani mezinárodnímu společenství žádné důkazy pro svá tvrzení, že Írán je blízko získání jaderné zbraně,“ napsala CNN. V uplynulém týdnu zpravodajský server CNN publikoval článek, v němž s odvoláním na informované zdroje uvedl, že podle hodnocení amerických zpravodajských služeb Írán aktivně neusiluje o jadernou zbraň, a že by od jejího získání a schopnosti využít dělily tři roky. U toho si hned vzpomenu na důvody útoku Američanů na Irák v roce 2003.
Americký prezident George Bush 29. ledna 2003 ve zprávě o stavu unie obvinil Irák z vlastnictví velkého množství různých látek, pomocí kterých lze vyrobit pět druhů biologických a chemických zbraní. Odvolával se přitom na informace zpravodajských služeb. Mezi tuto pětici patří dvě biologické zbraně, antrax a botulotoxin, a tři chemické, sarin, plyn VX a yperit. Saddámův režim padl dobytím Bagdádu 9. dubna a 1. května americký prezident George Bush po 44. dnech války oznámil konec velkých bojových operací v Iráku. Saddám Husajn byl zadržen v prosinci 2003 a po ročním souzení v prosinci 2006 popraven za masakr šíitů z 80. let. Zbraně hromadného ničení v Iráku nalezeny nebyly. Saddám Husajn byl samozřejmě krvavý diktátor, ale po jeho pádu se z Iráku demokracií vzkvétající země nestala. Naopak zde na části jeho území řádil Islámský stát.
Zpět však k dění v Íránu. Samozřejmě nevíme, co věděly o íránském jaderném programu tajné služby, a zda jsou jejich informace přesnější než ty z Iráku v roce 2003. „Kolik toho věděly izraelské tajné služby o pokroku íránského jaderného programu a co z toho přimělo izraelskou vládu, aby zasáhla právě teď? Nebo Izrael útočí nikoliv proto, že musí, ale proto, že může? To znamená: chtěl využít historické šance, kdy je íránský režim nejslabší od pádu šáha, Hamás s Hizballáhem na kolenou a protiletecká obrana nad Íránem v troskách? Co věděly americké tajné služby a co si z jejich podkladů vzal k srdci Donald Trump, než dal pokyn k útoku? Jak přesně dopadl a jak hluboko se zavrtal tucet obřích amerických bomb, na jejichž zásazích závisí budoucí osud Blízkého východu?“ ptal se na Seznamu Zprávy analytik Martin Jonáš. „Navzdory Trumpovu prohlášení o naprostém úspěchu mise není jasné, zda americké údery zlikvidovaly všechny íránské zásoby obohaceného uranu, který Írán mohl ukrývat, a který by v budoucnu mohl využít,“ uvedla také CNN. Což je je jedna z podstatných věcí, které nevíme.
Americký prezident musí doufat, že mu to vyjde
Dle různých indicií není toto válka, kterou by si americký prezident Donald Trump přál, ostatně se označuje za mírotvůrce. Spíše se k ní nechal zlákat izraelským premiérem a okolnostmi. „Jenže další pokus o vývoz demokracie na Blízký východ je přesně to, co by mu tvrdé jádro jeho vlastních voličů neodpustilo. Velmi rád by tedy akcí „Půlnoční kladivo“ prohlásil za ukončenou. Jenže dokáže z válečného koně, na kterého se oportunisticky vyšvihl, stejně plavmo sesednout?“ položil si další otázku analytik Jonáš. Možná ano, ale jisté to vůbec není. Trump slíbil, že jde o jednorázovou akci na íránská jaderná zařízení. Jakmile však padne první rána, všechna pravidla jdou stranou.
Americký prezident musí doufat, že mu to vyjde. Jeho příznivci, hnutí MAGA, stojí na odporu k nekonečným válkám, které se odehrávají ve vzdálených zemích, jež si většina Američanů ani neumí najít na mapě. „Jejich hlavní hrdina - Donald Trump - teď ovšem jednoznačně vykročil opačným směrem, než by si přáli - vstříc nové válce a potenciálně dalšímu bolestnému zapojení USA do konfliktu,“ konstatoval komentátor LN Štěpán Hobza. „Trump - ke zděšení Tuckera Carlsona a MAGA příznivců - dokonce o víkendu koketoval s myšlenkou změny režimu v Teheránu, tedy přesně té věci, které se každý jeho volič bál vždy jako čert kříže. Změna režimu, to je přece Bush a nekonečné války v Afghánistánu a Iráku - ty, které USA stály tisíce životů, miliardy dolarů a stejně nic nevyřešily. V Afghánistánu vládne Talibán a Irák je nefunkční stát, na jehož území působí řada extremistických skupin,“ doplnil Hobza. Musím k tomu za sebe dodat, že v tomto směru postoje hnutí MAGA chápu. Například v Afghánistánu trvala operace trvalá svoboda dvacet let a výsledek je, že tam opět vládne Talibán.
