Článek
Oběti domácího násilí se o útěk či definitivní opuštění partnera pokoušejí opakovaně. Studie uvádějí, že v průměru oběť potřebuje 7 pokusů, než se jí podaří od násilníka trvale odejít. Moment definitivního rozhodnutí je nejnebezpečnější fází. Až 75 % vražd souvisejících s domácím násilím se odehrává v době rozchodu nebo po něm. Tohle nejsou hezká čísla a už vůbec nejsou hezké příběhy lidí, které je žijí. Útěk je často nemožný kvůli izolaci, ekonomické závislosti (finanční zneužívání se vyskytuje v 99 % případů), strachu o děti (hrozba, že násilník získá péči) nebo strachu z eskalace násilí.
Situace v Česku
Každý rok policie eviduje kolem 1 200 případů vykázání násilné osoby z domácnosti. Přibližně 500 případů dosahuje úrovně trestného činu. Orgány sociálněprávní ochrany dětí řeší ročně okolo 2 500 situací, kdy dochází k domácímu násilí v rodinách, kde vyrůstají děti. Přesto zůstává řada případů skrytá – odborníci odhadují, že s domácím násilím má zkušenost 17–40 % populace. Z toho téměř 30 % žen a 12 % mužů. Na policii se ale obrátí jen zhruba každá pátá oběť, a to hlavně tehdy, když násilí přeroste do vážnějších forem. Mnoho obětí váhá, bojí se nebo neví, kam se obrátit. Násilí pak často eskaluje – od ponižování a výhrůžek až k fyzickým útokům nebo tragickému konci. Pokud se nacházíte v nebezpečí, je třeba hned v úvodu říct, že existují v ČR specializované organizace (například Bílý kruh bezpečí, Intervenční centra v každém kraji , NeNa, ROSA, ProFem a Acorus, kteří se dlouhodobě věnují pomoci obětem a poskytují bezplatnou pomoc a bezpečné plánování útěku). Tím nejdůležitějším prvním krokem je odhodlání a jistota, že v tom nejste sami! Tím druhým ujištění, že říct si o pomoc je v pořádku. Je to často jediná cesta k reálné záchraně. Ví to už i Pavlína…
To nejdůležitější je teď najít nový bezpečný domov
„Jsem samoživitelka, mám malou dcerku a v současné době jsem těhotná. Bohužel čekám dítě s partnerem, který mě dlouhodobě fyzicky i psychicky týral. Situaci aktivně řeším se soudem, OSPODem i intervenčním centrem. Kvůli obavám o své zdraví a bezpečí dcery jsem od něj odešla, přesto se stále necítíme v bezpečí. Bývalý partner ví, kde bydlíme, a strach z toho, že by nás mohl znovu vyhledat, je naší každodenní realitou,“ svěřuje se Pavlína se svými obavami. Současné bydlení pro maminku s dcerou není bezpečné ani psychicky únosné.
„Moje dcera zde není klidná, bojí se a já mám velké obavy o nás obě, zvlášť s ohledem na mé těhotenství. Velmi bych si přála přestěhovat se na místo, kde bychom mohly začít znovu a žít bez strachu. Bohužel naše finanční situace to momentálně neumožňuje,“ vysvětluje Pavlína důvody založení sbírky na dárcovské platformě Znesnáze. V této situaci nemá dostatek prostředků na zaplacení vysoké kauce a nájemného, které jsou pro nové bydlení nezbytné. Přestože se snaží situaci řešit všemi dostupnými cestami, bez pomoci zvenčí to nezvládne. Obracím se proto s prosbou o pomoc na veřejnost: „Znamená pro nás šanci na klidnější a důstojnější život bez strachu z násilí. Děkuji vám za čas, který jste věnovali přečtení mého příběhu, i za jakoukoli pomoc či podporu,“ vzkazuje s vděčností.
