Článek
Byl mým oblíbeným spisovatelem, proto mu chci věnovat tyto řádky. První knihu, kterou jsem od něj přečetl, byla ta nejslavnější a také první. Den pro Šakala o fiktivním atentátu na Charlese de Gaulla. Vypráví o profesionálním nájemném vrahovi s krycím jménem „Šakal“, kterého si najme teroristická Organizace tajné armády (OAS), aby zavraždil francouzského prezidenta de Gaulla poté, co předchozí vlastní pokusy OAS o zabití de Gaulla selhaly. Příběh je současně líčen i z pohledu francouzských bezpečnostních složek, které se snaží atentátu zabránit. Kniha je skvělá. A skvělý je i film Den Šakala z roku 1973, který má v Československé filmové databázi nadprůměrných 85 procent. Hned v první recenzi tam autor pod pseudonymem Šakal píše, že jde o jedno z nejlepších převedení knižní předlohy na filmové plátno. Také uvádí, že kniha je fantastická. Naprosto souhlasím.
Ve své autobiografii z roku 2015 Vypravěč: Vlastní životopis přiznává, že k napsání této prvotiny ho vedla znouzectnost, protože skončil nedobrovolně jako novinář a musel se něčím živit. Sázka na psaní knih mu vyšla. To mu šlo velice dobře. Byl pověstný svou pečlivostí s jakou sbíral informace pro své romány, které často vycházely ze skutečných událostí. Detailně popisoval jednání svých hrdinů, ale i historických postav, jakož i četné skutečnosti politického pozadí událostí. Stejnou pozornost věnoval technickým parametrům zbraní, letadel či tanků. Jeho knihy tak byl nejen velice čtivě, ale dosti věrohodné. Ostatně v roce 2015 přiznal, že pracoval pro MI6, důstojníkem zpravodajské služby byl přes dvacet let. Prý za to nikdy nedostal zaplaceno. Jak dobře psal, tak špatně zacházel s penězi, což také uvedl ve své vzpomínkové knize.
Sluší se napsat, že se narodil 25. srpna 1938 v Ashfordu v hrabství Kent. Jako sedmnáctiletý zanechal studia a okouzlen toreadorským řemeslem odešel do Španělska. Zde studoval na univerzitě v Granadě. O dva roky později se stal nejmladším pilotem Britského královského letectva. Což jasně svědčí o dosti dobrodružné povaze. Poté pracoval jako korespondent pro agenturu Reuters ve východním Berlíně, tedy hlavním městě Německé demokratické republiky (a už zde byl i ve službách MI6) a v Paříži a jako reportér BBC v Africe. Zde se dostal do sporu s vedením BBC, protože realitu ohledně války v Biafře viděl na místě zcela jinak, než si přálo vidět vedení jeho redakce. Což později vtělil do knihy Příběh Biafry. Byl tedy propuštěn a vlastně donucen finanční tísní začít psát knihy.
Spis Odessa, Vyjednávač, Kobra, Boží pěst…
V roce 1972 mu vychází další dle mého vynikající kniha Spis Odessa. Příběh o dobrodružstvích mladého německého novináře stopujícího bývalého velitele koncentračního tábora. ODESSA je zkratka názvu organizace bývalých nacistických příslušníků SS. Shromažďuje informace a navštíví státní zastupitelství a další úřady, přičemž zjistí, že nikdo v Německu nemá v té době zájem vyhledávat nebo soudit bývalé nacisty. Jeho pátrání ho zavede také ke známému lovci válečných zločinců Simonu Wiesenthalovi. Román byl také zfilmován a do kin uveden v roce 1974.
Napsal samozřejmě i další úspěšné knihy. Vyjednavač pojednává o fiktivním únosu syna fiktivního prezidenta Spojených států na počátku devadesátých let. Únos má zabránit uvolňování vztahů k Sovětskému svazu, vedeného ještě Michailem Gorbačovem. Dílo nás provede mnoha zeměmi Evropy a na závěr i USA. Boží pěst roku 1994 nás zavede do zákulisí vyzvědačů a odporu po obsazení Kuvajtu Irákem a následné války v zálivu z perspektivy obsazeného Kuvajtu a později i Bagdádu. Použije Saddám chemické, bakteriologické nebo dokonce jaderné zbraně? Román popisuje i několik ústředních postav iráckého režimu a způsob udržování jejich moci, včetně metod drastického mučení. Vítězství znamená pro Raise (Saddám Husajn) možná něco jiného než pro Západ a dopomoci mu k němu má i jeho utajované superdělo z Projektu Babylon.
Afghánec vyšel v roce 2006. Tajný agent infiltruje Al Kaidu a pracuje na zamezení jejího velkého plánovaného útoku, osnovaného z pozadí samotným Usámou bin Ládinem. Mike Martin (již působil v Boží pěsti) musí projít Afghánistánem, Pákistánem i zeměmi Arábie. V Kobře z roku 2010 prezident USA (nejmenován, ale náznaky míněn Barack Obama) spouští tajnou akci s rozpočtem 2 miliardy dolarů, která má za cíl rozvrátit světový trh s kokainem. Paul Deveraux (Kobra), jako autor celého plánu, řídí tajnou operaci proti kokainovému kartelu. Tato operace je zpočátku úspěšná, ovšem jejímu úspěšnému dokončení zabrání politické rozhodnutí.
V Žoldácích z roku 1974 líčí průběh příprav na převrat ve fiktivním státě Zangaro. Na tomto území, kde vládne sadistický diktátor, jsou nalezena obrovská ložiska platiny. Jistá těžební společnosti by uvítala, kdyby byla u moci vláda, která by co nejdříve a bz problémů podepsala těžební koncesi, a tak se rozhodne politickému vývoji trochu napomoci…Forsyth zde využil svých afrických zkušenosti. Je tu i Ikona, Ďáblova alternativa, Čtvrtý protokol a další.
Poslední knihou je Liška z roku 2018 o mladém hackerovi. Celkem vydal 25 knih. Tak to mám ještě co číst, nečetl jsem ani zdaleka všechny. Prodalo se jich ve světě 75 milionů, čemuž se nedivím. Odešel skvělý spisovatel s realistickým viděním světa. Jeho knihy jsou stále aktuální. Hned zítra zajdu do knihovny zapůjčit si jednu knížku od něj.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Frederick_Forsyth
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-zemrel-spisovatel-frederick-forsyth-40525009#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=abtest288_local_box_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Foto: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Frederick-Forsyth-1972.jpg
