Hlavní obsah

Teplo z ostravských dolů teče už 20 let do řeky bez užitku

Foto: Pexels -gryziu

Pod Ostravou leží zdroj tepla pro tisíce domácností. Přesto miliony korun v energetické hodnotě každoročně odtékají do řeky.

Článek

Nemám rád pouhé emoční výkřiky bez náznaku konstruktivního přístupu. Kritizovat umí každý, ale přijít s konkrétním řešením už vyžaduje trochu víc úsilí. Proto jsem si dal práci a navrhl -oživil možné řešení, které by mohlo pomoci alespoň části domácností..

V Ostravě máme jeden zajímavý paradox. Na jámě Jeremenko musí státní podnik DIAMO 24 hodin denně čerpat důlní vodu, aby nedošlo k zatopení podzemních prostor a ohrožení města. Přitom do řeky Ostravice trvale odtéká tepelná energie o výkonu přibližně 8 až 9 MW, aniž by byla jakkoli využita.

Jak jsem k tomuto číslu dospěl

Je to v podstatě jednoduchá fyzika. Pokud ochladíte průtok 120 litrů vody za sekundu z 26 °C na 10 °C, získáte zhruba 8 MW tepelné energie. Když připočítáme přibližně 2,5 MW elektrické energie potřebné pro provoz tepelných čerpadel, dostaneme se na výkon okolo 10,5 MW dodávaných do systému centrálního zásobování teplem.

Ve špičkových mrazech kolem -15 °C by takové množství energie vystačilo přibližně pro 1 500 bytů. V průměru během zimní sezóny by mohlo zásobovat až 3 600 bytů. Pokud by se do systému zapojila také jáma Žofie v Orlové, potenciál by se mohl zhruba zdvojnásobit.

Ročně tak bez využití odchází přibližně 108 864 GJ tepla, které dnes pouze ohřívá vodu v Ostravici.

Slaná voda není nepřekonatelný problém

Důlní voda je slaná, což představuje určitou technickou komplikaci. Nejde však o neřešitelný problém. Existuje řada funkčních projektů, které dokazují opak.

Například v nizozemském Heerlenu vytápějí od roku 2008 celé sídliště důlní vodou o teplotě 28 až 30 °C ze zatopených uhelných dolů. Voda je přitom podobně slaná a železitá jako ta ostravská. Po modernizaci systému v roce 2013 zde vytápějí přibližně 115 000 m² budov. V anglickém Gatesheadu fungují systémy o výkonech 2,4 MW a 1,6 MW využívající důlní vody. Město navíc staví další zdroj o výkonu 6 MW pro rozšíření centrálního zásobování teplem.

A přímo v Ostravě na jámě Jeremenko jsou od roku 2005 v provozu dvě tepelná čerpadla využívající vodu o teplotě 26 až 29 °C, která vytápějí administrativní budovu.

Technologie je tedy vyřešena už více než dvacet let. Slaná důlní voda neprochází přímo tepelným čerpadlem, ale přes titanový výměník tepla ohřívá uzavřený okruh s čistou vodou. Titan je odolný vůči chloridům i síranům a podobné aplikace běžně zvládá.

Možná realizace a ekonomická úvaha

Právě zde leží jádro problému.

Vodu čerpá stát prostřednictvím podniku DIAMO. Teplo prodává soukromá společnost Veolia. Město zároveň usiluje o ekologičtější energetiku. Nikdo však nevlastní celý řetězec od zdroje až po konečného odběratele.

Za nejvýhodnější model považuji variantu, kdy by tepelná čerpadla vlastnilo město Ostrava.

  • DIAMO by dodávalo důlní vodu až k výměníku, přičemž by se pro něj jednalo o určitou úsporu.
  • Město by vybudovalo soustavu modulárních tepelných čerpadel o výkonech 100 až 200 kW.
  • Vyrobené teplo by prodávalo do systému CZT nebo přímo do městských škol, bazénů a dalších objektů.

Předběžná ekonomika projektu by mohla vypadat následovně:

  • investice do zdroje o výkonu 10 MW: 350 až 420 milionů Kč,
  • dotace z Modernizačního fondu až 60 % způsobilých nákladů,
  • vlastní investice města přibližně 140 milionů Kč,
  • roční tržby za teplo 81 až 98 milionů Kč,
  • náklady na elektřinu kolem 25 milionů Kč ročně,
  • údržba přibližně 5 milionů Kč ročně,
  • odhadovaný roční provozní zisk 51 až 68 milionů Kč.

Za těchto předpokladů by se návratnost investice mohla pohybovat kolem dvou až tří let. Následně by systém mohl ještě řadu let generovat příjmy pro městský rozpočet.

Proč se to už 20 let nerealizuje?

Dle všeho nejde ani tak o technické překážky, ale spíše o vlastnické a legislativní vztahy.

Důlní voda je z právního hlediska považována za odpadní vodu, která musí být vypouštěna do Ostravice. Slaná voda zároveň znamená vyšší nároky na údržbu technologie, protože vyžaduje použití titanových výměníků a pravidelné chemické čištění. Dalším faktorem je relativně nízká teplota vody kolem 26 °C, což vyžaduje výkonná tepelná čerpadla pro dosažení teplot 70 až 80 °C potřebných pro některé systémy centrálního vytápění.

Příležitost, kterou už máme pod nohama

Ostrava nemusí vrtat pět kilometrů hluboké geotermální vrty za miliardy korun, jako se o to snaží například Litoměřice. Zde už je zdroj k dispozici. Je vyvrtaný, zatopený a voda se stejně musí nepřetržitě čerpat. Stačilo by přestat vylévat využitelné teplo do řeky. Pokud uvedené údaje které jsem dohledal odpovídají realitě, nejde už především o technický problém, ale o otázku vůle. A kde je vůle, tam se zpravidla najde i cesta. Osobně bych si přál, aby se právě v tomto případě potřebná vůle našla. Nejde totiž jen o zajímavý technický projekt, ale o příležitost, která by mohla být přínosem pro celou Ostravu a její obyvatele.

Ondrův občasník

Postřehy ze života, které stojí za zamyšlení. A občas i pobaví.

Zdroje :

Důl Jeremenko - centrální čerpání od 1997, tepelná čerpadla 2005/2006 na 26-29°C: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFl_Jeremenko

DIAMO o.z. ODRA - areál Jeremenko, čerpání ODP a Žofie: https://diamo.cz/cs/o-z-odra

Studie VŠB-TUO: 8-9 MW čerpatelné energie v potrubí do Ostravice, modulární čerpadla 100-200 kW: https://925ba611a7.clvaw-cdnwnd.com

Monitoring dopadu na Ostravici - mineralizace, soli, chloridy, sírany, 28°C: https://discovery.researcher.life

Rožná case study - metodika 48 l/s, 16°C, 837 kW pro 4350 GJ: https://www.mdpi.com/1492618

Využití tepelné energie důlních vod zatopených dolů - koncepce ODP na Jeremenko, 10-29°C jako opomíjený zdroj: https://core.ac.uk

Litoměřice SYNERGYS - vrt 2111 m, 63,5°C, 1 mld. Kč, 2027: https://www.h2times.news/index.php/en/news-stories/487-litomerice-bets-on-geothermal-energy

Geothermal Energy Use Czech Republic - Děčín 550 m jediný CZT projekt: https://worldgeothermal.org/pdf/IGAstandard/EGC/2013/EGC2013_CUR-07.pdf

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz