Článek
Proč rychlovarná konvice hučí
Na vině je fyzika. Jak jinak. Kombinace vysokého výkonu, nerovnoměrného prohřívání a stavu topného tělesa podporuje vznik syčení, praskání i dunění. Nejhlučnější bývá konvice těsně před varem, při plném varu naopak hluk zpravidla slábne. Mezi první zvuky, které lze při ohřevu zaslechnout, patří jemné syčení. Později se přidává praskání a dunění. U konvic s vysokým výkonem, například 2 000 až 3 000 W, bývá tento projev výraznější než u modelů s nižším výkonem. Čím to tedy je?
Při ohřívání vody vznikají bubliny
Voda u dna, tedy u topného tělesa, se nahřívá rychleji než zbytek vody ve sloupci nad ní. Zatímco u dna už má skoro 100 °C, nahoře má třeba jen 60 °C. Molekuly vody u dna získají tolik energie, že překonají vzájemnou přitažlivost a uvolní se z kapaliny jako vodní pára. Pára ale sama bublinu nevytvoří, potřebuje malé nerovnosti na tělese, třeba škrábanec nebo vodní kámen. Na těchto místech se pára zachytí a vytvoří zárodek bubliny. Uvnitř bubliny tlačí pára ven, zvenčí na ni tlačí studenější voda ze sloupce. Bublina proto stoupá do chladnější vody, pára v ní vychladne a bublina praskne a zanikne. Právě toto vznikání a zanikání tisíců bublinek slyšíme jako hučení. Když se prohřeje rovnoměrně celý objem vody, pára už v bublině vydrží. Bubliny pak stoupají až na hladinu, voda opravdu vře a konvice se ztiší.
Kavitace
Když se řekne hučení konvice, většina lidí si představí, že hluk způsobuje samotný var. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Hluk nevzniká varem, ale zanikáním bublinek. Tomuto jevu se říká kavitace. Jakmile se prohřeje celý objem vody na teplotu blízkou 100 °C, bublinky už nemají kam zanikat. Stoupají až na hladinu a praskají tam. Konvice se proto těsně před varem paradoxně ztiší.
Výkon konvice a její konstrukce na to mají vliv
Rychlovarná konvice neohřívá vodu rovnoměrně. Voda v bezprostřední blízkosti topného tělesa dosahuje teploty varu výrazně dříve než voda o několik centimetrů výše. Právě tento teplotní rozdíl je hlavní příčinou kavitace. Čím větší je rozdíl mezi teplotou u dna a teplotou u hladiny, tím více bublinek vzniká a zaniká. U konvic se skrytým topným tělesem pod dnem bývá rozložení tepla rovnoměrnější, a proto bývají často tišší než konvice s odkrytou spirálou. Čím větší výkon, tím větší je tepelný rozdíl i teplota.
Čím můžeme omezit hlučnost
Zbavením se vodního kamene. Vrstva vodního kamene na topném tělese brání odvodu tepla do vody. Povrch tělesa se pak přehřívá a bublinky vznikají prudčeji. Konvice se zavápněným tělesem bývá hlasitější, ohřívá pomaleji a spotřebuje více energie. (Odvápnění můžeme doma provést třeba roztokem octa a kyseliny citronové v poměru 1:1.) Hlučnost ovlivňuje také množství vody. Menší množství se prohřeje rychleji, ale bublání na začátku bývá prudší. Plná konvice hučí déle, ale rovnoměrněji. Vliv má i podložka, na které konvice stojí. Dunění se může zesilovat rezonancí o pracovní desku. Vhodná podložka může tedy pomoci.
Zajímavosti ohledně kavitace, která není dobrá ani zlá
Kavitace se neobjevuje jen v konvici. V praxi se s ní počítá na obou stranách. Jednou škodí, jindy se cíleně využívá. Například torpédo Škval využívá tzv. superkavitaci. Na špičce vytvoří jednu obrovskou bublinu páry, ve které pak celé torpédo letí. Neplave ve vodě, ale v bublině, a proto dosahuje rychlosti přes 370 km/h, zatímco běžné torpédo jede kolem 90 km/h. U lodních šroubů a čerpadel je kavitace naopak nežádoucí. Bublinky, které na lopatkách vznikají a vzápětí implodují, postupně vydrolují kov. Šroub pak ztrácí účinnost, hlučí a vibruje. Protože doma nemáte lodní šroub ani torpédo, můžete využít kavitaci v domácnosti. Ultrazvuková čistička vytváří ve vodě tisíce mikrobublinek, které při zániku uvolní nečistoty i z míst, kam se kartáček nedostane. Stejný princip se používá na čištění brýlí, šperků nebo trysek. Já ji mám osobně na čištění karburátoru u veterána.

Příroda také není hloupá a umí kavitaci využít. Například krevetka paví (Odontodactylus scyllarus), mořský korýš z teplých moří Indického a Tichého oceánu. Pod předními nohami má schované „kladívko“. Když loví například šneka nebo kraba s tvrdou schránkou, vystřelí „kladívko“ rychlostí až 80 km/h a schránku nalomí. Jak rychle kladívko projede vodou, vznikne za ním podtlak a v něm kavitační bublina. Bublina okamžitě praskne a svou energií do kořisti bouchne podruhé. Kořist tak dostane dva údery v jednom pohybu a kudlanka si ji pak v klidu sní.
Kavitace má tedy dobré i špatné vlastnosti. Někde nám škodí a otravuje, jinde nám pomáhá. Až si budete vařit kávičku a budou stoupat bubliny, vzpomeňte si na krevetku, jak právě teď buší do ulity. Pokud by někdo měl akvárium s mořskou vodou a ochotu ji chovat, měl by trošku problém s její pověstnou žravostí a schopností předat energii sklu nádrže odpovídající střele z malorážky. Ale jinak je to sexy holka s úderem Supermana, nemyslíte?

Odontodactylus_scyllarus_Réunion
Ondrův občasník
Postřehy ze života, které stojí za zamyšlení. A občas i pobaví.
Zdroje
https://en.wikipedia.org/wiki/Cavitation
https://www.thenakedscientists.com/articles/questions/why-are-electric-kettles-so-noisy
https://en.wikipedia.org/wiki/VA-111_Shkval
https://en.wikipedia.org/wiki/Odontodactylus_scyllarus





