Článek
Je to vidět na každém kroku: v nedostupném bydlení, v dopravních kolapsech, v nedostatku míst na školách i na kvalitě zdravotnictví. Já chci Prahu, která nebude jen spravovat vlastní úpadek, ale začne znovu růst a fungovat.
Největším selháním posledních osmi let vlády primátorů Hřiba (Piráti) a Svobody (ODS) je bydlení. Praha se stává nedostupnou pro tisíce rodin a vytlačuje své vlastní obyvatele za hranice města. Přitom má na účtech přes 170 miliard korun. Místo slibované výstavby desítek tisíc nových obecních bytů a realizace projektů Pražské developerské společnosti, dál koukáme jen na mapy, studie a vizualizace.
Město musí udělat maximum pro to, aby se výstavba rozhýbala, a přestat zbytečně brzdit projekty, které Praha nutně potřebuje. Platí to jak pro nový stavební zákon, tak pro Metropolitní plán. Ten nelze donekonečna odkládat, jakkoliv by si ještě zasloužil dopracovat. Dnes už není za pět minut dvanáct, je pět minut po dvanácté. Potřebujeme hledat cestu, jak město posunout dopředu, a zároveň průběžně zlepšovat to, co zlepšit jde. Nejhorší variantou by bylo zůstat znovu stát na místě a promarnit další roky čekáním.
Také městské části chtějí stavět i rekonstruovat a uvítaly by větší podporu magistrátu. Na Praze 11 vzniklo díky ANO za posledních deset let přes 600 nových obecních bytů, na Praze 14 více než 100 dalších. Městské části umějí stavět a mají s tím zkušenosti. Tohle know-how musíme přenést na celou Prahu. I proto pořádám pro městské části investorská fóra, kde řešíme konkrétní postupy a sdílení zkušeností. Není jediný rozumný důvod, aby hlavní město se svým rozpočtem jen přihlíželo tomu, jak ceny bydlení dál rostou.
Dalším velkým tématem je doprava. V celé Praze je problém zaparkovat, čekání v kolonách už je každodenní rutinou a s velkým zdržením musí člověk počítat už i při cestě MHD. To je důsledek nejen nedostavěné dopravní infrastruktury, ale i naprosto nedostatečné koordinace uzavírek. Ty musí řešit jeden odpovědný koordinátor, který bude schopen komunikovat s magistrátem, městskými částmi i stavebními firmami. A u oprav a staveb nestačí soutěžit jen nejnižší cenu. Důležitá musí být i rychlost a kvalita provedení. Není přece možné, aby třeba Magistrála u Václavského náměstí byla rozkopaná tři roky.
Změny musí přijít i ve školství. Každý rok sledujeme stejný problém: děti i rodiče jsou ve stresu, protože na středních školách není dost míst. A pražská rada místo řešení vymýšlí, jak dětem ze Středočeského kraje omezit přístup ke studiu v Praze. To není cesta. Praha musí rozšířit kapacity středních škol v nově nakoupených nebo dnes nevyužívaných budovách a zároveň finančně podpořit i soukromé školy, které mohou pomoci vytvořit další místa. Demografický vývoj je přitom předvídatelný, dopředu víme, kolik dětí do systému přichází. Problémem je dlouhodobá nečinnost Prahy. Město sedí na miliardách, ale investovat do budoucnosti se nikomu nechce.
Další zanedbanou oblastí je zdravotnictví. Praha musí dát maximální podporu stavbě nové supernemocnice, a to nejen na papíře. Znamená to připravit i celé okolí: cesty, zastávky, parkování a další navazující infrastrukturu. Mým plánem je také obnovit pražskou linku psychologické pomoci pro děti a dospívající, kterou ODS v roce 2023 zrušila kvůli nedostatku peněz. Je nutné rozjet i funkční podporu duševního zdraví ve školách: lepší vzdělávání učitelů, více školních psychologů a postupné posilování kapacit dětských psychiatrů i psychologů.
Moje vize pro Prahu není o velkých slovech. Je o tom, aby město zase začalo fungovat. Aby se v něm dalo bydlet, studovat a pohodlně žít. To se nestane samo od sebe, ale jen tehdy až nastoupí schopné vedení města, které začne okamžitě pracovat. Věřím, že ANO k tomu od Pražanů dostane důvěru.