Zatímní odpověď Íránu je hodnocená jako mírná. Zaútočil v Kataru na americké základny, přičemž ovšem dopředu informoval. Podle bývalého ministra zahraničí za KDU-ČSL Cyrila Svobody svědčí tato mírná reakce o tom, že v pozadí je nějaká dohoda. „Vidím ji tak, že Američané potřebují ukázat, že je tato akce úspěšná a skončila. Budou se snažit najít někoho, kdo bude schopen dohodnout se s Íránem. Můj dojem je, že ta šance je s Ruskem, protože Spojené státy musí ukázat, že teď tato akce končí. Izraelský premiér Netanjahu mluví o změně režimu v Teheránu. To by tato válka byla nekonečná a dlouhá. Všechny tyto pokusy dopadly katastrofálně, jakmile se měnily režimy, dopadlo to špatně. Takže na mě to dělá dojem, že operace skončila a teď se hledá cesta, jak z toho ven, aby z toho nebyla dlouhá a vleklá válka,“ uvedl na CNN Prima News.
V pondělí večer s ním byl v televizním studiu i bývalý sociálně demokratický ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ten připustil, že může platit optimističtější verze, kterou sdělil Cyril Svoboda, ale i pesimističtější. „Tedy možnost eskalace, kdy Írán řekl, že napadne padesát amerických základen.“ Ale hlavně podle něj nám Donald Trump dluží odpověď, proč to vlastně udělal. „Ono to totiž nedává žádný smysl. Mluví se o změně režimu, to jsou iluze. Co se týče zničení jaderného zařízení, ukazuje se, že to to nepodařilo a ani podařit nemohlo. K čemu to vlastně celé bylo?“ ptal se Zaorálek, který si dovede představit i jinou reakci Íránu. „Po tomhle, jak se Západ chová, si dovedu představit, že Írán udělá jednoduchý závěr, že jedinou jistotu, kterou má, je jaderná bomba. To, co udělala Severní Korea, která jich má dnes přes šedesát, a věří, že ji nikdo nemůže napadnout. Pro Írán není problém se během několika měsíců k tomu vrátit. Jejich největší jistota je, že poučen tím, jak se Západ chová, si jadernou bombu vyrobí. A pak už se nikdy nikdo si podobný útok na něj nedovolí,“ sdělil.
Vojenské šarády kolem Izraele, Íránu, ale i Gazy a dalších míst na Blízkém východě mohou mít podle Viliama Bucherta, komentátora Reflexu, negativní dopad na Ukrajinu. „Amerika chce, aby pomoc a iniciativu na Ukrajině převzala Evropa, protože se Trump bude více věnovat jiným částem světa. Kromě blízkovýchodního regionu například Číně. Jenže Evropa je slabá, nejednotná a v případě vojenských strategií vyčpělá. Její vliv je ve světě malý, například na Blízkém východě je už marginální. Nic z toho není pro Kyjev a prezidenta Zelenského dobrá zpráva,“ domníval se Buchert.
Zdroj:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-komentar-valka-s-iranem-co-vsechno-vime-ze-nevime-279934
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/irak-skryva-zakazane-zbrane-tak-pravil-bush-a-byla-valka-140892
https://cnn.iprima.cz/bombardovani-iranu-je-trumpuv-nejvetsi-risk-hlasi-media-prijde-slibovana-odveta-teheranu-478234
https://www.lidovky.cz/nazory/iran-usa-donald-trump-maga-valka-izrael-blizky-vychod.A250623_125949_ln_nazory_lgs
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/130775/viliam-buchert-uderem-na-iran-trump-vsem-vzkazal-ze-pokud-vas-chce-nekdo-pohrbit-nepodavate-mu-lopatu.html
Foto: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Donald_Trump_by_Gage_Skidmore_5.jpg
