Článek
Je sobotní večer, Jindřichův Hradec se noří do tmy. Malebné město s třetím největším hradním komplexem v Česku, které ale turisté přehlížejí ve prospěch lázeňské Třeboně, se pomalu probouzí k nočnímu životu. Já a můj kamarád, oba studenti Univerzity Karlovy, po denním výletu po městě a okolí usedáme v nejpopulárnějším místním baru Bowling22. On rodák, já Pražák. Rozhodli jsme se zkusit malý experiment – vyrazit z naší bubliny pražských vysokoškoláků a zeptat se zde našich vrstevníků, koho budou letos volit a proč.
„Stačí, aby to zůstalo tak, jak to je“
U stolku sedí s partou devatenáctiletý čerstvý absolvent středního odborného učiliště a shodou
okolností bývalý spoluhráč mého kamaráda z dorostu místního hokejového klubu. Říkejme mu Adam.
Plánuje odjet do západní Evropy na krátkodobý pracovní pobyt, aby si něco vydělal. Zatím bydlí s rodiči a vydělané peníze utrácí po barech s přáteli. Na otázku, koho by volil, odpoví bez zaváhání: „Motoristy.“
Proč právě je? „Stačí jenom, aby to zůstalo tak, jak to je. Česko se neposune, ale hlavně, aby to zůstalo tak, jak to je. A Motoristé to tak zařídí.“ Říká to odevzdaně, ale rozhodně. Drahé nájmy, drahé jídlo – všechno se dá podle něj „ještě zvládnout“. A vládní koalice? „Po bitcoinový kauze u mě ztratili důvěru. A Dozimetr je v p*či.“ Překvapivě ale nevidí lídra ve Filipu Turkovi. „Turek to dělá jenom jako show. Ale Macinka podle mě ví, co dělá.“
Adam sleduje předvolební debaty a má v partě autoritu. Ostatní mu naslouchají a přikyvují. Kdyžněkdo poznamená, že by podobný směr zařídila i SPD nebo ANO, Adam namítne: „SPD a ANO říkají, co by neudělali, a neříkají, co by naopak udělali. A SPD debaty jsou hloupý.“ Souhlasné kývání pokračuje. Piráty nebo STAN by volil až v druhém sledu – nejdřív Motoristy.
„Turek to zařídí“
Přesouváme se ven, do menších skupin na náměstí. Otázka zůstává stejná: koho budete volit?
Odpovědi jsou překvapivě jednotné. „Motoristi, protože působí, že ví, co dělají.“ Protože „to je jediná možnost.“ Nebo ještě jednodušeji: „Turek to zařídí. Doslova, haha, kámo. Jsme prostě Turci.“
Zdánlivý žert, ale s jádrem vážného přesvědčení. Pro tyhle mladé lidi Motoristé zosobňují pragmatismus – žádná velká ideologie, žádné vyhlídky na lepší časy či snad užší evropskou integraci, jen pocit, že „to nějak uřídí“.
Nepříjemné setkání
Není to vždy jen bezstarostná debata. Jeden z mladíků s knírem a mohutnými plastovými náušnicemi nám odpoví: „Já budu volit SPD.“ A na naši doplňující otázku, proč, reaguje podrážděně: „Hele, vy jste mladý lidi, já jsem taky mladej, radím vám, ne*erte se do věcí, po kterých vám nic není.“
Reakce, kterou bych čekal od generace poznamenané normalizací, zaznívá od vrstevníka narozeného v demokracii. „Za takovýhle otázky by vám jiný ostřejší týpci dali do držky,“ pokračuje. „Mám ti dát do držky já? Ne, dělám si srandu.“ Atmosféra se na chvíli zadrhne, a my se s partičkou loučíme.
Potvrdili jsme výsledky Studentských voleb
Náš malý „výzkum“ samozřejmě není reprezentativní. Potvrzuje ale poznatky Studentských voleb 2025 (které rovněž nejsou reprezentativní, protože se jich účastní disproporčně více studentů gymnázií než učňů, ale přeci jen se jich zúčastnilo 90 tisíc studentů z 637 škol). Jak je známo, vyhrály je vládní strany a Piráti, s odstupem byli Motoristé. ANO nedosáhlo ani na 10 % a SPD a Stačilo! úplně propadly. Ale rozdíly podle typu škol jsou zásadní: zatímco na učilištích odborných školách vítězili ANO (23,8 %), Motoristé (23,4 %), na gymnáziích dominovali právě Spolu, Piráti a STAN – dohromady přes 75 %.
Adam a jeho přátelé patří do první skupiny a přesně odpovídají vzorcům, které Studentské volby odhalily.
Jak dopadnou nadcházející volby lze jen těžko předvídat. Zvlášť u Motoristů jde o luštění v čajových lístcích. Mezi mladými voliči mají nezanedbatelnou podporu a z loňských voleb do Evropského parlamentu víme, že dokáží výsledky šokovat. Je ovšem nutné konstatovat, že tehdejší „hype“ kolem jejich největší hvězdy, Filipa Turka, značně ochladnul. Adam půjde Motoristy jistě znovu volit. Zdali se jim ale podaří vyburcovat i jeho přátele do volební místnosti místo baru je ve hvězdách.
Co si z toho odnést
Noc v Jindřichově Hradci byla pro nás dva dobrodružná a zároveň deziluzivní. Ukázala, že pražská liberální bublina, v níž většina našich vrstevníků volí Spolu, Piráty či STAN, má svůj protiklad v menších městech a zvlášť na učilištích.
Tady se politika redukuje na základní otázky: bude práce? Budu si moct dovolit bydlení? A hlavně – nezhorší se to?
Motoristé v tomto prostředí představují jistotu. Ne vize, ne ideologii, ale něco jako „normální stav“, který není třeba měnit.
Je to hlas rezignace, hlas pragmatismu, hlas nedůvěry vůči vládě i radikální opozici. Je to také připomínka, že mladí voliči nejsou jednolití – že příkop mezi Prahou a regiony, mezi gymnázii a učilišti je dnes větší než generační rozdíl mezi mladými a starými.
A že pokud chceme vědět, co a proč si opravdu myslí prvovoliči mimo Prahu, nestačí se jen podivovat nad průzkumy. Musíme si občas sednout do baru v Jindřichově Hradci a pokecat u piva.
