Stovky živočichů se utopí v nebezpečných nádržích. Zabezpečení je jednoduché

Jedno mají však společné. Jsou nebezpečné pro živočichy, a to i pro ty, kteří vodní prostředí vyhledávají.

Do vodní nádrže nám spadl bobr, volali lidé pražské zvířecí záchrance již před 12 lety z obce Úhonice u Prahy. Záchranáři si nejprve mysleli, že se lidé spletli a ve vodě najdou třeba nutrii, ale ouha on to byl vážně bobr evropský. Chytit se nenechal, tak nezbývalo než v nádrži nainstalovat desku, po které v noci vylezl. Pracovníci firmy přiznali, že v minulosti z nádrže už vytáhli utopenou lišku i kočku. Zabezpečení však žádné.

Dalo by se říct, že je to ukázkový případ. Bohužel tyto nebezpečné pasti jsou v České republice stále k vidění, i když už jich je mnoho zabezpečených. K napsání článku mě přivedl nedávný nález uhynulé ropuchu zelené v požární nádrži v obci Vyšehořovice. Úplně kolmé stěny nádrž sice nemá a jsou dokonce i strukturované, ale ropucha uvízla ve víku od výpusti. Nebyl moc příjemný pohled při pomyšlení, jak dlouho musela trpět. Těžko říct, proč si vybrala zrovna tuto cestu, ovšem jednoduchá lávka u nádrže by třeba pomohla. O myšlence úpravy nádrže jsem informoval obecní úřad, avšak bez odezvy.

Nádrž ve Vyšehořovicích určitě nepatří mezi kritické. Další příklad je z Brandýsa nad Labem, kde nechali opravit místní nádrž, která již byla v horším stavu, ale částečně zarostlá rákosím a hnízdily v ní kachny. Kolmé stěny tam zůstaly, a tak místní brzy po opravě zaznamenali, že se ve vodě utopila kočka. Radnice reagovala celkem pružně a vybavila nádrž dřevěnou deskou pokrytou zeleným kobercem, který je v nádrži na pevno. Cesta z nádrže je zvolena do nejbezpečnějšího místa.

Již několik let funguje v Libereckém kraji monitoring nebezpečných nádrží. Na webu existuje stránka, kde se kdokoliv může podívat, jestli zrovna u nich není past na zvířata. Mapování zorganizovali pracovníci ochrany přírody Libereckého kraje a běží už pět let. Podařilo se zaznamenat stovky problematických nádrží. Obojživelníky do nádrží láká rozmnožovací pud, ostatní živočichy především žízeň nebo třeba hnízdění.

„Utopit se může prakticky jakýkoliv tvor. Zjistili jsme utonulé ježky, slepýše, ptáky, veverky, kočky, hlodavce, krtky, cvrčky. Takto bychom mohli pokračovat dále. Opatření jsou různá. Někdy stačí prkno, jindy nafukovací žebříček do bazénu. Někdy je třeba sestrojit důmyslnější rampy nebo třeba vybetonovat okraj schodů,“ popsal autorovi pracovník ochrany přírody Libereckého kraje a hydrobiolog Radomír Studený, který je jedním z autorů mapy nebezpečných nádrží.

Do projektu se později přidal fotograf a externí pracovník AOPK Michal Šulc, který měl mimo jiné za úkol rozšíření povědomí o nádržích mezi laickou veřejnost. V mapě se nyní nachází 220 nádrží. „Z toho je přibližně 45 nádrží zabezpečených / bezpečných (zvířata mohou z nádrže samovolně vylézt), 95 potřebuje další vyhodnocení či úpravy a ke zbylým 80 nádržím nemáme žádné další informace,“ vysvětlil Michal Šulc.

Pakliže toto jsou počty za jeden kraj, je jasné, že v celé zemi mohou být i tisícovky takových nádrží, které ročně připraví o život stovky až tisíce zvířat. Liberecký kraj dokonce v roce 2022 vypsal dotační titul, ze kterého žadatelům hradil 70 % částky na zabezpečení nádrže.

Na zabezpečení nádrže však není třeba složitých oprav. Jak zmínil autorovi článku Michal Šulc, Češi jsou kutilové a nějakou lávku, která bude ve vodě držet a bude navazovat na stěnu nádrže, vymyslí lehce. Měla by být však ve vodě zatížená se sklonem 45°.

„Další možností jsou třeba nafukovací plovací rampy do bazénu, které slouží jako záchrana pro živočichy, kteří do vody spadnou. Lidová tvořivost českých lidí je veliká a věřím, že každého napadne, jak levně a jednoduše vytvořit „rampu“, která pomůže topícím se živočichů zpět na souš,“ myslí si Šulc.

Podle něj je důležitá hlavně edukace občanů a majitelů nádrží, bazénů, koupališť, protože většina ani neví, že jejich nádrž může být pastí. Domluva s majiteli je v mnoha případech možná a nějaký způsob zabezpečení lze najít, i když jde o koupaliště, které navštěvují lidé. Existují opatření, která je možné na čas odstranit a zpět umístit v době rozmnožování. V přípravě je příručka, která by nejen majitelům mohla pomoci, avšak zatím k jejímu vydání nejsou dostatečné finanční prostředky.

Mapování a zabezpečení nádrží pomůže obojživelníkům, kteří už jsou těžce zkoušeni globální změnou, zemědělstvím, zvýšenou motorizací a zarybněností vodních ploch či ubývajícími habitaty.

Autor článku se proto inspiroval v Libereckém kraji a vytvořil mapu pro Středočeský kraj a Prahu. Pakliže víte o nebezpečné nádrži, vyplňte prosím tento formulář. A jak poznáte nebezpečnou nádrž? Má kolmé stěny po všech stranách a živočichové z ní nemohou vylézt.