Článek
Když se dnes podíváme do diskusí na sociálních sítích nebo poslechneme debaty v hospodě, často narazíme na stejné věty, opakované pořád dokola. Tvrzení, která znějí přesvědčivě, protože je politici nebo dezinformační weby zopakovaly tisíckrát. Jenže časté opakování z nich pravdu neudělá.
Právě to je jeden z největších problémů současnosti: dezinformace. Nejde o obyčejný omyl nebo jiný názor. Dezinformace je cíleně šířená lež, jejímž cílem je ovlivnit naše postoje a rozhodování. Odborníci z ministerstva vnitra i bezpečnostních institucí varují, že část těchto narativů má napojení na Rusko. Cíl je jasný – oslabit důvěru ve stát, v demokracii a rozeštvat společnost zevnitř.
Jak dezinformace fungují
Nejčastěji působí tak, že zasévají pochybnost a hněv. Vytvoří dojem, že „všichni politici jsou zkorumpovaní“, „nic nemá smysl“ nebo že „Západ nás chce zničit“. Lidé pak hledají jednoduchá řešení a snadno uvěří tomu, kdo jim nabídne srozumitelnou, i když falešnou odpověď.
Výzkumy ukazují, že česká dezinformační scéna je velmi aktivní – za rok vyprodukuje stovky tisíc článků a příspěvků. Nejde o pár osamělých pisálků, ale o síť webů a profilů, které si obsah přebírají a posilují ho navzájem. Díky tomu se stejná lež objevuje na desítkách míst a vytváří iluzi, že jde o „běžný názor“.
Jak se bránit – stát i občané
Český stát na to reaguje například příručkou RESIST, která popisuje, jak rychle odhalovat a vyvracet nepravdivé informace. Klíčové je, aby instituce reagovaly včas a otevřeně. Nestačí mlčet a doufat, že se pravda prosadí sama.
Další krok je vzdělávání v kritickém myšlení. To neznamená učit děti, co si mají myslet, ale jak si informace ověřovat. Kdo stojí za článkem? Je tam uvedený zdroj? Nesnaží se autor spíš vzbudit strach než předat fakta? Takové otázky si může položit každý z nás.
Stát zároveň nesmí sklouznout k umlčování oponentů. Účinná opatření se proto zaměřují na boj s falešnými účty, boty nebo sítěmi, které šíří lži pro zisk nebo na zadání cizí mocnosti. To není potlačování svobody slova, ale ochrana férové debaty.
Proč to není cenzura
Dezinformátoři rádi vykřikují, že jakýkoli pokus o obranu je „cenzura“. Jenže cenzura znamená umlčování názorů a kritiky vlády. Tady jde o něco jiného: o obranu prostoru, kde se můžeme hádat, nesouhlasit a volit na základě faktů, ne na základě podvržených lží. Pokud někdo vyrábí falešné weby, vydává smyšlenky za zprávy a masově to šíří pomocí robotů, není to názor – je to manipulace.
Co můžeme dělat každý z nás
Dezinformace nevymizí, ale můžeme jim ztížit život.
- Ověřujme, odkud zpráva pochází.
- Nesdílejme automaticky senzační titulky.
- Hledejme více zdrojů, ne jen ten, který potvrzuje naše přesvědčení.
- Podporujme kvalitní novinářskou práci, která stojí čas i peníze.
Dezinformační scéna je dnes stejně reálná hrozba jako kyberútoky nebo energetická závislost. Pokud jí nebudeme čelit, budou ulice i diskuse na sítích plné lidí, kteří bezmyšlenkovitě papouškují naučené věty. Obrana není o umlčování, ale o ochraně prostoru, kde se můžeme svobodně rozhodovat podle faktů. A právě to je základ demokracie.
Proto říkám jasně: Nenechme si vzít schopnost myslet vlastní hlavou. Nepřijímejme bez ověření „pravdy“, které nám někdo stokrát zopakuje. A hlavně – braňme prostor pro férovou a svobodnou debatu. Protože právě tam se rozhoduje o budoucnosti naší země.
