Článek
První republika byla obdobím velkých změn. A to i v přístupu jejích obyvatel k vlastní tělesnosti a sexualitě. Do doby, kdy se o sexu zásadně veřejně nemluvilo, přichází (ve 20. letech) do škol sexuální výchova. I když tehdy se jí říkalo „pohlavní“. Samozřejmě odděleně chlapci od děvčat, s příklady zásadně pouze z fauny a flory. Obecně se mělo za žádoucí, aby mládež pohlavně dospívala co nejpozději. Docílit se toho mělo otužováním, nepřejídáním se, častým pobytem na čerstvém vzduchu… a hlavně bylo třeba zamezit onanii, ta byla zcela nepřípustná!
Sexuální vzrušení ženy bylo považováno za nesmysl. Sex pro ni měl být jen nepříjemným zážitkem.
„Onanie způsobuje těžké celoživotní následky“
Po dlouhá léta se na samohanu nahlíželo jako na neřest, které podrývá životní sílu. Církevní autority ji považovaly za zvrhlost a jako lék doporučovaly časté rozjímání, modlitby a zpověď. Na konci 19. století vyšla kniha v ceně 70 haléřů s názvem Samohana a její následky, která říkala, jak střežit své děti a svěřence. Tajný hřích mládeže podle ní pocházel z bujarosti a předrážděnosti, čemuž měla zabránit nekořeněná strava, fyzické vyčerpání a spaní v nepohodlné posteli. Medicína označovala onanii za patologické chování, které způsobuje těžké celoživotní následky. Do všeho se vložil spisovatel Bohuslav Brouk, který tvrdil (r.1935), že jestliže se nic nenamítá proti tomu, že lidé nejsou sto odříkati se jídla, není možné nic namítat, že nechtějí si odříkat sexuálních rozkoší. Rozhodně odvážné v té době tvrzení. V meziválečných letech už nabízela poučení řada knih zejména pro domácí hospodyňky. Od roku 1922 vycházel v pardubickém nakladatelství Osvěta lidství časopis Láska a pohlaví. Například s článkem Kniha statečné ženy Jana Václava Rosůlka:
Společnost naše vlivem tradic náboženských má fixní ideu, že žena jest ponížena sexuálním obcováním. Proto ženina výchova je vedena v této nesprávné tradici. Jakoby nikdo netušil, že žena má pravidelná rytmická sexuální vlnění, která jí zajišťují nejen požitek, ale i přírůstek zdraví a vitality. Názor, že pouze zvrhlé ženy mají spontánní sexuální projevy, nutno nazvati absurdním -
Vznik oboru sexuologie
Společnost se tedy v tomto směru rozdělila na konzervativce a modernisty. Uspokojení intimních tužeb se pozvolna začal přikládat patřičný význam. Doba po první světové válce dala vznikanou novému oboru – sexuologii. V roce 1919 vznikl v Berlíně sexuologický institut, který pracoval na rozšíření a osvětě antikoncepce, léčbě pohlavních chorob i emancipaci žen. Právě zde vznikl i termín transsexualita. Vyšetření v institutu měla také dánská malířka Lili Elbe, která jako jedna z prvních tehdy podstoupila změnu pohlaví (Dánská dívka).
Lili Elbe
Zachování panenství do svatební noci byla nutnost. Muži si chodili pro zkušenosti do vykřičených domů
Samozřejmostí bylo, že žena vstupovala do manželství jako neposkvrněná panna. Naproti tomu od muže se očekávalo, že do něj bude vstupovat s prvními sexuálními zkušenostmi. Ano, tady nám to moc nezapadá do praktického ukotvení, ale řešení se našlo - o panictví přišli mladí muži v náručí prostitutky. Šlo o jakýsi přechodový rituál od chlapectví k mužství.
Samozřejmě - pouze z manželského lože se mohly rodit děti. Ačkoli první světová válka znamenala demografický pokles, přesto přišla na přetřes otázka - rodit či nerodit? Na konci 18.století anglikánský pastor pravil, že lidstvo roste rychleji než prostředky jeho obživy a tak jedinou cestou k záchraně jsou pozdější sňatky a pohlavní zdrženlivosti. Jedinou tehdejší povolenou formou antikoncepce byla metoda počítání plodných a neplodných dnů. Jenže brzy se ukázalo, že pouhý apel na zdrženlivost nestačí a tak ve 20. letech začala vznikat zařízení na konzultaci reprodukce. Tu nejslavnější založila v New Yorku průkopnice antikoncepce, feministka Margret Sangerová. Po jejím vzoru v roce 1932 vzniká i u nás Zdravotní ochrana ženy.
Jedinou ochranou proti početí byly do té doby doporučované výplachy pochvy, speciální pasty, rozpustné kuličky nebo vložené houbičky. Pesary, které znaly už staří Egypťané (vyráběné z krokodýlího trusu a medu) nahradila definitivně hormonální antikoncepce až v 60. letech.
Obal kondomů Primeros dokazující mezinárodní úspěch značky – jsou zde uvedena zastoupení v Praze, Drážďanech, Vídni, Londýně a Chicagu.
Zlatý věk kondomů
Ochrana, kterou znali tehdejší pánové, pocházela z vysušených zvířecích střev. Před použitím ji bylo třeba kvůli změknutí namočit v mléce a následně připevnit provázkem. A když bylo „po všem“ důkladně umýt a připravit tak k dalšímu použití. Až právě v období první republiky přišel zvrat - zlatý věk kondomů! Vulkanizované gumy a latex znamenali úplnou revoluci. A Česká republika v tomto směru hrála prim.
Primeros!
Primeros byla ochranná známka pro prezervativy zaregistrovaná v roce 1909 pražským obchodníkem, který předběhl konkurenci o celých 15 let. Židovský obchodník Gustav Schwarzwald se stal legendou a strůjcem změn. Přesto se někteří zákazníci styděli dojít si pro kondomy do krámu, tedy lékárny nebo drogerie, kde se prodávaly. A tak vznikla donášková služba, která jim je dopravila až domů. Dalším fenoménem byl obchod HYDIKO - dům moderní hygieny v pražské Spálené ulici, kde František Trefný prodával vše - od hygienických pomůcek až po ty erotické. Vznikly i první „peprné tiskoviny“ a lechtivé obrázky, ty se ale legálně sehnat nedaly. Podle paragrafu 516 trestního zákona hrozil za distribuci půl rok až rok ve vězení. V roce 1933 byla kvůli zamezení šíření pornografie zavedeno i zvláštní ustanovení malého tiskového zákona, tedy seznam zakázaných knih a písní. Nesměla s nimi přijít do styku zejména mládež a „nedostatečně vzdělaní“.
Sexuální nocturno (1931) od Vítězslava Nezvala je poetická, surrealisticky laděná autobiografická próza, která reflektuje autorovo dospívání a sexuální probouzení během studií na gymnáziu v Třebíči. Dílo kombinuje vzpomínky na maloměstskou atmosféru s introspektivními obrazy erotických fantazií, úzkosti a objevování sexuality.
Dalšími průkopníky tématu sexuality byl například Vítězslav Nezval se svým „lechtivým čtením“ Sexuální nocturno, nebo film Extáze (1933) Gustava Machatého. První film, který znázornil ženský orgasmus. Režisér natočil i alternativní verze erotických scén, prozřetelně, pro jistotu. Ačkoli byl film kritiky velmi dobře přijat, papež ho odsoudil jako pornografický. V Československu ale snímek nečekaně „prošel“.
O tom, jak bylo téma sexuality za první republiky plné rozporů se dozvíte v jednom z nejnovějších dílů seriálu Českého rozhlasu Dvojka Toulky první republikou, který jsem právě doposlouchala a nemůžu nic než doporučit. Tohle Dvojka prostě vážně umí!
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pornografie_v_%C4%8Cesku
https://www.mujrozhlas.cz/toulky-prvni-republikou/47-zhasnout-ruce-na-perinu-aneb-prvorepublikovy-sex
https://cs.wikipedia.org/wiki/Primeros