Jednou z charakteristik násilných vztahů je potřeba velké kontroly. A s tím se dost často pojí izolace, zkraje může vypadat docela neškodně. Kamarádům na tobě nezáleží, tahle kamarádka tě pomlouvá, tvoje máma mi nerozumí, nepojedem tam… Pomalu ale jistě násilník dosáhne toho, že oběti výrazně omezí kontakty s okolím a tak má ještě méně šancí získat zpětnou reakci na to, co je ještě normální a co rozhodně ne.
Syndromu vařené žáby
Když hodíte žábu do hrnce s vařící vodou, nenechá si to líbit a vyskočí. Ale když ji vložíte do studené a vodu budete pomalu zahřívat, neuvědomí si hrozící nebezpečí, z hrnce nevyleze a uvaří se. Převedeno na domácí násilí - kdyby muž brutálně zbil partnerku po týdnu vztahu, žena odejde asi bez váhání. Ale když on svoje chování pomalu stupňuje, je těžší tomu postavit hranici. Navíc mají za sebou nějakou historii vztahu, majetek, děti – a to se mosty pálí daleko hůř. K dynamice násilného vztahu patří i to, že muž například slibuje, že už se to nebude opakovat, svého chování lituje. Nebo naopak vyhrožuje odvezením dětí, a dalším násilím. Návraty domů pak můžou lidé z okolí vnímat jako její selhání. Nevidí, že se žena vrátila, aby si zajistila bezpečí. Často ale nemá vyhráno ani žena, která se odhodlá situaci řešit. U policie, u OSPODu, u soudu. Opět nemusí naplňovat představu o typické oběti, ta se přece nápravy nedomáhá. Falešné představy panují i o násilných mužích. Agresivita některých je sice dobře rozpoznatelná, ale velké procento násilníků má dvojí tvář. Jednu pro okolí a druhou doma. Kdybyste je potkali, neřekli byste to do nich. Často jsou dobří manipulátoři a vědí, jak zapůsobit na druhé, laskavě, až úlisně. Mnohdy sami tvrdí, že jsou obětí domácího násilí a zpochybňují psychické zdraví partnerky.
Orgány sociálněprávní ochrany dětí řeší ročně okolo 2 500 situací, kdy dochází k domácímu násilí v rodinách, kde vyrůstají děti.
Univerzální rada pro všechny týrané ženy neexistuje. Pomoc ano
Skvělým pomocníkem v samém začátku je bezplatná aplikace Bright Sky, původně z Anglie, upravená na naše podmínky a v češtině. Díky ní se snadno zorientujete v tom, kdo je oběť domácího násilí, najdete kontakty na pomáhající organizace a jiné užitečné údaje. Rychle a srozumitelně poradí jak obětem, tak vám, kdo nechcete jen přihlížet nebo zavírat oči. Zásadní je naslouchat a nesoudit. Zeptejte se, co by dané ženě pomohlo a nabídněte jí pomoc. Každoročně zemře několik desítek žen rukou svého partnera, manžela, přítele… Možná jste to právě vy, kdo ztrátě kamarádky, mámy nebo dcery pomůže předejít.
