Jak moc český byznys ovládá politiku před volbami?

Mnoho lidí si klade otázku, proč jsou politické střety před volbami stále ostřejší a emotivnější. Často se mluví o ideologiích, osobních ambicích politiků nebo kulturních sporech. Neméně důležitou roli však mohou hrát i ekonomické zájmy.V moderních státech totiž každoročně proudí stovky miliard korun prostřednictvím veřejných zakázek, dotací, subvencí, licencí nebo regulací. Kdo ovládá stát, má významný vliv na to, jaká pravidla budou platit a kam budou veřejné peníze směřovat. Není proto překvapivé, že boj o politickou moc bývá mimořádně tvrdý.

V českém prostředí se v minulosti vžil pojem „porcování medvěda“. Označovalo se tak rozdělování státních prostředků mezi různé zájmové skupiny, regiony nebo firmy prostřednictvím politických rozhodnutí. Kritici tvrdí, že právě tento mechanismus vytváří silné propojení mezi politikou a byznysem.Pokud je významná část ekonomiky závislá na rozhodování státu, stávají se volby nejen soutěží politických programů, ale současně i střetem ekonomických zájmů.

Zajímavý pohled nabízí Index klientelistického kapitalismu (Crony Capitalism Index), který pravidelně zveřejňuje britský týdeník The Economist.Tento index nezkoumá přímo korupci ani celkový objem veřejných zakázek. Sleduje, jak velká část majetku miliardářů pochází z odvětví, která jsou silně navázána na stát, například:

Jde o sektory, kde mohou hrát významnou roli státní licence, regulace, dotace nebo veřejné zakázky.

Podle jednoho z vydání tohoto indexu se Česká republika umístila na druhém místě na světě hned za Ruskem. Podíl majetku miliardářů pocházejícího z těchto odvětví dosahoval přibližně 15 % českého HDP, zatímco v Rusku šlo o zhruba 19 % HDP.

Pořadí Země Podíl na HDP1.

Rusko 19 %

2.Česko 15 %

3.Malajsie 10 %

4.Singapur 10 %

5.Nový Zéland 7 %

Vysoké umístění České republiky neznamená, že by zde byla stejná úroveň korupce jako v Rusku. Index měří něco jiného. Poukazuje na skutečnost, že značná část majetku českých miliardářů vznikla v odvětvích, která jsou silně ovlivňována státem. Patří sem například energetika, teplárenství, chemický průmysl, zemědělství, stavebnictví nebo některé oblasti finančního sektoru.Naproti tomu v zemích jako USA nebo Německo pochází větší část bohatství z technologických firem, inovací, softwaru nebo spotřebitelských trhů, které jsou na státních rozhodnutích méně závislé.

Klientelistický kapitalismus (crony capitalism) označuje situaci, kdy o ekonomickém úspěchu nerozhoduje pouze kvalita výrobků, produktivita nebo inovace, ale také blízkost k politické moci.

Firmy mohou získávat výhodu například prostřednictvím:

Vzniká tak prostředí, ve kterém mají některé společnosti privilegovaný přístup ke zdrojům, které nejsou dostupné všem za stejných podmínek.

Pokud je významná část ekonomiky závislá na rozhodnutí státu, stává se kontrola politické moci mimořádně cenná. Volby pak nejsou pouze střetem idejí, ale také střetem skupin, které mohou získat nebo ztratit miliardové ekonomické výhody.To může být jeden z důvodů, proč jsou předvolební kampaně stále agresivnější, proč se do nich investují obrovské prostředky a proč jsou politické konflikty často vedeny téměř existenčním způsobem.

Čím více ekonomických výhod rozděluje stát, tím větší motivaci mají různé zájmové skupiny ovlivňovat politiku. V takovém prostředí se volební souboje přirozeně vyostřují, protože se nehraje pouze o politické funkce, ale také o přístup k významným veřejným zdrojům.Právě proto se někteří ekonomové domnívají, že za částí dnešní politické polarizace nestojí jen ideologické rozdíly, ale také silné propojení byznysu, státních zakázek a politické moci.

https://en.wikipedia.org/wiki/Crony-capitalism_index

https://www.economist.com/international/2023/05/02/the-2023-crony-capitalism-index

Ondrův občasník

Postřehy ze života, které stojí za zamyšlení. A občas i pobaví.