Článek
Než začnu hodnotit, co dnes říká Pavel Rychetský, chci se podívat zpátky. Ne kvůli tomu, abych někomu nadržoval. Chci vědět, jestli se to, co se děje dnes, už někdy stalo a jak to dopadlo.
1999: Děkujeme, odejděte
Deset let po listopadu sepsali bývalí studentští vůdci petici proti opoziční smlouvě mezi ČSSD a ODS. Za dva týdny ji podepsalo asi 135 tisíc lidí a začátkem prosince 1999 přišly na Václavské náměstí desítky tisíc lidí. Požadovali konec opoziční smlouvy, předčasné volby a odchod Miloše Zemana i Václava Klause z čela jejich stran.
Premiér Zeman označil organizátory za nedospělce, Klaus mluvil o hysterii. A prezident Václav Havel? Ten petici přivítal, sešel se s jejími autory a řekl, že občanské iniciativy strany neohrožují, ale posilují. Promluvil tam i Tomáš Halík.
Tohle je nejbližší obdoba dnešní situace. Morální autorita první velikosti se postavila za výzvu, aby politici odešli. Nikdo neodešel. Zeman o dvacet let později na Klausových narozeninách vzpomínal, že tehdy oba řekli „děkujeme, neodejdeme“ a dodrželi to. O pár let později se oba stali prezidenty. Zvolili si je lidé, respektive jejich zástupci.
2000–2001: Televizní krize
Na přelomu roku 2000 a 2001 se vzbouřili redaktoři České televize proti nově jmenovanému řediteli Jiřímu Hodačovi. Desítky tisíc lidí je podpořily na Václavském náměstí. Premiér Zeman vzpouru odsuzoval a Václav Klaus stál na straně vedení. Havel podpořil novináře.
Tady ulice uspěla, ale pozor, v čem. Hodač po jedenácti dnech odstoupil a Parlament změnil zákon o České televizi. Nepadla vláda, změnil se zákon. Přesně tak, jak to v demokracii má fungovat: veřejný tlak, pak hlasování ve Sněmovně.
2012: Stop vládě
V dubnu 2012 přivedly odbory a desítky iniciativ na Václavské náměstí podle policie 80 až 90 tisíc lidí, podle pořadatelů 120 tisíc. Protestovali proti vyšší DPH, škrtům a změnám u důchodů a požadovali demisi vlády Petra Nečase a předčasné volby. Opoziční ČSSD je podpořila.
Nečas odpověděl, že dveře k jednání jsou otevřené a protesty patří ke kolorytu celé Evropy. Později odborům vyčítal politickou militantnost. Vláda neodstoupila. Padla až o rok později, z úplně jiného důvodu.
2019: Je to na nás
Na jaře 2019 vyměnil Andrej Babiš ministra spravedlnosti den poté, co policie navrhla v kauze Čapí hnízdo obžalobu. Milion chvilek pořádal týden co týden demonstrace a 23. června zaplnilo Letnou podle dat operátora kolem 258 tisíc lidí. Chtěli demisi Marie Benešové i premiéra.
Babiš nejdřív prohlásil, že lidé chodí na Václavák na koncerty, a pak se omluvil. Po Letné řekl, že je skvělé, že lidé mohou vyjádřit svůj názor. Neodstoupil nikdo.
Zajímavé je, co tehdy říkal Pavel Rychetský, tehdy předseda Ústavního soudu. Ocenil, že demonstrace pomohly ochránit nezávislost justice. K odchodu vlády ale nevyzval. Sám později přiznal, že nebylo snadné ovládnout se a nevyslovit veřejně svůj názor. Tehdy ho funkce brzdila.
2022: Česká republika na 1. místě
V září 2022 přišlo na Václavské náměstí podle policie 70 tisíc lidí proti vládě Petra Fialy. Hlavním tématem byly ceny energií, ale přidaly se požadavky na vojenskou neutralitu, smlouvy na plyn s Ruskem i výměnu Rady ČT a Rady ČRo. I oni chtěli okamžitou demisi.
Fiala odpověděl, že akci svolaly proruské síly blízké extremistům. Později upřesnil, že to myslel na organizátory, ne na účastníky. Babiš, tehdy v opozici, řekl, že by se nedivil, kdyby jich příště přišlo víc. Žádná uznávaná osobnost se za požadavek demise nepostavila. Vláda vládla dál a odešla po prohraných volbách.
2025: Pithartova rada
Loni 17. listopadu demonstrovaly tisíce lidí na Staroměstském náměstí proti vznikající vládě. Promluvil tam bývalý premiér a předseda Senátu Petr Pithart. Nevyzval vládu k odchodu. Řekl lidem, že volby se nevyhrávají demonstrováním a že změna přijde, až do politiky vstoupí noví demokraté.
Co z toho plyne
Za sedmadvacet let jsem nenašel jedinou vládu, která by odešla kvůli demonstraci. Odcházely kvůli skandálům, kvůli rozpadu koalice, kvůli nedůvěře ve Sněmovně a hlavně kvůli volbám.
Všimněte si ale ještě jedné věci. Žádná vláda neuměla s protesty mluvit. Nedospělci, hysterie, koncerty, proruské síly. Každá vláda měla svou nálepku pro lidi, kteří ji nemají rádi, a role se postupně prohazovaly. Kdo dnes demonstrace zlehčuje, ten je včera svolával, a naopak.
Měla by vláda po velké demonstraci jednat s organizátory, i když jejich požadavky odmítá?
Je rozdíl, když k odchodu vlády vyzývá prezident, bývalý soudce, nebo obyčejný občan?
Pamatujete si demonstraci, která podle vás opravdu něco změnila?
Anketa
Radio Free Europe/Radio Liberty – Czech Republic: Thousands Demand Politicians Step Down (6. 12. 1999)
ČT24 – Odbory: Demise, nebo protesty v regionech a možná i generální stávka (21. 4. 2012)
Echo24 – Kolik lidí přišlo na Letnou: podle T-Mobile 258 000 (23. 6. 2019)
ČTK / ceskenoviny.cz – Na tříhodinový protest proti vládě přišlo v Praze asi 70 000 lidí (3. 9. 2022)
Seznam Zprávy – „Česko není na prodej,“ vzkázalo vznikající vládě zaplněné Staroměstské náměstí (17. 11. 2025)

