Jak pokrytecký Viktor Orbán otevírá Evropu ruské a čínské špionáži

Před odjezdem na další pracovní cestu do Maďarska si sumíruju, co všechno Orbán za poslední dobu při demontáži demokracie dokázal. Nebylo toho málo. Vyzdvihuju tři „bonbónky“ a čtvrtý bonus. A chci být připravená.

Ještě v prosinci minulého roku schválil maďarský parlament kontroverzní Zákon na ochranu národní suverenity (kvůli němuž zahájila Evropská komise s Maďarskem řízení pro možné porušení unijního práva) s tím, že je namířen proti zahraničním vlivům v zemi. Ve skutečnosti šlo jen o další nástroj Orbánovy „neliberální demokracie“ namířený proti „nepřátelům režimu“ jako jsou („Západem“ a „Bruselem“ financované) neziskovky či několik málo zbývajících nezávislých médií v zemi, kde jich režim ovládá tři čtvrtiny. Tedy jinými slovy proti základním pilířům zdravé demokracie. Přestože se maďarští vládní představitelé zapřísahali, že svobody médií se zákon nijak nedotkne, už o půl roku později vyšla pravda najevo. Nově zřízený Úřad na ochranu národní suverenity zahájil důkladné vyšetřování zpravodajského portálu Átlátszó – jednoho z posledních nezávislých zdrojů informací v rámci maďarského mediálního prostoru. Nejedná se přitom o ojedinělý případ, tlak na zbývající nezávislá média je v Maďarsku soustavný. Už v roce 2020 se o tom přesvědčil nejčtenější online zpravodajský server index.hu. Spolu s vyšetřováním portálu Átlátszó se úřad zaměřil také na maďarskou pobočku Transparency International – respektované mezinárodní protikorupční organizace, která ve svém indexu korupce Maďarsku přisoudila první příčku ze všech států EU! Orbánův režim totiž na extrémní míře korupce a klientelismu stojí a pochopitelně není rád, když na to někdo upozorňuje.

Orbán a jím vedená vládní strana Fidesz se rádi prezentují jako ochránci „tradiční rodiny“ (zejm. před LGBTQI+), národa a maďarské suverenity před zahraničními vlivy a migrací. Orbánovi lidé přitom dlouhodobě aktivně působí v zemích jako je Slovensko, Polsko či dokonce v USA, navazují tam vztahy s (leckdy krajní) konzervativní pravicí a snaží se ovlivňovat vnitřní záležitosti jiných států. Tedy přesně to, co Orbán tak hlasitě kritizuje. Specialisté Fideszu na volební kampaně prokazatelně pomáhali a pomáhají podobně smýšlejícím ultrakonzervativním stranám s volebními kampaněmi.

Skrze skupování a zakládání nových regionálních médií v sousedních zemích s početnou maďarskou menšinou exportuje Orbánův režim svou propagandu a dezinformace do sousedních zemí. Doporučuji tuto studii. A nejen tam. Maďarská ultrakonzervativní propaganda šíří homofobní lži podle putinovských manuálů a podněcuje tak zločiny z nenávisti proti LGBTQ+ komunitě po celé střední Evropě včetně České republiky. K šíření maďarského vlivu v ČR a na Slovensku včetně záměrného šíření dezinformací doporučuji tuto nedávnou studii.

V otázce „tradiční rodiny“ se Orbánův režim ztrapnil, když byl jeho europoslanec József Szájer nachytán, kterak v Bruselu v průběhu pandemie Covid-19 prchá po okapu z nepovolené sexuální party 25 mužů. Úsměvnou tečku za tímto zjištěním představuje fakt, že právě právník Szájer byl jedním z pomyslných „architektů“ kontroverzní nové Ústavy Maďarska, která skrze pasáž o ochraně rodiny a manželství mimo jiné například zapovídá sňatky homosexuálních párů. Ačkoliv to zdaleka nebyla jediná podobně absurdní kauza, nenávistné výpady vládního Fideszu proti komunitě časem dále zintenzivněly, a to jak v rovině verbální tak legislativní.

Když pak vyšlo najevo, že bývalá maďarská prezidentka Katalin Novák udělila skandální neveřejnou milost osobě, jež byla komplicem hlavního obviněného v případu zneužívání chlapců v dětském domově, vypukly rozsáhlé celorepublikové protesty Mimochodem, tuto milost také kontrasignovala exministryně spravedlnosti Judit Varga, další bojovnice za ochranu dětí prostřednictvím omezování práv LGBTQ+ komunity. Kauza skončila rezignací obou dam z jejich funkcí v únoru 2024. Politika Fideszu však zůstala i nadále neměnná.