1. 7. 2025 vstoupil v platnost nový zákon, který vůbec poprvé přináší jasnou, jednotnou definici domácího násilí
Nejde ale jen o samotné vymezení pojmu. Jde o komplexnější přístup k ochraně obětí a reaguje na dlouhodobé problémy, které český systém v této oblasti má. Slovní spojení „domácí násilí“ známe ze zákonů, z médií i z běžné mluvy. Přesto – a to je možná překvapivé – české právo tento pojem dosud nedefinovalo. Každý úřad, odborník či instituce si ho tak mohl vykládat trochu jinak. A právě to vedlo k nejednotnému přístupu – jak k samotným obětem, tak k řešení konkrétních situací. Přináší poprvé legislativní definici domácího násilí závaznou pro všechny – pro policii, soudy, sociální pracovníky, školy i další instituce, které se s domácím násilím mohou setkat. Domácím násilím je jednání, které oběti ubližuje – ať už psychicky, fyzicky, sexuálně nebo jiným způsobem. Jde o zásahy do duševní nebo tělesné integrity, svobody nebo důstojnosti, zejména v pohlavní oblasti, vážnosti, cti nebo soukromí oběti. Dále jde o zásahy, které ohrožují schopnost oběti postarat se o sebe či své děti. Definice zároveň výslovně zmiňuje zneužívání moci nebo nerovného postavení – tedy situace, kdy agresor cíleně ovládá a kontroluje oběť. Díky této formulaci se pod pojem domácího násilí jasně zařadí i formy, které byly dříve přehlížené – psychický teror, ekonomická závislost, nátlak nebo kontrolující chování. Nový zákon mění i konkrétní pravidla. Jednotná definice je klíčová, ale sama o sobě problémy nevyřeší. Ochrana obětí domácího násilí je dnes rozdrobená do různých zákonů – a mnohá pravidla vznikla už před více než dvaceti lety. Od té doby jsme se ale o domácím násilí dozvěděli mnohem víc. Právě proto návrh zákona počítá i s dalšími změnami, které mají lépe chránit oběti a reagovat na realitu. Součástí jsou i změny při vykázání a zákazu styku. Krom jiného se doba vykázání se prodlužuje z 10 na 14 dnů – tedy o čtyři dny navíc, které mohou být klíčové pro bezpečí oběti. Oběť domácího násilí musí mít právo na důvěrníka a na to, aby se s pachatelem nesetkala. Úřady musí postupovat vůči obětem s maximální citlivostí a respektem k jejich důstojnosti, protože to do této chvíle rozhodně nebylo samozřejmostí.
Ročně se kvůli strachu z násilí bojí jít domů 321 000 žen
Partnerské násilí zažila minimálně jedna z pěti žen. Na policii domácí násilí ohlásí jen osm procent obětí. A stát jeho ekonomické dopady stojí asi 1,4 miliardy ročně - náklady na ošetření ve zdravotnických zařízeních, neschopenky, práce policie, soudů a jiné. Důvodů ke strachu z útěku je spousta, jedním z nich je samozřejmě střecha nad hlavou. Specializované azylové domy nejsou jen bezpečná střecha nad hlavou, ale je důležité, aby v nich ženy našly také podporu při zpracování traumatu a pomoc v dalších praktických krocích. Doba pobytu, který se platí, je maximálně jeden rok. Ale cena není tak vysoká jako běžné nájmy, případně lze na pobočce krajského úřadu práce požádat o příspěvek v hmotné nouzi. Existují i stěhovací firmy, které ženám v takové nouzi zajistí bezplatné a rychlé stěhování věcí. Existují zmiňované neziskovky, které pomůžou s plánováním útěku i další psychickou podporou. Ale (bohužel už ne vždy) existuje taky rodina. Přátelé. Ti všichni, kteří tu vždycky byli. Jen jste možná uvěřili, že ne pro vás. To je ta nejjednodušší cesta manipulátora, jak zajistit, že se z toho pomyslného hrnce nikdy nedostanete ven. Pomoc ale existuje. A každá cesta je lepší. Zprvu těžká, ale vede k lepším zítřkům…
Zdroje:
https://www.znesnaze21.cz/sbirka/rozhodla-se-odejit-od-nasilneho-partnera-a-zacit-znovu-pomozme
https://fandimat.cz/
https://www.google.com/search?q=%C3%BAt%C4%9Bky+samo%C5%BEivitelek+pomoc&rlz=1C1VDKB_csCZ1097CZ1097&oq=%C3%BAt%C4%9Bky+samo%C5%BEivitelek+pomoc&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUyBggAEEUYOTIHCAEQIRigATIHCAIQIRigAdIBCDcwMDZqMGo3qAIAsAIA&sourceid=chrome&ie=UTF-8
https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/domaci-nasili-strach-domov-pomoc.A210411_184635_ona-vztahy_drdv
https://www.magdalenium.cz/aktualne/zakon-o-domacim-nasili-proc-je-dulezity-a-co-meni
