Článek
Nemocnice a výzkumná centra aktivně hledají dárce stolice pro fekální transplantace (metoda FMT), které léčí závažná střevní onemocnění, např. Clostridium difficile. Dárcem se může stát většina z nás. Dárcovství je často finančně kompenzováno, nutné je však přísné vstupní testování. Dárci musí být velmi zdraví, nemohou pravidelně užívat léky a nesmí pracovat ve zdravotnictví (z důvodu nutné přísné kontroly přenosu bakterií). Před přijetím dárce prochází vstupními prohlídkami, odběry krve a mikrobiologickým vyšetřením stolice, které se po 3 měsících opakují. Stolice se používá k léčbě závažných střevních zánětů (klostridiová kolitida).
Může stát náš mikrobiom za rozvojem demence? Jak se o něj starat, brát nebo nebrat probiotika, má smysl si nechat otestovat mikrobiom? Spousta zajímavých otázek a ještě zajímavějších odpovědí, které přinesl sobotní pořad České televize Hyde park civilizace s hostem Jakubem Hurychem - klinickým mikrobiologem z ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a fakultní nemocnice Motol a Homolka.
V jediném gramu stolice je sto miliard mikrobů. Desetkrát víc, než kolik je lidí na celé planetě.
Proč darovat svou stolici?
Transplantace stolice sice zní jako něco poměrně odporného, ve skutečnosti se ale jedná o velmi moderní metodu, jak vyléčit poškozenou střevní mikroflóru. Tomuto tématu se věnuje molekulární biolog Justin O'Sullivan, který pracuje na univerzitě v Aucklandu. Publikoval i rozsáhlou práci, v níž popisuje, jak fascinující téma to je – a jak moc může tento druh transplantace pomoci nemocným. Podle jeho výzkumu je střevní mikrobiom pro každého člověka jedinečný, je stejně unikátní jako třeba otisky prstů. Je ale zásadní o něj dobře pečovat. Až věda objeví možnosti jak vylepšit úspěšnost transplantace stolice, možná ji začne zkoušet u chorob, které bývají s mikrobiomem spojované – jako je třeba Alzheimerova nemoc, skleróza nebo astma.
Co to vlastně je mikrobiom
Na každou lidskou buňku v těle připadá až 10 buněk jiných organismů. Většina těchto buněk se nachází v našem tlustém střevě, které je považováno za nesmírně složitý ekosystém s biliony virů, bakterií, archeí a eukaryot (mezi ně patří prvoci, helminti a mikroskopické houby). Pro jejich označení se používá souhrnný pojem mikrobiom. Ten ale zahrnuje pouze bakteriální složku, která je doposud nejvíce prostudovaná a zdá se velmi důležitá. Navíc tyto bakterie tvoří ekosystém, v němž reagují nejen mezi sebou navzájem, ale velmi důležitým aspektem jsou i vzájemná působení s hostitelským organismem, především jeho imunitním systémem. Současné studium mnoha organismů střevního ekosystému, zejména bakteriálních komunit, ukazuje, že právě ty zastávají významnou roli v mnoha aspektech lidského zdraví, která byla donedávna přehlížena.
Tyto střevní organismy se považují za tzv. „staré přátele“, kteří osidlovali trávicí trakt člověka od samého počátku jeho evoluce, a zejména během první epidemiologické transmise (neolitické revoluce), kdy lidé změnili způsob života na usedlejší, začali se věnovat zemědělství a domestikaci zvířat. Mnozí z těchto „starých přátel“ si vyvinuli s lidským organismem blízký, možná lze říci až symbiotický vztah, a začali ovlivňovat především náš imunitní systém, zvláště jeho vývoj v dětském věku a imunoregulaci v dospělosti. Jen bakterií v lidském mikrobiomu je 1014, celý váží asi půl kilogramu.
Střeva jsou často označována jako „druhý mozek“ (tzv. enterický nervový systém), protože obsahují více než 100 milionů neuronů, které intenzivně komunikují s mozkem v hlavě a řídí trávení. Tento systém ovlivňuje náladu, emoce, imunitu a celkovou vitalitu. Zdraví střevního mikrobiomu je klíčové pro psychickou pohodu a fyzické.
Jedním ze zákroků, kdy transplantace stolice pomáhá nejčastěji, je průjmové onemocnění způsobené bakterií Clostridium difficile. To člověka napadá nejčastěji v situaci, kdy je běžná střevní flóra poškozená antibiotiky. V takovém případě se mohou tyto bakterie, které normálně přebývají v těle, přemnožit a ve velkém množství uvolňují mnoho toxinů způsobujících nadýmání, zácpu a průjmy, vše spojené se značnými bolestmi břicha. Některé případy končí i smrtí. Fekální terapie má ale velkou budoucnost třeba i jako podpůrná léčba při rakovině.
Darovat stolici chtěly v Česku už stovky lidí. Přísnými kritérii prošlo minimum z nich
Za dva roky fungování centrální Dárcovské banky stolice chtěly přispět „svou potřebou“ stovky lidí. Jak zjistil Radiožurnál v létě loňského roku, pravidelnými dárci se kvůli přísným kritériím nakonec stalo pět z nich. Překvapivě samé ženy, sportovkyně, které se o sebe výrazně starají. V mrazících boxech v pražské Thomayerově nemocnici se upravená stolice uchovává pro pacienty s těžkými záněty střev. Než se hnědý obsah v průhledných nádobkách dostane do mrazicího boxu s minus 80 stupni Celsia, projde úpravou. Vše ovšem začíná na WC v pohodlí domova dárce prostřednictvím speciální a jednoduché sady na odběr.
