Článek
Co je náboženství? Zajímavá otázka. Za prvé je to duchovní cesta každého jednotlivce, ne pouze skupiny lidí. Na rozdíl od druhé, která je organizací, která zaštiťuje lidi stejného vyznání. Jedna cesta je myšlenková, druhá hmotná.
Náboženství jako duchovní cesta. Již první lidé v sobě měli duchovní úroveň. Duchovnost. Že je označujeme za pohany či barbary, je pouze náš škodlivý názor. Každý člověk má právo na svou duchovní cestu. A žádné náboženství nemůže tvrdit, že ono jediné je to správné. Bůh je jeden a cesty k němu jsou různé. A je jedno, jakým způsobem svou víru praktikovali. Ať se nám to líbí nebo ne. Je to v souladu s vývojem lidstva. A s jeho smýšlením. I kdybych si na zahradě postavil kýbl a řekl o něm, že je to můj oltář a vykonal do něj svou potřebu jako oběť svému Bohu, tak je to má duchovní cesta. Má víra. A ostatním to může být jedno. Zvykli jsme si totiž, že náboženství je pouze hromadná záležitost. Což je nesmysl.
Proč Ježíš není zakladatelem náboženství?
Když vezmu jenom ty tři Budha, Ježíš, Mohamed, tak Ježíš pouze ukázal duchovní cestu. Budha i Mohamed sice také ukázali novou duchovní cestu, ale na rozdíl od Ježíše žili dostatečně dlouho, aby vytvořili náboženské instituce a vyučili své následovníky. Což Ježíš díky ukřižování nestihl. A jeho učedníci byli po léta schováni, než vyšli do ulic. Jenže nám dali jiného Ježíše, než kterým dle evangelií byl.
Za další. Ježíšova duchovní cesta je jiná, než nám ji následně zprostředkovali jeho učedníci. Ježíš ve svých kázáních a skutcích mluvil o vnitřní proměně každého člověka. Změna musí přijít nejdříve uvnitř každého jednotlivce, pak teprve venku. Obráceně to nikdy nefunguje. Nemůže.
A co nám dali jeho učedníci, když po x letech v úkrytu po Ježíšově ukřižování vyšli na světlo a začali šířit Ježíšovo učení? Místo vnitřní obrody každého jednotlivce nám dali Ježíše na kříži, jeho zmrtvýchvstání a naši vinu za prvotní hřích. A to přece je na hony vzdáleno cestě a učení Ježíše. Proto není Ježíš zakladatelem náboženství zvaného křesťanství.
Lidstvo mělo, má a bude mít mnoho duchovních cest. Je to přirozené. Narodí se, žijí, zemřou. A pokud některé označím za sekty, tak ve své podstatě všechna náboženství schovaná za instituce, které je řídí, jsou sektami.
