Článek
Po čtvrtých místech na mistrovství Evropy 1990 ve Splitu a světovém šampionátu v Tokiu o rok později se Robert Změlík dočkal životního úspěchu na hrách v Barceloně 1992, kde ve velkém vedru potvrdil roli jednoho z favoritů. Po prvním dnu byl druhý, po překážkách se dostal do čela a vedení udržel až do konce. Výkonem 8611 bodů těsně zaostal za svým osobním rekordem. Svůj životní závod vyhrál Změlík o téměř 200 bodů ve 23 letech.
Málem si ale přivezl z katalánské metropole jen fotky a vzpomínky. „Když jsem se vracel z recepce, která oslavovala moje vítězství, tak jsem v taxíku, když jsem podepisoval řidiči fotografii pro jeho syna, vyndal medaili a položil jsem ji na sedačku. A poté, když jsme dorazili do hotelu a já jsem vystupoval, tak jsem ji tam zapomněl. Krásné ale potom bylo to, že taxikář medaili vrátil. Vrátila se mi tedy do rukou ta pravá zlatá olympijská medaile, byť na chviličku byla v držení někoho jiného, ale zaplať pán bůh, že byl poctivý a vrátil ji,“ vyprávěl na Radiožurnálu Robert Změlík.
Místo záhonu brambor dálkařský sektor
Narodil se 18. dubna v Prostějově, hrál v dětství fotbal a basketbal, na základní škole ho okouzlila atletika. Jako starší žák skočil 692 centimetrů do dálky. Tedy více než ve stejném věku jeho vzor Carl Lewis. „V deseti letech jsem si na zahradě postavil sektor ve skoku dalekém. Zrušil jsem mámě záhon brambor a postavil jsem si vážně krásný sektor na úrovni. Potom přišlo období, ve kterém bylo mistrovství světa v Helsinkách. Jak jsem zjistil, že Carl Lewis, můj vzor, skočil ve 14 letech 686 centimetrů, tak jsem si stanovil, že by bylo fajn, kdybych toho velikána dokázal přeskočit. A povedlo se mi to, přeskočil jsem ho o šest centimetrů,“ vyprávěl.
Poprvé na sebe upozornil stříbrem na juniorském mistrovství světa 1988 v Sudbury, v další olympijské sezoně vybojoval medaili stejné hodnoty na halovém ME v Janově. Zlatou tečku za úspěšnou kariérou udělal na halovém mistrovství světa 1997 v Paříži, poslední velký desetiboj absolvoval v témž roce na MS v Aténách. Svoji sportovní kariéru ukončil velice brzy, už v roce 1988, v 29 letech.
V té době se již připravovali na svou hvězdnou kariéru další dva velikáni českého a světového desetiboje. Tomáš Dvořák se stal třikrát mistrem světa (1997, 1999, 2001) a Roman Šebrle napodobil Změlíka a stal se olympijským vítězem v Athénách v roce 2004.
Neúspěšné podnikání s astronomickými dluhy
Změlík začal podnikat. Založil firmu Starlife a na principu multi-level marketingu nabízel potravinové doplňky pro sportovce. Pak se však pokusil vydělat na levnějších telefonních hovorech. Skončil však s obrovskými dluhy ve výši 1,7 miliard korun.
„Dokud jsem nabízel telefonování jen skalním reprezentantům, šlapalo vše dobře. Pak se však objevili nejrůznější spekulanti, kteří zjistili, že od Změlíka je velmi jednoduché získat telefon téměř zdarma, který pak obratem mohou střelit v zastavárně. Samozřejmě neplatili paušály, jenže já jsem musel za SIM karty platit operátorovi celé dva roky, na něž byla smlouva uzavřena,“ vysvětloval v roce 2010. Tehdy věřil, že se vše v dobré obrátí. Nestalo se tak. Jeho dluhy narostly do astronomické výše a skončil v osobním bankrotu.
Není mezi sportovci zdaleka jediný. V Česku můžeme vzpomenout hokejového brankáře Romana Čechmánka, ze světových sportovců se do velmi prodělečného podnikání pustil tenisový fenomén Björn Borg. Ještě hůře dopadla další tenisová legenda Boris Becker, který kvůli dluhům skončil ve vězení.
Zdroj: https://www.olympijskytym.cz/athlete/robert-zmelik
https://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Zm%C4%9Bl%C3%ADk
https://www.irozhlas.cz/sport/atletika/viceboj-robert-zmelik-zlata-medaile-olympijske-hry-barcelona-1992-50-narozeniny_1904181541_and
https://www.vecernikpv.cz/zpravodajstvi/24522-robert-zmelik-dluzi-1-7-miliardy