Ideální by bylo, kdyby dárce nebral celý život antibiotika, minimálně posledních deset let. Nevhodní jsou i dárci s bezlepkovou dietou. Vegetariánství nebo veganství nevadí
Jsme to, co jíme. V případě zdravých střev je třeba dodržovat několik zásad. „Je úplně jedno, jestli budeme vegani, vegetariáni, omnivoři nebo cokoli. Důležité je, abychom měli tu diverzitu rostlinných potravin,“ říká lékař Hurych. Zelenina má podle něj více prebiotik, která jsou důležitá pro „vykrmování“ mikrobů. Měli bychom jí v našem jídelníčku dávat přednost spolu s třicítkou dalších rostlinných potravin týdně.
Fekální mikrobiální transplantace se zatím používá jen při léčbě klostridiové infekce. Pacienti při ní trpí opakujícími se těžkými bakteriálními záněty ve střevech, mají akutní průjmy a nekontrolovatelně hubnou. Výsledek je excelentní, efekt je asi 90 procent. Principem léčby je obnovit poškozenou střevní mikrobiotu. Ve Fakultní Thomayerově nemocnici měli lékaři například pacientku, které se onemocnění vrátilo jedenáctkrát, zhubla 25 kilogramů a nebyla schopná běžného života. Po fekální transplantaci se vyléčila.
Upravenou stolici dostávají pacienti buď hadičkou přes nos, která vede skrz jícen do dvanáctníku nebo je možné zavádění přes konečník. Ze strany pacientů je poptávka velká.
Za dávku pět tisíc. Ideálně pro dárce bez depresí
Dárce dostává za jedno úspěšné darování 5 tisíc korun. Podle přednosty Interní kliniky 3. LF UK a FTN Pavla Kohouta peníze pro dárce motivací nejsou, protože částka nahradí těmto lidem v podstatě jen ušlý zisk nebo cestovní náklady. Spíše jde o dobrý pocit a jakousi prestiž, v podstatě je to srovnatelné s dárcovstvím krve. Budoucnost fekální terapie je bezpochyby velká. Cíleně by se mohla přenášet určitá bakteriální společenstva v rámci širší palety diagnóz. Třeba i jako doplňková léčba při onkologické léčbě. Oblast se ale musí víc vědecky prozkoumat. Pacienti by totiž mohli s dávkou cizí stolice získat například nechtěně i „depresivní“ nebo „obezitogenní“ mikrobiom. Čímž narážíme na téma s označením Osa střevo – mozek, tedy na složitou obousměrnou komunikační síť, která spojuje centrální nervový systém.
Ilustrační obrázek
Mikrobiom není jen ve střevech. Máme ho po celém těle. Antibakteriální mýdla mu při nadměrném používání škodí
V trávícím traktu, hltanu, jícnu, žaludku, tenkém a tlustém střevě a konečníku… Mikrobiom je všude, kde přicházíme do kontaktu s vnějším prostředím, tedy i na pohlavních orgánech včetně vnějších rodidel. Počátek mikrobiomu dětí začíná vlastně už při porodu, prvním kontaktem s bakteriemi a mikroorganismy, které pak mají vliv na střevní mikrobiotu dítěte a na jeho život do budoucna. Jde o poševní a střevní bakterie, které miminko získává od maminky při vaginálním porodu. V případě porodu císařským řezem se dnes můžeme setkat i s tím, že se miminko hned po vyjmutí potře tampónem s tímto poševním mikrobiomem maminky, aby získalo své první prospěšné bakterie stejně jako u porodu vaginální cestou.
Mikrobiom je ale také v našich dýchacích cestách a na kůži. Mytím rukou ale nechce vyhubit mikrobiom kůže. Cílem je zbavit se nečistot, ve kterých mikroby jsou. Proto je důležitá informace pro všechny pečlivé - nadužívání antibakteriálního mýdla jen zvyšuje riziko infekce. Nejvíc mikrobiomů je ale rozhodně ve střevech. Je největší a nejlépe prozkoumaný. Je jakousi bariérou před nákazou střevními patogeny. Dobře složený mikrobiom funkcí plní obranné linie. Má významnou roli pro udržování integrity střevní stěny. Má extrémní funkci pro vstřebávání živin. Pokud nefunguje dobře, dostane se do organismu, co nemá a stoupá riziko autoimunitních onemocnění.
Antibiotika jsou pro lidský organismus zátěží. Ačkoliv účinně bojují proti bakteriálním infekcím, neumí rozlišit mezi škodlivými a prospěšnými bakteriemi. Jejich užívání má řadu negativních vedlejších účinků, z nichž k nejvýznamnějším patří právě narušení střevního mikrobiomu. Antibiotika zabíjejí přirozenou mikroflóru ve střevech, která je klíčová pro imunitu a trávení.
Klostridiových infekcí přibývá i kvůli častému používání antibiotik. Probiotika většinou problém neřeší
Antibiotika jsou bezesporu záchrana lidstva v mnoha ohledech. Jsou silná zbraň na infekční nemoci a svět bez nich už bychom vrátit určitě nechtěli. Nicméně pravdou je, že jsou v naší společnosti nadužívaná. Určená jsou primárně u infekčních chorob vyvolaných bakterií, nikoli k léčbě virových nemocí. Některá mají větší, a jiná menší negativní vliv na náš mikrobiom. Je třeba je používat správně a ne příliš často. Probiotika ovšem nejsou spásná a jejich doporučování praktickými lékaři při užívání antibiotik je podle lékaře Hurycha relevantní.
Alternativou můžou být ale i přírodní cesty, prostřednictvím stravy. I to je téma, kterému se sobotní vědecký pořad České televize ve své druhé polovině věnoval a rozhodně stojí za hodinu vašeho času.
