Článek
Bouřka je silný přírodní jev v atmosféře. Jde o součin blesků, hromů, silného veťru a často také prudkého deště nebo krupobití. Vzniká vždy uvnitř velkého bouřkového oblaku, který se nazývá cumulonimbus. Blesk je obrovský elektrický výboj, který vzniká v atmosféře během bouřky. Vlastně je to přírodní obdoba zkratu, která uvolní obrovské množství energie ve formě světla a tepla. Ročně u nás vlivem blesku utrpí zranění nebo šok obvykle méně než 10 lidí, smrtelný úraz bleskem je v Česku naprostou výjimkou, ročně jde až o 3 oběti. Pokud už k zásahu dojde, zhruba 90 % lidí zasažených bleskem přežije, často však s vážnými popáleninami nebo srdeční zástavou vyžadující okamžitou resuscitaci.
Každou sekundu zasáhne naši planetu 44 blesků. To znamená skoro čtyři miliony úderů denně. Blesky se sice mohou objevovat i v zimě, ale jejich aktivita je typická pro letní měsíce – a právě tehdy také dochází k nejvíce úmrtím.
Do koho blesk uhodí nejčastěji?
Říká se, že do golfistů. Ale podle statistik mají blesky na svědomí třikrát více úmrtí rybářů než právě golfistů. Objevují se v nich ale i další nejrůznější aktivity - na pláži, plavba na lodi, ale i kempování, které nad golfem ve výsledku vedou. Své zastoupení ve statistikách má i zahrádkaření, úprava trávníků a zemědělství. Všechny zmiňované činnosti častěji provozují muži, a to se také projevuje na statistice úmrtí, ačkoli jiné hlasy se ozývají s tím, že velkou roli hraje větší opatrnost žen - matek, které spolu s dětmi mizí s první známkou blížící se bouřky do bezpečí. Muži tvořili ve studii osmdesát procent všech úmrtí a dokonce až devadesát procent úmrtí v kategoriích rybaření, sport a práce.
Nezáleží na tom, jestli se zvířata dotýkají, nebo ne, ani na tom, jak jsou blízko sebe. Záleží pouze na tom, jak blízko jsou k místu zásahu a jak silný tento zásah je. Riziko se může vyskytovat i ve značné vzdálenosti od daného úderu – jsou popsané i případy, kdy dobytek zahynul až osmdesát metrů od úderu blesku.
Ještě nebezpečnější než pro lidi jsou výboje pro zvířata, zejména pro dobytek. Blesk zasáhne strom nebo zem v blízkosti místa, kde se zvířata shromažďují, a elektrický proud se pak šíří po povrchu země a zasáhne všechny tvory v blízkosti úderu. Například v Coloradu při bouřce blesk na místě usmrtil 34 krav, když trefil kovový plot, vedle něhož stály. Celé stádo sežehl jediný výboj. Známé jsou ale i případy z Česka, kdy před pěti lety v obci Netolice a Skočice na Prachaticku při červnových bouřkách usmrtil blesk celkem 17 kusů skotu, nebo před šesti lety v obci Michnice na Českokrumlovsku, kde úder blesku do sloupu vysokého napětí vedl k usmrcení 26 krav pobývajících v dosahu elektrického výboje a krokového napětí. Průměrný úder blesku může vést více než dvacet tisíc ampérů elektrického proudu, což je více než dost na to, aby zabil stádo dobytka tím, že projde nervovým systémem a okamžitě zastaví srdce.
Roy Sullivan - „lidský bleskosvod“ - s dírou v klobouku po úderu bleskem.
