Budoucnost zimních sportů v ČR je nejistá. Bude se lyžovat na trávě?

Dovedla mě do něj značená značka a šel jsem kolem několika umělých nádrží, které slouží na vodu pro zasněžování. Docela nepříjemný pohled v kontextu krajinného rázu. Navíc byly lemovány invazní rostlinou křídlatkou japonskou, která sem byla evidentně neúmyslně dovezena při stavbě nádrží. Krásný příklad, jak se mohou invazní druhy lehce šířit do hor.

Lyžařské středisko je to rozsáhlé s mnoha sjezdovkami a jen těžko odhadnout, jaké množství vody výroba sněhu spotřebuje. Obecně se má za to, že umělé zasněžování vyžaduje značné množství vody, která je často čerpána z místních povrchových zdrojů, jako jsou řeky a potoky, což má vliv na vodní režim krajiny. Na vytvoření 1 m3 sněhu je zapotřebí 250 až 500 litrů vody.

Voda v technickém sněhu je mineralizovaná a obsažené minerály se pak dostávají do půdy. K výrobě umělého sněhu se navíc obvykle přidávají chemikálie, které zvyšují jeho trvanlivost. Tyto látky mohou kontaminovat půdu a vodu, což negativně ovlivňuje místní flóru a faunu.

Vodní nádrže ovlivňují krajinný ráz, vyžadují úpravu terénu a mají vliv na vodní režim krajiny a vodní i suchozemské organismy. Nádrže ovšem mohou mít i přínos. Mohou sloužit jako protipovodňová ochrana, přispívat k ochraně před suchem či regulovat a stabilizovat vodní hospodářství.

Skiareál Klínovec chce například postavit tři retenční nádrže na potoku Bílá voda u obce Loučná pod Klínovcem na Chomutovsku, které mají pojmout 242 tisíc metrů krychlových vody na celkové ploše 4 hektary. Podle krajského úřadu na to nepotřebují hodnocení vlivu na životní prostředí. Vykácet se však bude muset kus lesa.

Zimní střediska jsou pro mnohé regiony téměř existenční nutností. V těchto oblastech dávají lidem práci, přinášejí peníze od turistů a rekreantů do obecních kas i místním podnikatelům. Na druhou stranu je potřeba myslet na udržitelnost. Zavádět moderní technologie na recyklaci vody, využívat srážkovou vodu, používat obnovitelné zdroje a vyhýbat se chemickým přípravkům. Důraz by měl být kladen na zachování biotopů a biodiverzity.

S přicházející klimatickou změnou jsou však zimní sporty v našich podmínkách v ohrožení. Počet mrazivých dnů se snižuje, sněhu ve vyšších polohách ubývá a distribuce srážek se mění. Otázkou proto zůstává, zda se investice do současné podoby zimních sportů vyplatí. Zmíněný skiareál Klínovec se zřejmě domnívá, že ano. Za nádrže utratí až 180 milionů korun.

Inovace a adaptace jsou jedním ze scénářů, jak zimní sporty udržet i přes mírné oteplování. Pakliže se však teplotu nebude dařit držet na uzdě a bude dále neúměrně stoupat, nepomohou ani inovace, ani budování dalších nádrží.