Článek
Zpátky na místě činu
Tento týden byl speciální. Většina poslanců z naší frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) na pozvání předsedy ODS Martina Kupky přiletěla do Prahy na „study days“ – pravidelné výjezdní zasedání, kde europoslanci ladí priority na další měsíce.
V tomto případě to byl takový sraz po letech. Právě v Praze v roce 2009 totiž předsedové konzervativních stran z Británie, Česka a Polska podepsali tzv. Pražskou deklaraci, zakládající dokument ECR. Za ODS to tehdy byl Mirek Topolánek.
Poslední večer jsme s ním proto bilancovali, co se od té doby změnilo. Body deklarace – namátkou útlum regulace, energetická bezpečnost nebo kontrolovaná migrace – se z okraje posunuly do samotného středu evropské politiky a dnes se k nim hlásí skoro každý, ačkoli s jejich prosazováním to pořád není snadné.
Tenhle kontinent není pro starou ekonomiku
Europoslanci za ODS – Veronika Vrecionová, Saša Vondra a já – jsme se ujali role moderátorů v odborných panelech. Ten můj se soustředil na evropskou konkurenceschopnost a nesl název No Continent for Old Economy.
Byla to samozřejmě nadsázka – bez oceli, chemie nebo strojírenství se neobejdeme. Ani ekonomicky, ani z hlediska bezpečnosti. To, čeho se musíme zbavit, tedy nejsou tradiční odvětví, ale zastaralá hospodářská politika, přeregulovanost, pohodlnost a podmínky nemotivující k investování. Toto všechno vede ke stagnaci a nevytváří dost prostoru pro moderní startupy.
Do diskuse se zapojili kolegové europoslanci Elena Donazzan, Kris Van Dijck a Tobiasz Bocheński. Pohled z praxe dodali Barbora Werdmölder ze startupové komunity Czech Founders a ekonom Aleš Rod.
Skvělé propojení tradičního sektoru a moderních technologií jsme si mohli nastudovat během návštěvy polygonu v Břehyni, kde svá auta testuje hlavně Škodovka, a kde proběhla i debata s vývojáři, bezpečnostními specialisty a se zástupci Sdružení automobilového průmyslu.
Tahle vláda není pro mě
A zatímco jsme s kolegy řešili budoucnost evropské ekonomiky, na druhém břehu Vltavy zrovna jednala Sněmovna o nedůvěře vládě. Hlasování vyvolaly opoziční strany včetně občanských demokratů, mj. kvůli brutálnímu zadlužování, s nímž Babišova vláda počítá v rozpočtu na příští rok.
Jako europoslanec bych ale rád vypíchl dva jiné důvody, proč by tato vláda vládnout neměla:
Za prvé bezpečnost. Premiér Babiš pořád mluví o míru, kdykoli ale pro něj může něco udělat, stojí spolehlivě stranou a tváří se, že se ho to netýká. Například Ukrajinu, která je pro naši bezpečnost klíčová, od začátku fakticky hází přes palubu.
A za druhé celkový chaos v evropské politice. ANO a spol. slibovali kdeco včetně zrušení Green Dealu, nic hmatatelného se jim ale dohodnout nedaří.
***
ODS už nejméně 17 let ukazuje, že snahy o reformy v EU nemusejí vést do izolace: stačí najít spojence a držet se toho, co se dá skutečně prosadit. Babišova vláda zatím předvádí opak – hodně slibů, málo spojenců a výsledky v nedohlednu.