Roy Sullivan – lidský bleskosvod
Ačkoli pravděpodobnost, že do člověka udeří blesk je statisticky velmi malá, existuje příklad, který to zcela vyvrací. Roy Cleveland Sullivan byl americký strážce národního parku Shenandoah ve Virginii. V letech 1942 až 1977 byl údajně sedmkrát zasažen bleskem a všechny zásahy přežil. Zemřel roku 1983, když spáchal sebevraždu střelnou zbraní. Všechny případy, kdy ho měl zasáhnout blesk, jsou sice zdokumentované, ale nikoliv stoprocentně doložené. Jedenkrát zasáhl blesk i jeho manželku.
Nejvyšší výskyt blesků je na severní polokouli během tří letních měsíců. Proto 73 procent úmrtí způsobených bleskem připadá na červen, červenec a srpen, přičemž v pátek, sobotu a neděli je úmrtí o něco více než v jiné dny v týdnu. Pravděpodobně proto, že lidé se v tyto dny více pohybují v přírodě a vykonávají činnosti, jež jsou rizikovější. Platí přitom, že čím větší vzdálenost mezi nohama je, tím stoupá riziko – právě proto se doporučuje lidem pohybovat se při bouřce drobnými krůčky nebo si dřepnout s nohama blízko u sebe.
Možnosti ochrany
Nezůstávejte na otevřeném prostranství a vyhýbejte se vyvýšeným místům nebo kopcům. Nestůjte pod osamělými stromy ani blízko kovových sloupů či plotů. Nejbezpečnější úkryt představuje budova s hromosvodem nebo uzavřené kovové auto. Takže buď do něj utíkat, nebo v něm za jízdy zůstat. Auto funguje jako tzv. Faradayova klec a elektrický výboj sklouzne po povrchu karoserie. Proud pak uzemní pneumatiky. Úder blesku do auta je velmi vzácný úkaz a každé auto bude reagovat jinak. Posádka, pokud se nebude zrovna dotýkat kovových částí auta, by ale měla být v bezpečí. K poškození vozidla, zejména elektroniky, by ale dojít klidně mohlo. Nejde ale jen o blesk, jako takový. Pro své bezpečí v takovém počasí, za silného deště, je třeba si zapnout i mlhovky- což dokonce nařizuje zákon, ale je dobré se orientovat hlavně podle toho, jak my sami vidíme ostatní auta.
Ilustrační obrázek
Spíš než blesk bývá na silnicích nebezpečím v bouřce voda
Největší počet bývá za deště po několika dnech sucha. Ne snad ani kvůli množství vody, ale právě kvůli jejímu nedostatku. Nejzrádnější jsou první kapky, které se smíchají s prachem na silnici a vytvoří velmi kluzkou vrstvu, která klouže zhruba stejně jako sníh v zimě. Teprve s větším množstvím vody se prach omyje a silnice pak klouže o něco méně. Pořád je ale taková jízda nebezpečná - brzdná dráha na mokru ze 100 km/h se prodlouží ze zhruba 40 metrů na suchu asi o třetinu. Velmi rizikové jsou ale i hluboké louže, které se při větší průtrži mračen mohou vytvořit velmi rychle. Čím vyšší rychlostí auto jede, tím je vyšší hrozba, že pneumatika v takové louži ztratí kontakt s vozovkou. Jistě všichni známe výraz aquaplaning - tedy situaci, kdy pneumatika už nestačí odvádět vodu a sklouzne po vodním filmu. Taková jízda pak připomíná tanec na ledě. Bohužel ale bez uměleckého dojmu, pouze s vysokým rizikem nehody.
Podstatně horší to mají za bouřky řidiči jednostopých vozidel, tedy cyklisté a motorkáři. Tam zbývá jen jediné - co nejrychleji se ukrýt a nedotýkat se motorky nebo kola.
Člověka, který dostal zásah bleskem, se můžeme dotýkat. Dokonce to je nutné k poskytnutí první pomoci. Blesk v těle zasaženého člověka neuvízne. Ve zlomku sekundy projde celá energie do země. Lidské tělo nezůstává po úderu blesku pod proudem, takže vám při dotyku nehrozí žádné zasažení elektřinou.
Zdroje:
