Článek
Tetanus u psa je smrtelné onemocnění stejně jako u lidí a všech teplokrevných živočichů. Jeho původcem je bakterie Clostridium tetani, konkrétně toxin produkovaný těmito bakteriemi – tetanospazmin. Tetanospazmin je vlastně nervový jed, který brání uvolňování svalového stahu. Výsledkem pak je ztuhlost až obrna příčně pruhovaných svalů. Podle veterinárních statistik bývá nemoc nejčastěji diagnostikovaná u německých ovčáků, ale vyskytuje se také u dalších psů - zejména těch, co hodně hrabou v hlíně a ještě více u přezubujících štěňat. Spóry Clostridium tetani, které jsou zdrojem infekce, jsou velice odolné bakterie nacházející se v půdě, stolici zvířat ale i v domácím prachu.
Nejvíce se onemocnění vyskytuje u psů žijících v oblastech s horkým a vlhkým klimatem a s půdou bohatou a organický materiál (hnojených chlévským hnojem), nicméně výskyt je celosvětový. Pokud se spory tetanu dostanou do rány, začnou se množit a produkovat toxin. Nejdůležitější vstupní branou infekce u psů je obnažený zubní alveol po vypadlém zubu v období přezubování. Většina případů tedy vzniká právě ve věku 4 – 7 měsíců, kdy dochází k obměně zubů a štěňata tak okusují různé předměty.
Vakcinovat lze štěňata od 3 měsíců stáří. Nutná je revakcinace za 3-4 týdny a následně každé dva roky. Očkovat by se měli být zejména psi ze záplavových oblastí, v zemědělství a blízkosti hospodářských zvířat. Ale také psi lovečtí a ovčáci.
Čím dál je místo zranění od mozku, tím delší je inkubační doba
První příznaky se obvykle objevují za týden až dva od průniku bakterie do organismu. Při zranění na hlavě nastupují první příznaky rychle, už do 48 hodin. Tím hlavním je vždy tuhnutí svalů. Packy jsou napnuté, tuhé, chůze toporná, později už je zvíře chůze neschopné. Pes má navíc atypický výraz -„úškleb“, kdy koutky tlamy stahuje příliš dozadu, má zapadlé oči, vystouplá třetí víčka, uši křečovitě nahoře. Zvíře má problémy s polykáním a sliní. Následkem svalové ztuhlosti uléhá do boční polohy s hlavou zakloněnou dozadu. K úhynu nakonec dochází v důsledku obrny dýchacích svalů.
Jedinou spolehlivou prevencí je vakcinace zvířat
Pro diagnostiku tetanu neexistují krevní testy, diagnóza je stanovena na základě typických klinických příznaků. Prvním krokem bývá aplikace protitetanového séra, které neutralizuje toxiny, co ještě nepronikly do mozku. Nutné je podávání antibiotik k zástavě množení klostridí v ráně a tím produkci dalších toxinů. Pokud se najde místo infekce, mělo by být pečlivě chirurgicky ošetřeno. Pes musí být uložený na klidném a temném místě aby nedocházelo ke zbytečnému dráždění nervového systému. A také pravidelně polohovaný, aby nedošlo k proleženinám a zánětu plic. Pes není schopen polykat, takže musí dostávat výživu nitrožilně, případně žaludeční sondou. Čím dřív se začne léčit, tím je větší šance na záchranu.
U psů neschopných chůze jsou naděje na vyléčení velmi malé. U psů s těžkým postižením je někdy potřebná až několikatýdenní hospitalizace. Bohužel, často i navzdory nákladné terapii končí tetanus smrtí.
K Dory se tetanus dostal přes stržený drápek
Německá ohařka Dory začala mít problémy s packou. Hned při prvním náznaku bolesti s ní jela panička na pohotovost na vzdálenou kliniku, ale bohužel dostala jen léky na bolest. Druhý den jí prst na pacce velmi výrazně otekl, a tak spěchala na jinou veterinu, kde museli Dory strhnout drápek a nasadit antibiotika. Naneštěstí se do rány na pacce dostala infekce a potvrdil se tetanus na základě typických klinických příznaků. Zdá se, jako bychom popisovali učebnicový příklad nákazy. Bohužel příběh nepsali autoři knihy, ale sám život. Vzhledem k náročnosti léčby, kterou jsme si výše popsali, je jasné, že léčba je velmi nákladná. A právě to může být v léčbě Dory rozhodující.
Dory akutně potřebuje pomoc.
„Během života jsem měla spoustu pejsků, ale s takto závažnou komplikací po poranění drápku jsem se setkala poprvé. Žiji sama se svým devítiletým synem a dvěma psími holkami – jorkšírkou a pětiletou německou ohařkou Dory. O syna se starám sama a splácím hypotéku. Ačkoliv obě fenečky potřebují speciální gastro dietu, všechno jsme z mého platu až do nedávna zvládali. Po této ráně už na to sama nestačím,“ vysvětluje důvody založení sbírky na dárcovské platformě Znesnáze21 paní Denisa Hisemová, která pracuje jako pedagog volného času a je máma devítiletého chlapce. Právě omezený příjmem jí limituje v záchraně Dory a tak hledá další možnosti, jak jí pomoci: „Výtěžek sbírky bude v plné výši použit na pokrytí extrémně vysokých nákladů za specializovanou veterinární péči. Peníze pomohou uhradit dosavadní útratu za intenzivní léčbu, nezbytné léky a další úkony, které Dory ke svému uzdravení nutně potřebuje. Budu vám ze srdce vděčná za jakoukoliv pomoc, která nám v této těžké chvíli dá naději,“ uzavírá svou prosbu směrem k dárcům paní Denisa z Bystřan.
Léto je období, kdy je nebezpečí nákazy největší
Někomu se může zdát, že tetanus je nemoc, která už byla vymýcena a kterou známe maximálně ze starých knih. Ale opak je pravdou. Navíc - teď v létě ohrožuje (nejen) psy více než kdy jindy, protože tráví více času venku a častěji dochází k drobným poraněním. Bakterie Clostridium tetanie číhá všude - ve zvířecích výkalech, v půdě, ale i v domácím prachu. Stačí se říznou, šlápnout na trn, drobně poranit tlapku, mít poničený dráp, vrtat se tlamou s prořezávajícími se zoubky v hlíně… a pohroma je na světě. Nejúčinnější prevencí je očkování. Možnost existuje podobně jako u lidí, není však součástí běžného očkovacího schématu. Veterinárního lékaře je o něj nutné speciálně požádat.
