Kolín usadí šestimetrový kříž na vrchol staré skládky. Umožní poutníkům rozjímání s výhledem

První historickou linku kopce, tedy existenci vinohradu, se autoři rozhodli symbolizovat pomocí masivních dřevěných prvků. Druhou linku, období skládky, reprezentuje „šrot“ v podobě cortenové oceli. Jakkoli to zní divoce, návrhy jsou velmi decentní, důmyslné a s duchovní tématikou. Šestimetrový kříž na vrcholu, to bude nejen třešinka na dortu, ale také oříšek pro architekty. Ti se rozhodně místa, tedy staré skládky, nezalekli. Naopak ji využili a pustili se do práce. Poutní trasa polní cestičkou na kopec Vinice v sobě bude skrývat nejednu symboliku. Navazuje na tradici polabské krajiny označené kříži a kaplemi. Zároveň je prý bývalá skládka odpadu, která se skrývá pod kopcem, symbolem zla, které člověka v životě provází a zasahuje do něj, zatímco kříž, který v různé podobě doprovází na kopec, je symbolem vítězství lásky nad zlem a konečnosti lidského bytí. Těch skrytých symbolů je na Křížové cestě naplánovaných mnohem víc. Autoři pro poutníky plánují jakousi hádanku, aby byl jejich výstup zajímavější. Každý návštěvník tak bude moci v jednotlivých zastaveních hledat a interpretovat jejich význam.

Procházka i rozjímání budou umocněny 14 abstraktními zastaveními křížové cesty

Polabská krajina v minulosti oplývala rozcestníky, které obvykle tvořily boží muka a malé kapličky. Označovaly hranice pozemků, připomínaly události a příběhy daného místa. Mnohé již zanikly, jiné zůstaly, ale nové silnice narušily jejich původní význam. Katolická komunita zde v době postní pravidelně koná pobožnost křížové cesty. Lokalita byla původně známá pěstováním vinné révy. Svou vinohradnickou povahu získala opět v roce 1870 díky Františku Horskému, majiteli kolínského velkostatku. Bohužel však krátce po roce 1877 vinohrad zanikl. Celý kopec byl nejprve vybaven systémem drenáží, zakryt fólií a následně zasypán vrstvou ornice a zatravněn, čímž vznikla nová podoba této lokality.

Mladý architekt s velkou vizí

„Pocházím z vesnice 5km vzdálené od Vinického kopce a vzhledem k tomu, že tímto směrem z Kolína je to jedno z míst s nejlepším výhledem do krajiny, často jsem ho navštěvoval. Jde o místo zvláštní, lysý kopec tak pravidelného tvaru a s poměrně velkou rovnou plochou na vrcholu. Na začátku jsem ani netušil, že jde o bývalou skládku. Po výstupu z úpatí nahoru, který trvá asi tak jednu minutu, se zde člověk vždy zastaví, rozhlédne okolo a často začne přemýšlet. Strávil jsem nahoře i mnoho času s blízkými, kamarády a vzpomínek na Vinický kopec mám v hlavě tedy opravdu mnoho,“ popisuje svůj vztah k místu architekt Jakub Matyáš.

Myšlenka obohacení místa vzešla od vedení města Kolína a prvotní impuls přišel v roce 2019, kdy město začalo připravovat výtvarně-architektonickou soutěž Umělecké dílo pro Kopec Vinice. V té době byl studentem Fakulty architektury na ČVUT a takovou příležitost si nechtěl nechat ujít. Zajímavou podmínkou v zadání soutěže byl duchovní přesah díla: „Předpokládám, že to byl prvek, který jakožto člen poroty, přinesl do soutěže pan farář Halama. Koneckonců Římskokatolická farnost v Kolíně už tehdy pořádala křížové cesty právě na Vinický kopec. Šlo tedy o poměrně racionální úvahu, můj návrh postoupil do užšího výběru, ale vítězem soutěže se stala Stromová kaple architekta Františka Nováka. Vzhledem k tomu, že mi dění okolo soutěže jako rodákovi bylo blízké a zajímalo mě, účastnil jsem se tehdy prezentace návrhů a následných rozhovorů jak soutěžících, tak členů poroty. Zdálo se mi, že koncept křížové cesty měl i nadále velkou podporu a že jsem svým přístupem zaujal,“ vysvětluje cestu k unikátnímu projektu mladý architekt.

Po několikaleté odmlce způsobené pandemií město rozhodlo o dopracování návrhu Stromové kaple a jeho doplnění o křížovou cestu tak, aby dílo tvořilo jeden širší celek. Křížová cesta rozprostírající se v krajině měla gradovat směrem k vrcholu kopce a Stromová kaple se nabízela jako symbolický prostor pro dvanácté zastavení. Velkorysá myšlenka. „Do tohoto dialogu s architektem Novákem mě město přizvalo s cílem, abych zastavení umístil do krajiny a ztvárnil jejich přesnou podobu. Pan architekt Novák se věnoval Stromové kapli, já návrhu Křížové cesty a společně jsme se snažili najít průsečík a vytvořit ucelené dílo. Tak jsme se po letech dostali tam, kde jsme teď - fáze projektu č. 1, Křížová cesta,“ ohlíží se Matyáš. Architektura ho živí a zároveň nesmírně baví. Za navrhovanou podobou křížové cesty si stojí do poslední čárky. A přiznává, že stavět na bývalé skládce je opravdová výzva.

Poutním místo na hromadě skrytého odpadu

„Z racionálního úhlu pohledu převažují jednoznačně nevýhody - skládka je zabalena fólií a zakryta přibližně jeden metr zeminy. To komplikuje zakládání jednotlivých zastavení a jejich realizaci, protože na samotnou skládku není možné vjet s jakoukoliv technikou. To stejné platí pro ještě složitější realizaci Stromové kaple. Zároveň si ani nechci představovat, co všechno pod hlínou leží. Nicméně kombinace je to vskutku zvláštní, historicky vinice - skládka - křížová cesta a kaple. Pro nás jakožto architekty to byl zajímavý kontext, který jsme promítli do návrhu a jeho materiálového řešení tak, aby byl projekt ušitý místu na míru. Město Kolín jakožto vyhlašovatel celé soutěže přistupuje ke křížové cestě velmi pozitivně a samo uspořádalo na Znesnáze21 vlastní sbírku, která má k vzniku křížové cesty dopomoci,“ vysvětluje Jakub.

Důvodů, proč se na zasypaných skládkách prakticky nedá stavět, je tedy opravdu více než dost. Masa skládky stále pracuje, její obal nesmí být poškozený a to nejsou příznivé podmínky pro jakoukoli stavbu. Většinou jde pouze a prvky krajinného charakteru - lavičky, sezení, altánky, ale jiný projekt s duchovním přesahem v tomto kontextu nenalezli. Z celé křížové cesty se nad samotnou skládkou nachází jen 4-5 zastavení. Jedno z nich, v podobě 6m vysokého kříže na vrcholu, bude velkou výzvou: „Krásně to shrnul pan farář v propagačním videu a já s ním souhlasím. Křížová cesta je zároveň pojata velmi abstraktně a věřím, že pokud někdo narazí na prvních pár zastavení, bude to pro něj trochu hádanka. Její forma nechává prostor i pro vlastní představivost a pro vlastní pocity, které nemusejí být nutně náboženské. Snažili jsme se všichni o dílo s přesahem a o hezkou tečku za úspěšnou rekultivací a transformací celého místa. Zda tomu tak bude ukáže čas.“

V Česku stále diskutované téma využití skládek tady dostává nový rozměr

V Česku jsou tisíce kontaminovaných míst, na něž je potřeba si dát pozor a ideálně je také sanovat. V rámci tříletého projektu za 217 milionů korun jich bylo zaznamenáno 10 134. Zejména v průmyslových oblastech, jako jsou Moravskoslezský, Olomoucký a Středočeský kraj či severní Čechy. Vznikla ucelená celostátní databáze, která je veřejně dostupná a slouží jako důležitý podklad například pro obce při územním plánování, majitele pozemků, investory či realitní makléře. V naší zemi je využití skládek pro další stavby stále ještě tabu. Jsou ale výjimky, které můžou prolomit bariéry a otevřít nové možnosti.

Na kopci bude čekat odměna

„V návrhu křížové cesty je skryté překvapení, na které se velmi těším i já sám. Po vystoupání na vrchol kopce a shlédnutí směrem dolů se ukáže, že některá zastavení mají půdorysný tvar kříže, který je vidět pouze při pohledu shora. Zároveň je horní plocha těchto zastavení pokryta zrcátkem, takže při letních západech slunce, v době nejdelších dní v roce, se budou vršky těchto zastavení lesknout v krajině a házet jakási prasátka,“ láká budoucí poutníky architekt Jakub Matyáš. Každé zastavení bude navíc opatřeno laserem vyřezaným názvem. První historickou linku kopce – tedy existenci vinohradu – se autoři rozhodli symbolizovat pomocí masivních dřevěných prvků jako odkaz na sloupy držící vinnou révu. Druhou linku, období skládky, reprezentuje „šrot“ v podobě cortenové oceli.

Plány na výstavbu trvají už roky. Sbírka má pomoci realizaci nastartovat

„Jde o běh na dlouhou trať a dnes je to už 6 let od vyhlášení výsledků soutěže. Mnohokrát jsem projekt považoval za vyhořelý, ale díky vytrvalosti všech stran se stále vrací a šance na úspěšnou realizaci je dnes poměrně vysoká. Projekt je v rukou města a jeho další vývoj se bude odvíjet primárně dle jeho kroků,“ říká architekt Matyáš. Kopec Vinice dnes slouží jako oblíbená výletní destinace. Po dokončení kaple získá i duchovní a estetický rozměr se symboly kříže. Materiály byly záměrně vybrány tak, aby časem získávaly patinu a stárly společně s okolím.

Na společnou cestu k cíli se vydali ti, kteří si přejí vybudovat místo pro ztišení, modlitbu i zastavení v každodenním shonu. Příspěvky ze sbírky budou využity na vybudování konkrétních zastavení křížové cesty a na podporu projektu jako celku. Město Kolín zároveň zajistí potřebné zázemí a mobiliář, jako jsou nové lavičky, rozcestník, stojan na kola a zvonička. „Společně tak vytvoříme ucelený prostor, který bude sloužit všem,“ uzavírá kolínský architekt Jakub Matyáš.