Jarní migrace žab začíná. Pokud peníze z ministerstva nedorazí, část populace skončí pod koly aut

Nejčastěji v tomto období na silnicích hynou ropuchy obecné. Putují velmi pomalu a navíc se při osvětlení reflektory aut zastaví a zaujímají výstražný postoj namísto útěku. Z dalších druhů bývá doslova decimován zejména skokan hnědý, přestože se pohybuje o něco rychleji. Provoz na silnicích je v tomto případě nebezpečný nejen pro jednotlivé živočichy, ale často i pro celé populace. V závislosti na druhu, nadmořské výšce a počasí obojživelníci hromadně migrují od konce února do poloviny května. Podle dosud získaných poznatků je provozem na silnicích více či méně ohroženo dvanáct druhů obojživelníků.

Co je jarní migrace žab

Je to klíčový přesun obojživelníků ze suchozemských zimovišť (lesy, pod pařezy) do vodních tůní za účelem rozmnožování. Probíhá v tomto období, hlavně za teplejších a vlhkých nocí. Ohrožuje je doprava, proto dobrovolníci budují zábrany a přenášejí je. Během jarního tahu musejí obojživelníci překonat často ohromné vzdálenosti. Skokan překoná v průměru 1 200 metrů a ropucha dokonce 1 700 metrů. O to smutnější je, když žába po překonání takové vzdálenosti, pro pokračování svého rodu, přijde o život na pár metrech asfaltové silnice.

Pozor na silnicích! 
Všechny druhy obojživelníků jsou svým rozmnožováním vázány na vodní prostředí, v němž dochází k vývoji vajíček a larev. Přesun k vodě je velice nebezpečný, protože cesta k vodě velmi často vede právě přes silnice. Vhodné vodní zdroje pro rozmnožování jsou stojaté vody – např. rybníky, umělá městská jezírka, mokřady a tůňky. V tekoucích vodách je riziko, že vajíčka a larvy budou pozřeny populací ryb. Samice a samci žab se přemisťují k vodě velice pomalu a v těsném fyzickém kontaktu, tzv. amplexus. Samec je menšího vzrůstu a drží se na hřbetě samice, dokud spolu nedorazí k vodě, kde dochází k vypouštění vajíček samicí a jejich okamžitému oplodnění samcem – vnějšímu oplození.

Už téměř 20 let zachraňuje i zapsaný ústav Suchopýr tisíce obojživelníků v Jizerských horách před krutou a jistou smrtí pod koly projíždějících aut. V lokalitě u Šolcova rybníku každé jaro migrují ropuchy, skokani a dva druhy čolků. Kromě skokana hnědého jde o druhy chráněné zákonem. Nachází se na okraji národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, která je od roku 2021 na seznamu světového dědictví UNESCO. Od roku 2008 do roku 2025 se díky dobrovolníkům a organizaci Suchopýr podařilo zachránit a bezpečně přenést 50 327 obojživelníků.

Pro některé druhy obojživelníků se migrační cesty nemění po celé generace, a proto je důležité tyto cesty monitorovat a zajistit opatření k jejich ochraně. Podél silnic se staví různé bariéry – například odchytové, kdy jsou instalovány plastové nebo plechové zábrany cca 30 cm vysoké, které žáby nasměrují do sběrných nádob, což mohou být části trubek, seříznuté plastové barely nebo kbelíky, odtud se přenáší k vodě. Trvalejší bariérou jsou naváděcí stavby - například betonové zábrany a ploty, které nasměrují obojživelníky k mostu nebo podchodu u silnice. Dalšími možnými opatřeními jsou odklon dopravy během kritického období jarních tahů a vytvoření objížďky nebo instalace dopravní značky Pozor výskyt žab.

Čekání na peníze od ministerstva životního prostředí

Každoročně bývala tato záchranná akce financována z podpory Ministerstva životního prostředí ČR. Letos však podle novinářky Lucie Fürstové zatím Suchopýr nemá žádnou informaci o přidělení podpory, a organizace tak zůstala bez prostředků na pokračování této důležité ochrany. Pokud se nepodaří postavit ochranné bariéry a zajistit každodenní přenášení žab a čolků přes silnici, pod koly aut zahyne významná část místní populace. Na zhruba kilometrovém úseku, kudy obojživelníci migrují, je totiž pouze jediný propustek pod silnicí.

Dobrovolníci žádají o pomoc veřejnost

Aby mohli členové Suchopáru zajistit přibližně 30 až 40 dní trvající záchrannou akci, která zahrnuje:

potřebují kromě času a energie také peníze. Práce probíhají každý den, a v době nejsilnější migrace dokonce dvakrát denně. Celkové náklady na zajištění celé akce jsou přibližně 170 000 Kč, které se spolu s novinářkou Lucií Fürstovou Suchopýr snaží sehnat prostřednictvím sbírky na dárcovské platformě Znesnáze. Každá pomoc pomůže zajistit, aby každoroční cesta obojživelníků k novému životu neskončila na asfaltu. Pomozte prosím zajistit, aby letošní žabí migrace neskončila tragicky. I malý příspěvek může rozhodnout o tom, kolik obojživelníků se letos dostane bezpečně k vodě.

Co ohrožuje obojživelníky v ČR?
Obojživelníci jsou dnes celosvětově nejrychleji mizející skupinou obratlovců. Více než třetina všech popsaných druhů obojživelníků má na Červeném seznamu IUCN (také Červený seznam ohrožených druhů) status ohrožený. Jedním z mnoha důvodů je vysoká citlivost jejich kůže na negativní změny prostředí (a proto jsou obojživelníci skvělými ekologickými indikátory), ke kterým dochází po celém světě.

Obojživelníci potřebují ke svému životu kvalitní vodní prostředí i souš. U nás jsou těmito negativními změnami krajiny např. vysoká intenzita a nadužívání chemikálií v zemědělství, vysazování jehličnatých monokultur, odvodňování mokřadů a celková devastace vodních ploch a toků. Krajina se pro obojživelníky stává neprůchodnou a zamořenou (nadbytek živin v půdě, přítomnost pesticidů a herbicidů). Také zvýšená hustota dopravy má obrovský negativní dopad na populace obojživelníků a je příčinou vysoké úmrtnosti. Populace obojživelníků negativně ovlivňuje i intenzivní chov ryb jako jejich největších predátorů a potravních konkurentů.

Zdroje:

https://www.ochranazvirat.cz/2020/04/01/jaro-obdobi-nejvetsi-migrace-zab-a-dalsich-obojzivelniku/

https://www.google.com/search?q=migrace+%C5%BEab&rlz=1C1VDKB_csCZ1097CZ1097&oq=migrace+%C5%BEab&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUyCQgAEEUYORiABDIICAEQABgWGB4yCggCEAAYogQYiQUyBwgDEAAY7wUyBwgEEAAY7wUyBwgFEAAY7wUyBggGEEUYPdIBCDE4NjlqMGo3qAIAsAIA&sourceid=chrome&ie=UTF-8#fpstate=ive&vld=cid:9b812528,vid:SyOzCQ7lT1w,st:0

https://www.krnap.cz/aktuality/tz-ridici-pozor-zacina-jarni-migrace-zab/