Nyní však Orbán přišel s něčím, co dalece překonává jeho šokující s nikým nekonzultovanou červencovou „mírovou cestu jménem EU“ do Kyjeva, Moskvy a Pekingu. Ochránce národní suverenity se totiž rozhodl, že Maďarsko a s tím i celý schengenský prostor otevře mj. občanům Ruska a Číny – tedy zemí, které proti zemím EU a NATO vedou vlivovou kampaň a které pohrdají západními hodnotami, přičemž pošlapávají lidská práva a svobody. Začalo to koncem července speciálním programem zjednodušeného vstupu do země pro „gastarbeitery“ z několika zemí včetně Ruska a Běloruska a jejich rodiny. Přicházející dělníci přitom nemusejí ani prokazovat na jakou konkrétní pracovní pozici do země přicházejí a dostanou výjimku ze standardní bezpečnostní kontroly.

Maďarská vláda svůj program obhajovala usnadněním dostavby maďarské jaderné elektrárny Paks ruskou firmou Rosatom. Na tuto stavbu si mimochodem maďarská vláda půjčila od Ruska 10 miliard EU. Obavy ze zneužití programu ke špionáži na sebe nenechaly dlouho čekat. K tomu připočítejme maďarsko-čínskou dohodu o pobytu čínských policistů v Maďarsku, kteří mají oficiálně dohlížet na čínské dělníky pracující na megalomanském projektu rychlostní železnice Budapešť-Bělehrad. To, že se tím pro Čínu krom sledovacích technologií otevírají možnosti, jak si například vyřídit účty s disidenty v evropském exilu je nasnadě.

Tím však celý příběh nekončí. Nedlouho po oznámení programu usnadnění vstupu dělníkům z Ruska, Běloruska a dalších zemí, přišla Orbánova vláda s tzv. „zlatým vízovým programem“. V rámci něj získá každý, kdo si v Maďarsku koupí nemovitost v minimální hodnotě 500 000 EUR, nebo si pořídí investiční certifikáty realitního fondu registrovaného u Maďarské národní banky v hodnotě alespoň 250 000, nebo poskytne veřejné vysoké škole v Maďarsku dar ve výši alespoň 1 milion EUR, na 10 let právo pobytu v Maďarsku (a tím i v celém schengenském prostoru)! Tato nabídka opět platí i pro občany agresorského Ruska a jeho vazalského Běloruska nebo třeba Číny. Jakoby vstup do schengenského prostoru v období rostoucího mezinárodního napětí byl nějaká hra ve stylu „Kup si vstupenku do Schengenu“.Nepřátelským státům EU a NATO se otevírají ještě širší možnosti špionáže a vlivového působení. A dveřníkem tohoto vlivu není paradoxně nikdo jiný než „ochránce národní suverenity“, „nepřítel migrace“ a „odpůrce zahraničního vměšování“ Viktor Orbán.

K tomu připočtěme skutečnost, že se už v roce 2021 – ještě před ruskou agresí na Ukrajině – staly počítače maďarského ministerstva zahraničí terčem rozsáhlého útoku ruských hackerů, kdy došlo k odcizení tajných spojeneckých informací. Zpravodajský server Direkt 36 později zjistil, že Orbánův ministr zahraničí Peter Szijjártó o tomto útoku věděl, ale snažil se jej ututlat. Navíc koncem téhož roku převzal z rukou svého ruského protějška Sergeje Lavrova Řád přátelství.

Maďarsko se pod vedením V. Orbána stalo černou dírou evropské bezpečnosti a otevřenou bránou ruskému a čínskému vlivu v Evropě – včetně rozsáhlých možností špionáže a sabotáží. Spojenci v rámci Severoatlantická aliance již s Maďarskem proto dokonce nesdílejí některé strategické informace. Pokud nebudeme urychleně a adekvátně reagovat na tyto jednoznačné bezpečnostní hrozby, dáme nepřátelům naší svobody do rukou trumfy. Tím spíše, že i u nás a na Slovensku máme Orbánovy kamarády a obdivovatele. Je vůbec možné Maďarsku odebrat předsednictví Radě EU, které aktuálně má? S takovou variantou stávající smluvní rámec EU nepočítá, Maďarsko by se muselo předsednictví dobrovolně vzdát. Co je spíše ta cesta: Unie i NATO musí využít veškerých politických, diplomatických a ekonomických nástrojů, které mají, k tlaku na maďarskou vládu, neboť nelze benefitovat z evropských peněz a programů ani z aliančních výhod a přitom aktivně pošlapávat hodnoty a bezpečnost svých spojenců. Nemůžeme před tím zavírat oči a tvářit se, že jde o maďarskou vnitropolitickou záležitost. Jde o bezpečnost nás všech.

A proto se Maďarsku věnuju, proto tam jezdím, proto mi stav jeho institucí a společnosti není lhostejný. Moje prababička byla Maďarka, v naší kotlině jsme historicky i příbuzensky různě provázaní, a nyní je to i laboratoř možného rozkladu Evropské Unie. Přitom z hlediska celého světa jsme relevantní pouze jako celek. A o to, zda jako funkční celek, jako prosperující a bezpečná Evropa obstojíme, se nyní hraje právě i v Maďarsku.