Článek
Počasí vzniká hlavně proto, že Slunce neohřívá Zemi všude stejně. U rovníku dopadá více sluneční energie, takže je tam tepleji. Na póly dopadá méně energie, takže je tam chladněji. Atmosféra se neustále snaží tyto rozdíly vyrovnat. Teplý vzduch stoupá vzhůru a studený vzduch klesá. Tím vzniká proudění vzduchu, tedy vítr.
Co se děje dál?
Slunce ohřívá zemský povrch. Povrch ohřívá vzduch nad sebou. Teplý vzduch stoupá. Na jeho místo proudí chladnější vzduch. Vzniká vítr, oblaka a srážky.
Proč není počasí všude stejné?
Protože ho ovlivňuje mnoho dalších faktorů: rotace Země, oceány, kontinenty, pohoří, vegetace a množství vodní páry v atmosféře.
Jakou roli hraje rotace Země?
Kdyby se Země netočila, vzduch by proudil poměrně přímo od pólů k rovníku a zpět.
Protože se Země otáčí, proudění se zakřivuje (Coriolisova síla) a vznikají: pasáty, tryskové proudění (jet stream), Rossbyho vlny, tlakové výše a níže.
Jak vzniká déšť?
Slunce ohřívá oceány, jezera a půdu. Voda se vypařuje. Vodní pára stoupá vzhůru. Ve větší výšce se ochladí. Vzniknou oblaka. Kapičky se spojí a spadnou jako déšť nebo sníh. Tím se uzavírá koloběh vody.
Coriolisova síla
Kdo se chce v tom hrabat podrobněji, tady je její vysvětlení.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Coriolisova_s%C3%ADla
Rossbyho vlna je asi nejzajímavější
Rossbyho vlna je obrovské zvlnění proudění vzduchu kolem Země ve vysoké atmosféře. Díky těmto vlnám se teplý vzduch může dostávat daleko na sever a studený polární vzduch daleko na jih. Jsou jedním z hlavních mechanismů, které určují dlouhodobější charakter počasí na severní polokouli.
Tady je pěkné video:
https://oceanservice.noaa.gov/facts/rossby-wave.html
Rossbyho vlny vznikají především kvůli rotaci Země, nerovnoměrnému ohřívání planety Sluncem. Překážkám v proudění vzduchu, jako jsou pohoří a rozdíly mezi oceány a kontinenty.
Nejdůležitější je rotace Země. Na rotující Zemi se pohybující vzduch nešíří přímočaře, ale je vychylován tzv. Coriolisovou silou. Proto se proudění vzduchu ve středních zeměpisných šířkách začne vlnit a vytváří Rossbyho vlny. Kdyby se Země netočila, Rossbyho vlny by prakticky neexistovaly. Rossbyho vlny jsou nejsilněji spojeny s tryskovým prouděním (jet streamem).Přibližně 8 až 12 km nad zemí, tedy ve výškách, kde létají dopravní letadla. Jejich vliv však zasahuje do velké části atmosféry.
Co ovlivňuje jejich tvar a pohyb?
Rozdíl teplot mezi Arktidou a tropy, rotace Země, pohoří (např. Himaláje nebo Skalisté hory), rozložení pevnin a oceánů, teplota oceánů (např. El Niño), změny vegetace a využití krajiny.
Jak ovlivňují planetu?
Rossbyho vlny fungují jako globální dopravní pás tepla a chladu. Přenášejí teplý vzduch směrem k pólům, studený vzduch směrem k rovníku, řídí polohu tlakových níží a výší a ovlivňují srážky, sucha, vedra i mrazy.
Jak ovlivňují Evropu?
Když se vlna ohne na jih, do Evropy proudí studený arktický vzduch. Výsledek: chladnější počasí, mrazy a vyšší šance na sněžení v zimě. Když se vlna ohne na sever, do Evropy proudí teplý subtropický vzduch. Výsledek: vlny veder, sucho a nadprůměrně vysoké teploty. Pokud se Rossbyho vlna pohybuje pomalu nebo se na určitém místě „zablokuje“, může stejné počasí přetrvávat celé týdny. To bývá příčinou dlouhých vln veder, sucha nebo naopak dlouhých deštivých období v Evropě.
Babí léto
Po podzimní rovnodennosti se na severní polokouli začínají dny zkracovat a Slunce už dodává méně energie než během léta. Země se ale neochladí ze dne na den. Půda, lesy, města, jezera i oceány v sobě stále uchovávají teplo nashromážděné během letních měsíců a toto teplo postupně uvolňují do okolního vzduchu. Díky této tepelné setrvačnosti proto mohou být i týdny po skončení léta překvapivě teplé. Současně se s postupujícím podzimem zvětšuje teplotní rozdíl mezi chladnými oblastmi u pólů a teplejšími oblastmi jižněji. Tento rozdíl ovlivňuje proudění v atmosféře a vede ke vzniku velkých vlnovitých meandrů, takzvaných Rossbyho vln. Když se jejich uspořádání nad Evropou vyvine příznivě, začne nad střední Evropou z vyšších vrstev atmosféry pomalu klesat vzduch. Při sestupu se stlačuje a mírně otepluje, čímž se rozpouští oblačnost a brání vzniku nové. Obloha se vyjasní, vítr zeslábne a sluneční paprsky mohou během dne účinně ohřívat stále ještě prohřátý zemský povrch. Teplo, které v krajině zůstalo z léta, se tak naplno projeví a výsledkem je několik dnů či týdnů klidného, slunečného a nezvykle teplého podzimního počasí, kterému říkáme babí léto.
Zajímavost
Čína i Indie vysazují stromy a jinou vegetaci ve velkém. Více zeleně však automaticky neznamená stejné klima všude. Vědci zjistili, že v Číně větší množství vegetace zvyšuje odpařování vody, která zůstává nad regionem, vytváří více mraků a srážek. Mraky pak odrážejí část sluneční energie zpět do vesmíru, takže se krajina i vzduch ochlazují. V Indii je situace jiná. I tam rostliny vypouštějí do ovzduší více vlhkosti, ale ta je často odnášena pryč dříve, než stihne vytvořit dostatek oblačnosti. Na povrch proto dopadá více slunečního záření, teploty rostou a v některých oblastech ubývá deště. Když se však současně zazelení Čína i Indie, mění se nejen místní podmínky, ale i proudění atmosféry nad velkou částí severní polokoule. Podle studie to může ovlivňovat Rossbyho vlny a vést k ochlazování částí západní Eurasie, včetně oblastí blízkých Evropě. Jinými slovy, to, co provedete v dobrém úmyslu u sebe doma, nemusí prospět sousedovi kterému změníte klima.
Proč předpovědi nevychází
Počasí se špatně předpovídá ne proto, že by meteorologové nerozuměli fyzice atmosféry, ale proto, že atmosféra je extrémně složitý a chaotický systém, v němž se i nepatrné rozdíly časem zesilují. To je známý „motýlí efekt“.
Odkazy:
Greening in China and India reshapes climate both locally and far away | EurekAlert!
China and India Lead the Way in Greening [IMAGE] | EurekAlert! Science News Releases
[oceanservice.noaa.gov]
[noaa.gov]
Ondrův občasník
Postřehy ze života, které stojí za zamyšlení. A občas i pobaví.
