Duším české komunity shořel v rumunském Banátu dům. Krajané seniorům pomáhájí zpět na nohy

„Hlavně Josif vždy stál jako přirozený vůdce v čele kolektivů a ve vyšším věku potom v čele obce. V Rumunsku, a zrovna v Eibenthálu, se oba narodili. Verunka mu vždy stála podpůrně při boku. Jejich předkové se dostali do Rumunska před 200 lety. Minulý týden jsem se vrátil z Rumunska, kde jsem se s požárem postiženými Nedvědovými osobně potkal a podmínky takto získané pomoci jim vysvětlil,“ začíná povídání o manželích Nedvědových Vilda Dvořák, zakladatel sbírky na Znesnáze. Poznal je na začátku 90. let, kdy ještě neměl cestovku a do krajanského Banátu vozil různé formy humanitární pomoci.

Do toho božího krajanského světakouta na začátku devadesátých let nevozil žádné turisty, ale především účinnou pomoc. Po krvavém převratu v Rumunsku totiž zkolabovalo celé hospodářství. Lidé si sice v mnoha vesnicích zvládli vypěstovat to nejnutnější, ale zoufale chyběl cukr, kvasnice, koření, káva, základní léky, dětské oblečení, ale třeba i tehdy těžko dostupné žárovky. „Tehdy jsme do Banátu dováželi i divadelní soubory, např. Studio Dům Evy Tálské při brněnském Divadle na provázku, a pořádali zájezdy pro banátskou mládež do Československa, do země jejich předků. Jedněmi z těch, kdo tehdy ochotně a obětavě pomáhali, byli Josif a Verunka Nedvědovi z Eibenthálu. Dnes už jim je přes 80 let. A právě letos, 1. května, zažili místo oslav lásky zkázu. Obnova domu do obyvatelného stavu vyjde minimálně na 500 000 Kč. Pokud můžete a chcete přispět, pomůžete dobré věci, celému Banátu – a hlavně vrátíte domov dvěma obětavým duším, které byly a jsou důležitou součástí místní komunity,“ vyzývá a předem děkuje všem dárcům.

Co se stalo ?

V pátek 2. května 2025 v časných ranních hodinách jejich dům zachvátil ničivý požár a v 6:30 ráno se vesnice probudila v kouři a zoufalství. V noci začal jiskřit elektrický jistič na dvoře tak mohutně, že se rozhořelo blízké seno a oheň domov starých manželů zcela zničil. Díky rychlé reakci hasičů se podařilo zabránit větším škodám v okolí. Celá komunita prokázala obrovskou solidaritu a jednotu. Teď jsou Nedvědovi u své dcery v jejich rumunské střediskové obci Dubové, kde je o ně dobře postaráno. Přesto se už obrovsky těší domů, do svého opraveného domečku při kostele v centru Eibenthálu. Vilibalda s Verunkou a Josifem spojuje krom jiného láska ke kočkám, kterých byl jejich dům plný. Všechny požár přežily, žijí teď v provizorním přístřešku v průjezdu domu a Nedvědových, kam je druhá dcera chodí denně krmit.

Josif a Verunka Nedvědovi byli duší České komunity a dodnes jsou jejími pilíři

„Josifovi a Verunce chceme společně pomoci s obnovou jejich domova – aby mohli důstojně dožít tam, kde to milují, kde mají své kořeny a kde strávili celý život. Přesazení z jejich domova, ze známého prostředí, by bylo pro ně v 81 letech velmi těžké,“ vzkazují zakladatelé sbírky , která je určená na opravu domova, na materiál, základní vybavení a zajištění potřeb v náhradním bydlení v době rekonstrukce.