Článek
Dlouhé spaní o víkendu obvykle není zdravé a může mít negativní dopady na organismus. Alespoň to tvrdí vědci, kteří si na tzv. sociální jet lag posvítili. Dlouhý spánek o víkendu může podle nich narušit náš biologický rytmus a způsobit problémy s usínáním, ale i problémy zdravotní. Jednoduše řečeno, měli bychom i o víkendu spát stejně, jako v týdnu. Odborníci z Fyziologického ústavu Akademie věd jsou přesvědčení o tom, že biologické hodiny se s nepravidelným spánkem srovnávají jen těžko a tak hledají cesty, jak je zklidnit. Možností může být více, ať už je to jídlo, nebo třeba fyzická aktivita, protože s takzvaným sociálním jet lagem se potýkají nejen lidé, co pracuji na směny, ale právě i ti, co si o víkendu rádi pospí trochu déle, aby „dohnali“ vstávání v týdnu.
Není jet lag jako jet lag
Sociální jet lag je jakýsi nesoulad mezi pracovními povinnostmi a nastavením vlastního těla. Přes týden zkrátka máme povinnosti a tento režim je nastavený naší „sociální konvencí“. A když přijde víkend, tak máme tendenci dospávat a přirozeně se vracet do svého chronotypu. Jenže, každá buňka má své vlastní biologické hodiny a důležité je, aby obrazně řečeno všechny měly stejný čas. Většina se aktivuje světlem, u jiných hraje roli strava nebo pohyb. A právě to teď zkoumají vědci na myších. Jedna z jejich myšlenek je, že bychom mohli napravovat jet lag pomocí synchronizování příjmu potravy. Tedy, že potrava bude podávána jen v určitou část dne nebo noci. Nebo dokonce jsou i studie, podle které se ideálně omezí i celkový kalorický příjem. Jestli se biologické hodiny dají při nedostatku spánku kompenzovat pravidelnou stravou, by mohlo být díky probíhajícímu testu na myších jasné do dvou let.
Spánek přes den ano, ale ne déle než půl hodinky.
Dáváte si dvacet? Bingo!
Pokud se omezíme na krátký odpočinek brzy odpoledne, může nám to skutečně prospět. Své o tom ví maminky malých dětí, pro které je neplánovaný šlofík s dítětem jako živá voda. Nicméně delším „schrupnutím“ než zmiňovanou půlhodinkou svůj spánkový dluh podle vědců nesmažete. Ačkoli se možná budete cítit lépe, může se vám to vymstít večer, kdy budete mít problém s usínáním.
Spíte více než deset hodin denně? Vaše zdravotní rizika jdou strmě nahoru
Pokud se chcete vyspat do růžova, spánek by neměl trvat více nebo méně než než doporučovaných 6 - 8 hodiny denně. Lidé, kteří denně spí víc než to, můžou být více ohroženi onemocněním srdce a cév a předčasným úmrtím. Vědci našli v tomto případě i souvislost s obezitou u dětí. U skupiny, která si dopřávala devět až deset hodin spánku denně, pak dokonce ta pravděpodobnost vzrostla o 17 procent. A u těch, kteří spali více než deset hodin denně, pak bylo zdravotní riziko zvýšené o 41 procent. Rizika ale přináší i pravý opak. Nedostatek spánku může vést krom jiného také ke vzniku Alzheimerovy choroby. Odborníci se zatím dohadují, proč je nedostatek spánku tak těsně spojený s přibýváním na váze, ale důvod může být i naprosto jednoduchý - nevyspalí lidé nemají energii a protože jsou déle vzhůru, mají více času na jídlo. Kromě toho nedostatek spánku mění hladiny některých hormonů, což může způsobovat častější pocit hladu.
K teenagerům buďme shovívaví
Doporučená doba spánku pro předškolní děti je 9 až 10 hodin v noci, k tomu 2 až 3 hodiny přes den. Doporučená doba spánku pro školní děti je 9 až 11 hodin. Pro dospělé 6 až osm hodin. Speciální skupinu tvoří teenageři, kteří si velmi často rádi o víkendu výrazně přispí. A mají dobrý důvod! Jedna ze studí totiž ukazuje, že teenageři, kteří o sobotách a nedělích vstávají později, vykazují méně projevů úzkosti. Ale - neměly by to být více než dvě hodiny navíc ve srovnání s běžným týdnem.
Osm hodin je akorát. Tak si nechte něco pěkného zdát!
Zdroje:
https://www.mujrozhlas.cz/ranni-dvojka
