Článek
Hlavní roli si na jednání rady 13. dubna střihla Jana Komrsková, která už očividně nefunguje jako pirátská náměstkyně primátora, ale jako kandidátka ve vlastní volební kampani. Přesně to na radě zaznělo i od jejích koaličních partnerů. I ti si všímají, že už v radě nesedí za Piráty, ale sama za sebe. Jejím hlavním posláním je nyní brzdit a komplikovat rozhodnutí rady. Na práci pro město jí vedle toho už moc času nezbývá.
Nejlépe to bylo vidět při debatě o dokončení Šlechtovy restaurace. Napůl zrekonstruovaná dominanta Stromovky je už 10 let zavřená, zatímco se kolem ní můžou Pražané jen procházet. A když se teď Praha po letech konečně pohnula směrem k dokončení rekonstrukce, Jana Komrsková se to ještě na poslední chvíli pokusila sabotovat.
To by bylo skoro k smíchu, kdyby to nebylo tak smutné. Piráti jsou totiž ve vedení Prahy už osmým rokem. Osm let. To je doba, za kterou se dala Šlechtovka dávno opravit, otevřít a vrátit lidem. Rekonstrukce se táhne už od doby primátorování Zdeňka Hřiba (Piráti) a náklady mezitím narostly o desítky milionů korun. Poslední čtyři roky pak Piráti a zbytek koalice nebyli schopni dotáhnout výběr zhotovitele na připravený projekt. A teď, pár měsíců před volbami, se to najednou rozjíždí. Díky bohu za to, ale pochybuji, že Pražané jako mávnutím kouzelného proutku zapomenou, kdo to celé roky brzdil.
Šlechtovka zdaleka není jediný případ. Úplně stejně koalice brzdila rekonstrukci Divadla na Vinohradech. Úplně stejně roky přešlapuje kolem opravy Nové Palmovky a jejímu předání Evropské kosmické agentuře. A úplně stejně se vlečou i další městské projekty. Současná pražská rada prostě neumí věci dotahovat. Umí o nich jen mluvit.
Rada schválila také nákup dvou památek za zhruba 600 milionů korun - Národní dům na Vinohradech a zámek Veleslavín. Nákupem to ale teprve začíná. Provoz těchto budov spolkne další obrovské peníze. U Veleslavína se navíc otevřeně mluví o tom, že další rekonstrukce bude stát miliardy.
Tohle všechno se děje v době, kdy Praha zoufale potřebuje nové dostupné byty, nová místa na školách, a kdy my za ANO opakovaně tlačíme na to, aby město vykupovalo budovy právě pro školství. Ale kdepak. To pro vedení Prahy není priorita.
Ani tohle se neděje poprvé. Stejný příběh jsme už viděli u nákupu nemovitostí Jaromíra Soukupa. Piráti tehdy v podivné dražbě koupili z peněz Pražanů jeho areál za 649 milionů korun (dvojnásobek oproti odhadní ceně) a slibovali, že bude sloužit školství. Jenže k tomu dodnes neexistuje žádný plán, žádný projekt, žádný jasný harmonogram.
Ale možná je vlastně dobře, že koalice alespoň kupuje památky. Když už totiž není schopná postavit a dotáhnout téměř žádné klíčové projekty, zůstanou po ní alespoň historické budovy v majetku města. Na rozvoj Prahy je to ale zoufale málo.
