Plyn, dřevo nebo brikety? Reálné srovnání nákladů na vytápění v roce 2026

Pojďme se podívat, co skutečně co stojí, ať neděláme ekonomická zvěrstva. Je to taková klasická úvaha, kterou si dělám při sledování vývoje cen na trhu. Neřeším ideologii ani to, čím by se mělo topit. Zajímá mě jediné: kolik tepla dostanu za své peníze.

Pro výpočet počítám se suchým tvrdým dřevem (buk a dub) s vlhkostí do 20 %. U takového dřeva se výhřevnost běžně pohybuje kolem 1 900 až 2 100 kWh na prostorový metr rovnaný. Výsledky samozřejmě ovlivňuje skutečná vlhkost dřeva, jeho kvalita i způsob skladování.

Mnoho lidí porovnává pouze cenu paliva, ale zapomíná na to, kolik energie se skutečně dostane do domu.

Právě účinnost zařízení často rozhoduje více než samotná cena paliva. Rozdíl mezi moderním zplyňovacím kotlem a starými kamny může být klidně stovky korun na každé vyrobené MWh tepla.

Při přepočtu na jednu megawatthodinu tepla dodaného do radiátorů vychází situace následovně:

Výsledek je překvapivý. Samotné dřevo stále dokáže plyn porazit, ale jen tehdy, pokud se spaluje v dostatečně účinném zařízení. Naopak brikety při současných cenách vycházejí hůře než můj fixovaný plyn.

Takže moje domácnost dnes spotřebuje přibližně 14,6 MWh plynu ročně. Je v tom topení, ohřev vody i vaření. Po započtení účinnosti kotle potřebuji zhruba 13,8 MWh tepla.

Roční náklady pak vycházejí takto:

30 000 Kč za rok

26 540 Kč za rok

Úspora proti plynu je přibližně 3 460 Kč ročně.

23 515 Kč za rok

Úspora by dosáhla přibližně 6 500 Kč ročně.

Jenže je potřeba dodat i druhou stranu mince. Nová kotelna se zplyňovacím kotlem, akumulační nádrží, armaturami, regulací a montáží dnes běžně vyjde zhruba na 120 až 200 tisíc korun podle rozsahu úprav. Při úspoře kolem 6 500 Kč ročně mi osobně nedává smysl bourat funkční systém a investovat takové peníze.

39 300 Kč za rok

Oproti plynu zaplatíte zhruba o 9 300 Kč více.

Za mě nesmyslné řešení.

Čistě matematicky je dřevo levnější. Jenže ekonomika není všechno.

Je potřeba počítat s:

Pokud roční úspora činí tři až čtyři tisíce korun, mnoho domácností dospěje k závěru, že jim komfort plynového vytápění za tuto částku stojí.

Největší potenciál úspor vzniká tehdy, když koupíte čerstvé dřevo mimo topnou sezónu a necháte ho minimálně rok až dva vysychat. Osobně bych řekl spíše dva až tři roky. Čerstvě pokácené dřevo může mít vlhkost přes 50 %, zatímco pro efektivní spalování by mělo mít pod 20 %. S rostoucí vlhkostí totiž výrazně klesá jeho výhřevnost. Pokud se podaří nakoupit dřevo například za 1 350 Kč za PRMS, náklady na vyrobené teplo klesnou velmi výrazně. V takovém případě může úspora proti plynu překročit 10 tisíc korun ročně a investovaný čas už začíná dávat ekonomický smysl. Osobně mám svou magickou hranici na 1 000 Kč za PRMS. Nad ní už začínám hodně přemýšlet, jestli se mi to vůbec chce tahat, skládat a přikládat.

Pro domácnosti s fixovanou cenou plynu kolem 2 000 Kč za MWh není dnes přechod na dřevo tak jednoznačně výhodný, jak se často tvrdí.

Pokud máte výhodně zafixovaný plyn až do roku 2029, ekonomicky dává smysl zůstat u něj. Dřevo začíná výrazně vyhrávat až ve chvíli, kdy ho nakoupíte levně mimo sezónu nebo pokud po skončení fixace výrazně vzrostou ceny plynu.

Jinými slovy: dnes už neplatí, že dřevem automaticky ušetříte polovinu nákladů. Rozdíl mezi jednotlivými palivy je mnohem menší a stále více rozhoduje účinnost topidla a cena, za kterou palivo skutečně pořídíte. Z tohoto důvodu topím letos plynem a dřevo používám jen to, které jsem dostal a je ve špatném stavu pro dlouhodobé skladování. Oblíbené brikety jsem vzhledem k ceně letos definitivně zavrhl.

Ondrův občasník

Postřehy ze života, které stojí za zamyšlení. A občas i pobaví.