Článek
Švédská startupová skupina před rokem ozkoušela, jak by se při úklidu drobných odpadků ve městech osvědčily volně žijící vrány. Pomocníci motivovaní získáním krmiva a sbírající například nedopalky cigaret se osvědčili. Teď vyrážejí opeření uklízeči na jarní úklid ve městě Södertälje. Jde o volně žijící ptáky, kteří se podle autorů projektu na celé věci podílejí dobrovolně. Vrány se učí nosit odpadky do automatu, ze kterého jim jako odměna vypadne krmivo. Podle nadace Udržujme Švédsko uklizené kuřáci na ulicích v této skandinávské zemi odhodí více než miliardu cigaretových nedopalků ročně, což představuje 62 procent odpadků končících na zemi kvůli lidské nedbalosti. Vrány by mohly městu ušetřit nejméně 75 procent nákladů spojených se sbíráním nedopalků.
Nejde o první případ ve světě
Před několika lety k úklidu nedopalků a dalších drobných odpadků začala využívat správa zábavního parku Puy du Fou na západě Francie havrany. Ti patří do stejné čeledi jako vrány. „Cílem není jen pořádek, návštěvníci o něj obecně dbají,“ uvedl ředitel parku Nicolas de Villiers. Smyslem je také „ukázat, že i sama příroda nás může poučit, jak se starat o životní prostředí“, dodal. Havrani z čeledi krkavcovitých jsou „mimořádně inteligentní a rádi s lidmi navazují vztah prostřednictvím hry“. Teď, po více než sedmi letech, přilétá úklidová rota také do Švédska.
Christian Günther-Hanssen har lärt kråkor att plocka fimpar i en specialbyggd godisautomat. Snart ska hans skräpinnovation testas i ett pilotprojekt i Södertälje.https://t.co/cpcdfekpB4 pic.twitter.com/yYCvDcDdfs
— Dagens Nyheter (@dagensnyheter) January 27, 2022
Nejchytřejší pomocníci
Vrány jsou velmi chytré, trochu paličaté a vzdorovité, a také elegantní bytosti, které žijí mezi námi a vnímají svět mnohem ostřeji a bystřeji, než bychom čekali. Na rozdíl od lidí pracují bez výmluv a zdarma, a tak se toho lidé rozhodli využít. Jejich chytrý mozek princip „přines - odměna“ chápe okamžitě. Není nutné žádné krocení ani drezura, samy si zvolí, zda do úklidu půjdou, nebo ne. Rozhodně nejde o armádu okřídlených sběračů cigaret. Jde o promyšlený experiment, kterým Švédsko ukazuje cestu, jak spojit zvířata s lidmi ve vzájemné pomoci. A kdo jiný by to měl být než právě vrány. Vědci dokázali, že vrány jsou stejně chytré, jako děti. Jeden z nejvíc fascinujících důkazů intelingnce krkavců prokázal ve svém videu youtuber Mark Rober.
Například vrána novokaledonská, endemický druh žijící na Nové Kaledonii v Pacifiku, prošla takzvaným marshmallow testem. Experiment ze šedesátých let minulého století posuzuje míru sebeovládání u dětí, přesněji zda dokážou určitý časový úsek vyčkat, a tak znásobit svou odměnu v podobě sladkých pochoutek. Z hlediska psychologie tímto testem dokážou projít děti od zhruba třetího až pátého roku života. A teď i novokaledonské vrány. Vědci experimentovali s devíti z nich - a 61 dětmi. Vranám ovšem nemohli říct: „Počkej pět minut, něco ti pak dám.“ Marshmallow test tak museli upravit. Stačil časovač, otáčející se talíř a průhledné sklo. Vědci položili na talíř dvě dobroty – pro děti malé či velké barevné nálepky, pro vrány kousky jablka či masa. Jedna položka byla dostupná okamžitě, ta lepší nebo větší množství té původní však ležel na té straně talíře, která se k pozorovateli přitočila později. Děti i vrány v testech shodně zvolily vyčkávací strategii.
Havran patří stejně jako vrána do čeledi krkavcovitých. Tito ptáci svým intelektem v lecčem předčí školkové děti. Někdy vlastně i dospělé.
Vrány dokáží vyrábět háčky, což je dovednost, kterou nezvládají ani šimpanzi, kteří používají jen ostny či ostré větvičky. Jeden z nejznámějších pokusů s novokaledonskými vránami spočíval v umístění kousku masa na dřevěnou destičku plovoucí ve skleněném válci. Vědci umístili kamínky tak, aby spadly do vody a a svým objemem vytlačili hladinu výše. Měla to být nápověda pro vrány. A vranám to došlo – začaly házet kamínky do vody tak dlouho, až destička s potravou vyplavala tak vysoko, že na maso dosáhly. Dokonce třídily kameny na malé a velké – malé do válce nevhazovaly, protože jejich objem nezvýšil hladinu skoro vůbec. Prostě to nestálo za námahu. Stejně tak jako se naučili nevhazovat kousky polystyrénu, které tím, že plavaly na hladině, taky výšku hladiny neměnily. Zatímco kameny ano.
Tady je závěrem malá inspirace, kterou dnes možná využijete. :)
Zdroje:
https://www.e15.cz/magazin/vedci-zjistili-ze-vrany-jsou-chytre-jako-deti-1364581
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ve-svedsku-cvici-volne-zijici-vrany-aby-pomahaly-s-uklidem-neporadku-po-lidech
https://zpravy.tiscali.cz/vrany-jako-uklidova-ceta-svedsko-testuje-genialni-zpusob-uklidu-ulic-613977
https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/vrany-jsou-chytrejsi-nez-sestilete-deti-tady-je-dukaz
https://zoom.iprima.cz/vite-proc/proc-jsou-havrani-a-vrany-tak-neuveritelne-chytri-a-ucenlivi
https://www.facebook.com/photo/?fbid=122158158482705271&set=a.122107026542705271
